Ekologické hospodaření by mohlo zvýšit zásoby některých potravin
Modelový přechod na ekologický způsob hospodaření ve Velké Británii za 20 let
hodnotili experti z Centra pro zemědělskou strategii - produkce masa hovězího a
jehněčího by se měla zvýšit a naopak snížit produkce obilovin, mléka a masa
vepřového a drůbežího.
Modelový přechod na ekologický způsob hospodaření ve Velké Británii za 20 let hodnotili experti z Centra pro zemědělskou strategii - produkce masa hovězího a jehněčího by se měla zvýšit a naopak snížit produkce obilovin, mléka a masa vepřového a drůbežího.
Podle nových výsledků výzkumu na Univerzitě v Readingu by produkce hovězího a jehněčího masa v Anglii a Walesu významně vzrostla, kdyby státy konvertovaly na plně ekologický systém hospodaření. Vědci z univerzity také zjistili, že ekologické hospodaření má významnou úlohu při zabezpečování zásob potravin z dlouhodobého hlediska.
Vědci poznamenávají, že ekologický sektor byl díky poptávce spotřebitelů a státním subvencím nejrychleji se rozvíjejícím zemědělským odvětvím Velké Británie. Kritici však argumentují, že kvůli nízkým úrodám nemůže ekologické hospodaření produkovat dost potravin pro světovou populaci.
Zpráva[i] sponzorovaná Asociací pro půdu je prvním vážným pokusem kvantifikovat vliv masové konverze na ekologické hospodaření za 20 let. Zpracovalo ji Centrum pro zemědělskou strategii Univerzity v Readingu a byly použity údaje z vládního přehledu o zemědělském podnikání.
Smíšený obraz
Výzkumníci zjistili, že v rámci úplného ekologického systému by se produkce hovězího masa v Anglii a ve Walesu zvýšila o 68 % a jehněčího masa o 55 %. Produkce hovězího masa by tak mohla převýšit domácí poptávku a mohla by být dosažena soběstačnost v jehněčím mase.
Produkce pšenice a ječmene by však kvůli nižším úrodám klesla o 30 %. S cílem zvýšit zásoby pšenice by se na půdě nemohly pěstovat méně významné obilniny. Kdyby se spotřebovalo mnohem méně zrnin na krmení zvířat, bylo by víc pšenice a ječmene dostupného pro lidskou spotřebu než je tomu v současnosti.
Protože nyní neexistuje žádný domácí trh pro ekologickou řepku olejku nebo cukrovou řepu byla by ekologická produkce těchto plodin omezena, dokud nebudou vytvořeny zpracovatelské kapacity pro ekologickou produkci. Množství krmných luskovin a brambor by mělo být ekvivalentní množství vyprodukovanému při konvenčním způsobu hospodaření.
Produkce mléka v rámci úplně ekologického systému by měla klesnout o 30 až 40 %, čímž by klesla soběstačnost v mléku z 90 % na téměř 60 %. Tento pokles by se mohl zredukovat, pokud by byla obnovena stáda a znovu otevřeny mlékárny v těch místech země, kdy byly předtím.
Největším problémem v živočišné výrobě by mohlo být zrušení intenzivního chovu prasat a drůbeže, což by snížilo produkci vepřového a drůbežího masa asi o 70-75 %. Celkem by ekologické zemědělství mohlo prokukovat asi 73 % konvenční produkce vajec, čímž by se snížila soběstačnost země z téměř 90 % v současnosti na 65 %.
Neměly by být ovlivněny zásoby ovoce a zeleniny. Protože jsou úrody ekologicky vypěstovaného ovoce a zeleniny téměř porovnatelné s úrodami dosaženými v konvenčním zemědělství, mohlo by ekologické hospodaření při určitém přizpůsobení zabezpečit podobné objemy jako v současnosti nebo dokonce - pokud je to nezbytné - zabezpečit i produkci vyšší.
Další výhodou by byly změny zemědělských vstupů, vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů a znečištění vody. Energeticky náročné vstupy do zemědělství by klesly, přičemž by se snížilo množství hnojiv o 95 % a ochranných prostředků o 98 %.
Celková konverze na ekologické hospodaření by také příznivě ovlivnila rozvoj ekonomiky na venkově, protože by se zvýšil počet pracovních míst o 73 %.
Dlouhodobá potravinová bezpečnost
Autor zprávy Philip Jones tvrdí, že zvyšování nákladů na energii znamená, že ekologické hospodaření má významnou úlohu při zabezpečování dlouhodobých zásob potravin.
"Náklady na energii jsou hlavní položkou celkových nákladů u konvenčního zemědělství. Větší část energie spotřebované v zemědělství připadá na výrobu vstupů a z toho 37 % připadá na výrobu hnojiv" zdůraznil Jones. "Vzhledem k tomu, že náklady na energii dlouhodobě stoupají, jeví se naléhavá potřeba hledat metody, které sníží vstupy a umožní nám zajistit zásoby potravin při racionálních cenách. Ekologické zemědělství může v tomto kontextu mnoho nabídnout".
Upozornil však, že obraz ekologického zemědělství není jen příznivý. Má například omezenou schopnost měnit výrobní postupy a v důsledku toho by mohly náhle klesnout zásoby veřového a drůbežího masa. Zdůraznil, že je potřebné, aby vlády financovaly vývoj nových systémů a technologií pro ekologické hospodaření.
Zdroj: www.agronavigator.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
