Propojit regionální potraviny s ekologií má logiku
Dlouhá léta vedl Jiří Urban svaz ekologických zemědělců Pro-bio, dnes je náměstkem ministra zemědělství pro životní prostředí a výzkum. Spojit chystaný projekt Potravinářské komory na podporu regionálních produktů právě s ekologickým aspektem považuje za přirozené.
HN: V čem význam propojení podpory regionálních potravin a ekologie spočívá? Jen v ochraně životního prostředí před zbytečným převážením zboží?
Především v omezení dopravních vzdáleností. Zbytečnou zátěž pro prostředí kvůli transportům potvrzuje řada studií. Má proto smysl prodávat i biopotraviny pokud možno v místě jejich výroby. Velké obchodní řetězce přitom i k nákupu biopotravin přistupují tak jako k ostatnímu zboží - objednávají je ve velkém, centrálně, a proto často i dovážejí na velké vzdálenosti. Podporuji záměr komory i proto, že se tím vytvoří pracovní místa na venkově. A v neposlední řadě se udělá pořádek v různých značkách, které se dnes regionálním potravinám přidělují.
HN: Ekozemědělství má v Česku zelenou, ale finálních bioproduktů je málo. Co s tímhle rozporem?
Je fakt, že jsme dosáhli v celku ekologicky obhospodařované půdy výrazný podíl, ale teď se musíme zaměřit místo kvantity na kvalitu. Jsem přesvědčen, že se to už daří. Přibývá biovýrobců, kteří mohou čerpat dotace z Programu rozvoje venkova. V roce 2007 tak získali 200 milionů korun, loni už 300 milionů, a program běží i letos. Zároveň roste i počet těch, kteří sami prodávají své výrobky. Z pěti set bioproducentů jich zhruba pětina zpracovává a prodává vlastní zboží na farmě.
HN: Přesto se pořád dvě třetiny biopotravin musí dovážet. Proč?
Většina prodeje jde přes obchodní řetězce, a ty působí na globálním trhu. Zadruhé, lidé chtějí své oblíbené zboží například i v zimě, takže ekologicky pěstovaná jablka nebo salát se v prosinci musí dovézt.
HN: Odkud se nejčastěji dováží?
Třeba káva, čaj, ovoce ze zámoří. Ale vozí se i z okolních zemí. Například biomléko hledají firmy na Slovensku nebo v Polsku. Do obchodních řetězců se také dostává hodně zboží z Německa nebo Rakouska.
HN: Člověk pochopí, že se musí dovézt exotické ovoce. Ale proč biomléko nebo cereálie?
Třetím důvodem dovozů je dřívější jednostranná orientace dotací na pouhé udržování luk a pastvin. Nyní jsme ale dál, letos například přibylo 9 tisíc hektarů ekologicky obhospodařovaných polí, 400 hektarů vinic, 150 hektarů biozeleniny, sto hektarů pro různé byliny.
HN: Kam se přikláníte v diskusi, zda jsou biopotraviny skutečně zdravější než ty "normální"?
Vědecky to prokázáno zatím není. Ale mohu říci, že mají na zdraví příznivý efekt.
AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz