Mnozstvi znecistujicich latek v Pardubickem kraji se vyrazne nezmenilo

PARDUBICE - Mnozstvi skodlivych latek vypustenych jednotlivymi provozy na uzemi Pardubickeho kraje zustalo v lonskem roce ve srovnani s rokem predchozim priblizne stejne. Vyplynulo to z analyzy udaju ohlasenych do Integrovaneho registru znecistovani (IRZ) (1) za rok 2008. Vyznamnejsi snizeni se projevilo pouze u sklenikovych plynu, a to o 13 procent. Z dat nahlasenych jednotlivymi provozy do IRZ zpracovava sdruzeni Arnika zebricky nejvetsich znecistovatelu podle jednotlivych typu latek a jejich vlivu na lidske zdravi a zivotni prostredi. Pro Pardubicky kraj je letos sestavilo jiz poctvrte.

Nejvetsi emise v souctu rakovinotvornych a pravdepodobne ci mozna rakovinotvornych latek (2) nahlasila do registru Elektrarna Chvaletice z energetickeho koncernu CEZ. Jednalo se predevsim o tezke kovy - kadmium (3), olovo (4), rtut (5) a nikl (6) - jichz vypustila o 260 kg mene, nez v roce 2007 (7). Elektrarna snizila i emise sklenikovych plynu (8), a to o 753 761 t, coz cini 18procentni pokles. Presto vsak jako velky zdroj techto emisi zustava na prvnim miste zebricku pro tyto latky stejne jako v pripade plynu zpusobujicich kysele deste (9). Zde cini pokles 2000 tun.

Elektrarna Chvaletice snizila i emise nebezpecnych jemnych poletavych castic prachu PM10 (10), a to vice nez o polovinu (z 398 000 kg v roce 2007 na 187 000 kg v roce 2008). Presto zustava nejvetsim zdrojem techto skodlivin v kraji a soucasne se ocitla take na 7. miste celorepublikoveho zebricku pro PM10 (11). "Jemne prachove castice na sebe vazou napriklad tezke kovy, ktere se pak snadno vdechnutim dostanou do lidskeho organismu, kde mohou zpusobit vazne zdravotni problemy. Tyto castecky vznikaji pri spalovacich procesech, napriklad pri spalovani uhli, velkym zdrojem PM10 je i doprava," zduraznila Mgr. Katerina Hryzakova z Arniky. V pardubickem kraji se nachazi hned dva velke zdroje, ktere emituji tyto latky: vedle chvaleticke elektrarny je to jeste Elektrarna Opatovice.

Mezi nejvetsimi znecistovateli rakovinotvornymi latkami (12) se umistila cistirna odpadnich vod Pardubice (Veolia Voda), a to hlavne kvuli vysokym emisim tezkych kovu. V porovnani s rokem 2007 sice snizila emise predevsim niklu, rtuti a zinku, zvysila vsak emise chromu. Prave kvuli temto emisim se umistila na prvnim miste zebricku pro latky rakovinotvorne i reprotoxicke latky a latky toxicke pro vodni zivocichy (13). V pripade posledne jmenovanych dvou typu latek se dostala i do celorepublikovych zebricku.

Mnozstvi vypoustenych znecistujicich latek snizila i Synthesia - vyznamne omezila uniky predevsim latek znecistujicich vodni prostredi - tezkych kovu medi, zinku a chromu. V porovnani s rokem 2007 poklesly emise latek toxickych pro vodni organismy o 38,5 %. Mirne se naopak zvysily emise plynu zpusobujicich kysele deste a emise naftalenu (14), latky hodnocene Mezinarodni agenturou pro vyzkum rakoviny (IARC) jako potencialne karcinogenni. Dle informaci Synthesie jsou vyssi emise naftalenu dusledkem zvyseni vyroby nekterych chemickych polotovaru.

Z tabulek zcela vypadlo Zemedelske druzstvo Dolni Ujezd, ktere za rok 2007 ohlasilo vysoke emise formaldehydu (16). Ukazalo se, ze tato data byla nahlasena chybne, proto je podnik na zacatku roku 2008 opravil. Slaby roztok formaldehydu se v zemedelskych provozovnach pouziva napriklad k dezinfekci kopyt ustajenych zvirat.

Protoze kazda latka pusobi jinak na lidske zdravi ci na zivotni prostredi, neni mozne urcit nejvetsi znecistovatele pouhym souctem vypoustenych emisi. Arnika se proto pri zpracovani dat z IRZ soustredila na rakovinotvorne a mutagenni latky, latky poskozujici rozmnozovani (reprotoxicke), sklenikove plyny, latky poskozujici ozonovou vrstvu Zeme, plyny prispivajici ke tvorbe kyselych srazek, latky nebezpecne pro vodni organismy, rtut, formaldehyd, styren a dioxiny.

Informace do Integrovaneho registru nahlasilo v letosnim roce 98 provozoven z Pardubickeho kraje, jejich pocet se ve srovnani s rokem 2007 snizil o sest. Nejvice latek bylo ohlaseno v unicich do ovzdusi (23 latek), dale shodne v prenosech odpady a v odpadnich vodach (20 latek)a v unicich do vody 15 latek. Nejcasteji ohlasovanou latkou byl amoniak (68 x), coz odpovida zemedelskemu charakteru kraje, dale oxidy dusiku (11x). V prenosech odpady byly nejcasteji hlaseny tezke kovy olovo a zinek v sedmi pripadech.

Tiskova zprava sdruzeni Arnika