Co dělat, aby byly IT šetrné a zelené?

To představuje zhruba 8 tisíc plně naložených nákladních aut, jež by na silnici vytvořily frontu dlouhou 120 kilometrů.

Jedná se o přístroje, bez kterých si v současné evropské a americké společnosti už nelze běžný provoz kanceláře anebo domácnosti představit - počítače, mobilní telefony, chladničky, televizory, tedy předměty z oblasti IT a spotřební a zábavné elektroniky. Přitom první dva předměty představují zřejmě objemově i co do počtu největší položky.

Výzkumná agentura Gartner v USA odhaduje, že provoz a infrastruktura informačních a komunikačních technologií, jako jsou počítače s příslušenstvím a mobilní telefony, přispívají asi 2 % ke klimatickým změnám, což je stejně jako u letecké dopravy. Jde pochopitelně o příspěvek tím negativním směrem.

Podle EPA, vládní agentury USA, tvoří tam podíl počítačové a kancelářské techniky na celkové spotřebě elektřiny už téměř 20 %.

Je tedy na místě položit si otázku, co a kolik z novinek IT a elektroniky člověk a společnost skutečně potřebuje, a zda to, co potřebuje, nelze něčím nahradit, anebo to provozovat či používat s nižší spotřebou přírodních zdrojů. A také, zda tím prospěje udržování a eventuálně zlepšování životního prostředí.

Základním kritériem při rozhodování o tom, zda si pořídit nové zařízení, např. spotřebič, by měl být dopad na životní prostředí po celou dobu životnosti daného předmětu, tedy od jeho výroby (včetně vytěžení surovin nutných pro jeho výrobu) přes jeho používání, spojené se spotřebou energie a zátěží domácnosti, kanceláře či výrobního prostoru škodlivými látkami a zářením, až do doby, kdy předměty doslouží, jsou vyřazovány z používání a stávají se odpadem, někdy méně a někdy více nebezpečným. Tak např. počítače obsahují více než 30 chemických prvků včetně olova, niklu, rtuti, stříbra či zlata.

ZKRACOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH CYKLŮ VÝROBKŮ

Hromady tzv. elektronického odpadu se stále zvětšují, protože doba používání přístrojů se zkracuje. Příčiny toho jsou jak objektivní, tak subjektivní. Podle Mooreova zákona se intervaly mezi stále novými generacemi elektronických součástek zkracují, což vede k tomu, že novinky v IT a elektronice se objevují na trhu stále rychleji. Ale vedle toho, anebo v míře ještě silnější, se o zkracování intervalů mezi novinkami snaží výrobci těchto zařízení, kvůli rychlejšímu obratu zboží a větším ziskům.

Průměrná funkční doba počítačového monitoru se pohybuje v rozmezí 4 až 7 let, u tiskáren a skenerů je to 3 až 5 let, a u samotných počítačů jsou to pouhé 3 roky. U mobilních telefonů je doba životnosti, přinejmenším té morální, ještě kratší. Důvodem je relativně nízká cena hardware a rychle se vyvíjející software. Počítače starší než 4 roky už obvykle nesplňují požadavky na využívání nového software, hlavně pokud jde o zpracování videa, hudby , internetové telefonování nebo dokonce přenosu obrazu online.

Podle organizace Asekol, která odebírá vysloužilá elektrozařízení, obsahuje 29 vyřazených mobilních telefonů gram zlata. Logické je pak zabývat se způsoby, jak z nich toto zlato dostat. Kdyby se totiž zmíněné malé množství zlata mělo získat těžbou, vzniklo by kvůli tomu asi 2900 kg odpadu ze šachet.

Podle platného zákona o odpadech mají u nás všichni prodejci povinnost odebírat vyřazenou techniku zpět, resp. určit jiné a stejně dostupné místo zpětného odběru. Jako spotřebitelé platíme nakládání s vyřazeným počítačem už v ceně, kterou platíme při jeho nákupu. Zužitkování tohoto odpadu ušetří cenné suroviny.

HLÍDAT SPOTŘEBU ENERGIE

Už při nákupu přístrojů je nutno pohlídat si jejich energetickou spotřebu. V orientaci zde může pomoci mezinárodní certifikační program pro techniku a spotřební elektroniku Energy Star (více na adrese www.eu-energystar.org). S touto značkou lze pořídit počítače, monitory, laptopy, tiskárny, faxy, skenery a různé multifunkční přístroje. Na zmíněných webových stránkách lze nalézt i seznamy výrobků, jež tuto značku získaly - např. v lednu 2009 bylo v kategorii osobních počítačů uvedeno 613 výrobků.

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ

Vedle spotřeby energie je důležitý také aspekt elektromagnetického záření (tzv. elektro- smogu), které negativně ovlivňuje zdraví lidí. Běžně se je možno setkat s certifikáty švédské organizace TCO Development, jejíž kritéria zahrnují - vedle životního cyklu výrobku, spotřeby energie a kvality obrazu - také intenzitu elektromagnetického záření. Přístroje s takovým označením lze považovat za zdravotně nezávadné. Například TCOę03Displays je standard určený pro počítačové monitory a ploché LCD displeje.

Výrobek s tímto označením zaručuje velmi dobrou kvalitu obrazu a barev. Odpovídá přísným požadavkům na vliv na životní prostředí, týkajícím se emisí škodlivých látek během výroby a recyklace. Má nízkou spotřebu elektřiny a jeho používání je bezpečné (více se lze dovědět na www.tcodevelopment.com).

Kromě toho lze zohlednit i jiná hlediska. Například velmi úsporné je při nákupu nové tiskárny či kopírky pořídit si přístroj s duplexním modulem, umožňujícím oboustranný tisk více stran na jeden list papíru.

ŽEBŘÍČEK VÝROBCŮ POČÍTAČŮ PODLE STUPNĚ JEJICH BEZPEČNOSTI

Vedle spotřeby energie mají samozřejmě na životní prostředí dopad i jiné faktory. Greenpeace např. sestavuje pravidelně žebříček výrobců počítačů a mobilů podle několika kritérií: používání zdraví nebezpečných chemických látek - zpětné odebírání a bezpečná recyklace starých přístrojů - energetická náročnost výroby - spotřeba elektřiny s ohledem na množství emisí oxidu uhličitého. V aktuálním, nyní už desátém žebříčku, lze najít 18 největších světových firem. Na prvním místě je Nokia se 6,9 body z desítky možných (např. žádný z přístrojů jí vyráběných neobsahuje PVC), a na posledních dvou místech skončil Microsoft a Nintendo (0,8 bodů). Žebříček nehodnotí jednotlivé modely, nýbrž chování firem jako takové. Ale v podrobnějším hodnocení lze nalézt zmínku, zda u té které firmy existuje alespoň nějaký výrobek bez ftalátů, berylia nebo chemických zpomalovačů hoření.

SOCIÁLNÍ ASPEKT

Několik evropských organizací se nedávno spojilo v kampani s názvem ProcureIZfair (což lze přeložit asi jako "nakupování férové elektroniky"), která má zvýšit tlak na velké značky IT, s tím cílem, aby se hodnotily také sociální aspekty výroby IT. Je známo, že výroba elektroniky a výrobků IT v mnoha zemích světa, hlavně v Asii, má daleko ke standardům pracovního zákonodárství a obecným zásadám zacházení s lidmi obvyklým v Evropě a v Severní Americe. Sociální kritéria nicméně zatím nemají konkrétní podobu, takže je dosti obtížné je při veřejných zakázkách anebo individuálních nákupech specifikovat a dodržovat. . Minimem by měl být odkaz na místní zákony (např. zákoníky práce, pokud ovšem v dotyčných zemích vůbec existují) a na standardy Mezinárodní organizace práce.

JAK NAKLÁDAT S POŘÍZENÝMI IT?

Vezměme si počítač: ten většinu elektřiny spotřebuje samozřejmě během svého provozu. Panuje řada mýtů, např. že se počítače nemají vypínat, a že režim stand-by spotřebovává jenom zanedbatelné množství proudu atd.

Z výzkumu provedeného na VUT v Brně nicméně vyplynulo, že pravidelné vypínání počítače, např. dvakrát za den, přístrojům včetně jejich příslušenství nevadí, protože jsou na to konstruovány. Výzkum byl zakončen několika doporučeními, jak u počítačů dosáhnout snížení energetické spotřeby: je např. dobré, aby se na obrazovce po pěti minutách aktivoval černý spořič, tj. nastavené vypnutí monitoru. Spořiče s různě se pohybujícími tvary nic nešetří. Vypnutí monitoru šetří jeho životnost. Při přerušení práce s počítačem na půl hodiny a déle je vhodné přepnout přístroj do úsporného režimu, který má malou spotřebu energie, a který se dá rychle vrátit do pracovního režimu. Stejný úsporný režim lze nastavit i ve vlastnostech počítače, aby se např. po půl hodině nečinnosti sám "uspal", pokud my na to zapomeneme. Když skončíme práci s počítačem, tak jej samozřejmě vypneme, včetně tiskárny a veškerého příslušenství.

Doporučuje se pořízení zásuvkové lišty s červeným vypínačem, kterou se vypíná přívod elektřiny, hlavně na noc a přes víkend. Ve stand-by režimu totiž technika spotřebovává energii, a to ne právě zanedbatelné množství.

Pokud uvažujeme, že běžná počítačová soustava bude puštěna např. po tři hodiny denně a po pět dnů v týdnu, pak spotřeba elektřiny ve stand-by režimu je dokonce o něco vyšší než její spotřeba během těch několika hodin provozu. Jde o více než 50 % spotřeby.

V neposlední řadě: jde samozřejmě i o peníze. Neměli bychom příliš propadat fascinaci ze stále nové a dokonalejší techniky. Měli bychom, pokud to jde a nám to vyhovuje, vydržet s naším počítačem, pokud dobře slouží. Součástky se přece dají vyměnit - jistě kvůli rozbitému monitoru nikdo nebude vyhazovat celou počítačovou soustavu.