zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čedičové varhany

20.03.2010
Příroda
Geologie
Čedičové varhany

Chráněný přírodní výtvor odhalila až těžba kamene..

Zlatý vrch

Zlatý vrch není tak slavný jako Panská skála., kde se s králem Miroslavem ukrývala pyšná princezna ve slavné pohádce. Přitom jsou tu sloupky horniny neméně pravidelné, strukturované a impozantní. Jestli se budete někdy potulovat Lužickými horami, určitě se zajděte na čedičové sloupce poblíž vsi Líska podívat.

Když Krasomila s Miroslavem utíkali před královskými vojsky, skrývali se i na Panské skále nedaleko Kamenického Šenova. Lokalita je to dnes hojně navštěvovaná, nedávno tu vzniklo dokonce parkoviště pro osobní auta a autobusy s dennodenním nájezdem návštěvníků. Nic takového u Zlatého vrchu (díky bohu) nenajdete. Sem se musí po svých, nejlépe po naučné stezce Okolím Studence nebo po poněkud kostrbaté cestě z nejbližší vesnice Lísky, kde je možné nechat auto. Terén při troše dobré vůle zvládnete i s kočárkem, je to vyzkoušené.

Dokonalost chce čas

Abyste krásu navrstvených sloupků Zlatého vrchu ocenili, nemusíte být zrovna zapálený geolog. Rovné geometrické úsečky se zvedají strmě z terénu, jako by je z kamene vytesal moderní sochař. Jedná se ale o ryze přírodní úkaz způsobený vulkanickou činností.

"V době, kdy dnešní čedičové podloží bylo ještě žhavým magmatem, došlo k postupnému vychládání. Právě pomalé chladnutí a dostatek času měly za následek utuhnutí do pravidelných sloupců olivinického čediče," vysvětluje geolog Vladimír Cajz. Díky tomuto procesu vznikly pěti až šestihranné sloupce o průměru kolem 30 cm. Jsou téměř svislé, až třicet metrů vysoké a směrem k okrajům se jejich sklon zmenšuje, takže připomínají obrovský vějíř.

Pečlivý návštěvník si ale všimne, že na doteku sloupů je i jinak utuhlá láva, což svědčí o různých fázích zdejší vulkanické činnosti. Zatímco pravidelné sloupce se tvarovaly během druhé fáze, v poslední, třetí fázi vznikala horní část Zlatého vrchu, jakási poklička. Ta chladla poměrně rychle, proto tvoří jen krátké, na suť se rozpadající sloupky.

Český čedič v Nizozemsku

Aby vůbec došlo k odhalení pravidelných sloupů, musel být nejprve kus kopce odtěžen. To se na Zlatém vrchu dělo zhruba od poloviny 19. století. Z lomu se získával tvrdý čedič, který se dodnes používá mimo jiné k výrobě štěrku nebo jako stavební materiál, je z něj například hezká dlažba. Těžbu kamene zastavili nejprve Němci. Jak uvádějí informační tabule: "Poprvé byl Zlatý vrch spolu se sousedním Stříbrným vrchem chráněný podle říšskoněmeckého zákona na ochranu přírody v roce 1940."

Když válka skončila, protektorátní zákony přestaly platit a lom na Zlatém vrchu se znovu otevřel. Pro poválečné budování byl potřeba nejen kvalitní kámen, ale také zahraniční devizy. Čedičové sloupy, schopné odolávat agresivní slané vodě a ostrému příboji, byly ideální pro využití na stavbu nizozemských mořských hrází. A tak putoval vytěžený čedič do Holandska.

Pod zákonem

V roce 1964 se stal Zlatý vrch chráněným přírodním výtvorem. Těžba ale ještě několik let pokračovala, aby bylo odlámáno dolní patro lomu. Definitivně se tu přestalo těžit až o devět let později.

Poslednímu legislativnímu zásahu podléhá Zlatý vrch od roku 1992, kdy byl prohlášen za národní přírodní památku o výměře přes čtyři hektary. Výš už to v oblasti ochrany přírody dotáhnout nemůže.

Zlatý vrch si tuto poctu vysloužil nejen díky čedičovým sloupcům, ale i ojedinělým botanickým a živočišným druhům. Louky v okolí hostí několik desítek bylin, což logicky znamená i slušnou sbírku na ně vázaného hmyzu. Od jara na vyhřátých kamenech nabírají teplo ještěrky, a pokud má návštěvník štěstí, může tu zahlédnout nepůvodní kamzíky.

Jen na to zlato tady nenarazíte, ačkoliv ho má kopec v názvu. Vznikl nejspíš ze zbožného přání lidí, kteří dokážou ocenit jen zpeněžitelné přírodní vzácnosti.

Jak se tam dostat

Do obce Líska u České Kamenice autobusem přes Rumburk nebo Děčín.Nejkratší cesta z Prahy trvá asi 2 hodiny.

Kam v okolí

Rozhledna na Studenci
Rozhledna na vrcholu Studence (736,5 m n. m) byla vztyčená v roce 1888. Nachází se zhruba 6 km severovýchodně od České Kamenice, mezi osadou Líska a Studený.

Kde se ubytovat

Líska
Přímo v Lísce lze nocovat v chatě Bábinka, budova z roku 1754 nabízí ubytování za 260 Kč až 280 Kč, děti za 220 Kč za lůžko na den. Součástí ubytovny je i hospůdka. Tel.: 604 865 005.

Kam na jídlo

Starý klub, Hard café
Restaurace v centru České Kamenice Starý klub nabízí staročeské speciality asi od 70 do 100 Kč, ale v nabídce jsou i steaky okolo 300 Kč nebo rybí speciality. Na kávu, čaj nebo kakao zajděte do kavárny Hard Café.

Užitečné internetové stránky

www.luzicke-hory.cz webové stránky o Lužických horách
www.ceska-kamenice.cz web o České Kamenici a okolí
www.staryklub.cz stránky stylové restaurace
www.chatababinka.eu kontakt na ubytování v Lísce

Gastro ples

Česká kamenice
V restauraci Myslivna proběhne 13. března od 19 hodin gastro ples s barmanskou show, rautem a tombolou.

13
sobota
březen

AUTOR: Topí Pigula

Zdroj: IN magazín

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí