Pátek, 29. března 2024

Na třídění odpadu obce nadále doplácejí

Obce, které se snaží odpad třídit a prodávat jako druhotnou surovinu, narážejí na zásadní problém: recyklovat, tedy chovat se ekologicky, je mnohem dražší než všechny odpadky odvézt na jednu hromadu na skládku.
Na třídění odpadu obce nadále doplácejí
Author: Baroch Pavel Source: Mladá fronta Dnes P r a h a- Většina odpadků z domácností stále končí na skládkách, místo aby se použité plasty či papír recyklovaly a znovu využily. Obce, které se snaží odpad třídit a prodávat jako druhotnou surovinu, totiž narážejí na zásadní problém: recyklovat, tedy chovat se ekologicky, je mnohem dražší než všechny odpadky odvézt na jednu hromadu na skládku. "Bohužel, je to tak," konstatuje Karel Špaček, jednatel sedmdesáti obcí na Domažlicku, které provozují skládku v Lazcích. Sdružení přitom patří mezi ty obce, které se snaží odpad třídit, ale nedávno vážně uvažovalo, že budou opět vozit všechno na skládku. Zdenka Kotoulová, odbornice na likvidaci komunálního odpadu, spočítala, že obce, které svůj odpad separují, ztrácejí na jedné tuně až několik tisíc korun. Ročně tak "ekologické" obce doplácejí řádově miliony korun. "Mnohé to nejsou schopny utáhnout a některé se už dostaly na hranici kolapsu. Přitom není nic horšího než nejprve lidi nutit třídit domácí odpad a pak toho zase nechat," říká Zbyněk Kozel z Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, které založilo společnost EKO-KOM. Ta přispívá obcím na recyklaci odpadů. Smyslem několik let připravovaného zákona o odpadech, který platí od loňského roku, přitom bylo podporovat recyklaci odpadů. "Ani tento zákon ale nezměnil to, že ukládání odpadu na skládky je nejvýhodnější možností. A zatím neexistuje ekonomický tlak, aby se něco změnilo," tvrdí výkonný ředitel Svazu odpadového průmyslu Josef Vančura. Dodává, že je to naprosto v rozporu s tím, o co se snaží Evropská unie- co nejvíce odpadu znovu využít. Už dnes se ukazuje, že republika v nejbližších letech není schopna splnit jednu z ekologických podmínek vstupu do unie, protože nedokáže recyklovat potřebné množství použitých obalů. Praha proto bude žádat Brusel, aby na splnění tohoto závazku do-stala země více času. Čím to je? "Poplatek za skládkování je strašně nízký. Obce vyjde na několik stovek za tunu, mělo by to být mnohem více," říká Zbyněk Kozel. Zdenka Kotoulová dodává: "Skládky odpadů si mezi sebou dokonce konkurují." Podle odborníků by přitom skládky měly být až posledním řešením, jak se s odpadem vypořádat. Mezi další problémy patří, že vytříděný odpad buď žádná zpracovatelská firma nechce, nebo ho koupí jen velmi lacino, takže se to radnicím nevyplatí. Vedoucí odboru životního prostředí karlovarského městského úřadu Stanislav Průša uvedl, že část už roztříděného odpadu nakonec skončí na skládce, protože se firmě, která se o něj stará, nepodaří najít odbyt. "Odběratelé by chtěli roztříděný odpad buď zadarmo, nebo za pár šestáků," stěžuje si Karel Špaček, který zastupuje sdružení sedmdesáti obcí Domažlicka. Odborníci na komunální odpad doporučují, aby se republika při řešení tohoto problému vydala osvědčenou zahraniční cestou. "Je potřeba zatáhnout do systému likvidace odpadu jeho skutečné původce," říká Kotoulová. S tím souhlasí i Špaček: "Například výrobci PET lahví musí v zahraničí přispívat do fondů, ze kterých se pak hradí jejich likvidace. Možností je také přímá dotace obcím nebo podpora firem, které obaly zpracovávají, aby platby nevymáhaly od obcí." Republika se touto cestou, i když s několikaletým zpožděním, začíná ubírat. Od roku 2002 budou muset výrobci a dovozci vybrané výrobky a obaly- například umělohmotné lahve, plechovky, pneumatiky či zářivky- odebírat od lidí a obcí zpět a určité množství znovu použít. Společnost EKO-KOM, která sdružuje mimo jiné firmu Coca- Cola, čokoládovny Nestlé a Danone či výrobce papírových krabic Tetra Pak, už postupně rozjíždí systém zpětného odběru některých obalů: od výrobců vybírá peníze na speciální konto a z něj přispívá radnicím na třídění a ekologické zpracování odpadů. Tento model funguje například v Děčíně, Vysokém Mýtě nebo v Pardubicích. Společnost uzavřela dohodu s ministerstvem životního prostředí a chce systém rozšířit na celou republiku. "Slibujeme si, že nám to nějakou korunu přinese," říká Karel Špaček, jednatel sdružení obcí na Domažlicku, které je před podpisem smlouvy s EKO- KOM. "Obcím dáváme tři sta až pět set korun za tunu odpadu," říká Zbyněk Kozel z EKO-KOM, jež radnicím mimo jiné radí, jak nejlépe zorganizovat sběr a třídění odpadu. Ministerstvo životního prostředí rovněž připravuje nový zákon o odpadech, v němž by podle prvních úvah měl být posílen ekonomický tlak na to, aby se vyplácelo odpady recyklovat. "Uvažuje se například o zavedení speciálních recyklačních poplatků, z nichž by se platilo opětovné využití odpadu," říká pracovník ministerského odboru odpadů Luboš Škoda. PAVEL BAROCH
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů