Obce, které se snaží odpad třídit a prodávat jako druhotnou surovinu, narážejí na
zásadní problém: recyklovat, tedy chovat se ekologicky, je mnohem dražší
než všechny odpadky odvézt na jednu hromadu na skládku.
Na třídění odpadu obce nadále doplácejí
Author: Baroch Pavel
Source: Mladá fronta Dnes
P r a h a- Většina odpadků z domácností stále končí na skládkách, místo aby
se použité plasty či papír recyklovaly a znovu využily. Obce, které se
snaží odpad třídit a prodávat jako druhotnou surovinu, totiž narážejí na
zásadní problém: recyklovat, tedy chovat se ekologicky, je mnohem dražší
než všechny odpadky odvézt na jednu hromadu na skládku. "Bohužel, je to
tak," konstatuje Karel Špaček, jednatel sedmdesáti obcí na Domažlicku,
které provozují skládku v Lazcích. Sdružení přitom patří mezi ty obce,
které se snaží odpad třídit, ale nedávno vážně uvažovalo, že budou opět
vozit všechno na skládku. Zdenka Kotoulová, odbornice na likvidaci
komunálního odpadu, spočítala, že obce, které svůj odpad separují, ztrácejí
na jedné tuně až několik tisíc korun. Ročně tak "ekologické" obce doplácejí
řádově miliony korun. "Mnohé to nejsou schopny utáhnout a některé se už
dostaly na hranici kolapsu. Přitom není nic horšího než nejprve lidi nutit
třídit domácí odpad a pak toho zase nechat," říká Zbyněk Kozel z Českého
průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, které založilo
společnost EKO-KOM. Ta přispívá obcím na recyklaci odpadů. Smyslem několik
let připravovaného zákona o odpadech, který platí od loňského roku, přitom
bylo podporovat recyklaci odpadů. "Ani tento zákon ale nezměnil to, že
ukládání odpadu na skládky je nejvýhodnější možností. A zatím neexistuje
ekonomický tlak, aby se něco změnilo," tvrdí výkonný ředitel Svazu
odpadového průmyslu Josef Vančura. Dodává, že je to naprosto v rozporu s
tím, o co se snaží Evropská unie- co nejvíce odpadu znovu využít. Už dnes
se ukazuje, že republika v nejbližších letech není schopna splnit jednu z
ekologických podmínek vstupu do unie, protože nedokáže recyklovat potřebné
množství použitých obalů. Praha proto bude žádat Brusel, aby na splnění
tohoto závazku do-stala země více času. Čím to je? "Poplatek za skládkování
je strašně nízký. Obce vyjde na několik stovek za tunu, mělo by to být
mnohem více," říká Zbyněk Kozel. Zdenka Kotoulová dodává: "Skládky odpadů
si mezi sebou dokonce konkurují." Podle odborníků by přitom skládky měly
být až posledním řešením, jak se s odpadem vypořádat. Mezi další problémy
patří, že vytříděný odpad buď žádná zpracovatelská firma nechce, nebo ho
koupí jen velmi lacino, takže se to radnicím nevyplatí. Vedoucí odboru
životního prostředí karlovarského městského úřadu Stanislav Průša uvedl, že
část už roztříděného odpadu nakonec skončí na skládce, protože se firmě,
která se o něj stará, nepodaří najít odbyt. "Odběratelé by chtěli
roztříděný odpad buď zadarmo, nebo za pár šestáků," stěžuje si Karel
Špaček, který zastupuje sdružení sedmdesáti obcí Domažlicka. Odborníci na
komunální odpad doporučují, aby se republika při řešení tohoto problému
vydala osvědčenou zahraniční cestou. "Je potřeba zatáhnout do systému
likvidace odpadu jeho skutečné původce," říká Kotoulová. S tím souhlasí i
Špaček: "Například výrobci PET lahví musí v zahraničí přispívat do fondů,
ze kterých se pak hradí jejich likvidace. Možností je také přímá dotace
obcím nebo podpora firem, které obaly zpracovávají, aby platby nevymáhaly
od obcí." Republika se touto cestou, i když s několikaletým zpožděním,
začíná ubírat. Od roku 2002 budou muset výrobci a dovozci vybrané výrobky a
obaly- například umělohmotné lahve, plechovky, pneumatiky či zářivky-
odebírat od lidí a obcí zpět a určité množství znovu použít. Společnost
EKO-KOM, která sdružuje mimo jiné firmu Coca- Cola, čokoládovny Nestlé a
Danone či výrobce papírových krabic Tetra Pak, už postupně rozjíždí systém
zpětného odběru některých obalů: od výrobců vybírá peníze na speciální
konto a z něj přispívá radnicím na třídění a ekologické zpracování odpadů.
Tento model funguje například v Děčíně, Vysokém Mýtě nebo v Pardubicích.
Společnost uzavřela dohodu s ministerstvem životního prostředí a chce
systém rozšířit na celou republiku. "Slibujeme si, že nám to nějakou korunu
přinese," říká Karel Špaček, jednatel sdružení obcí na Domažlicku, které je
před podpisem smlouvy s EKO- KOM. "Obcím dáváme tři sta až pět set korun za
tunu odpadu," říká Zbyněk Kozel z EKO-KOM, jež radnicím mimo jiné radí, jak
nejlépe zorganizovat sběr a třídění odpadu. Ministerstvo životního
prostředí rovněž připravuje nový zákon o odpadech, v němž by podle prvních
úvah měl být posílen ekonomický tlak na to, aby se vyplácelo odpady
recyklovat. "Uvažuje se například o zavedení speciálních recyklačních
poplatků, z nichž by se platilo opětovné využití odpadu," říká pracovník
ministerského odboru odpadů Luboš Škoda.
PAVEL BAROCH
Sdílet článek na sociálních sítích