Čedičové varhany

Zlatý vrch

Zlatý vrch není tak slavný jako Panská skála., kde se s králem Miroslavem ukrývala pyšná princezna ve slavné pohádce. Přitom jsou tu sloupky horniny neméně pravidelné, strukturované a impozantní. Jestli se budete někdy potulovat Lužickými horami, určitě se zajděte na čedičové sloupce poblíž vsi Líska podívat.

Když Krasomila s Miroslavem utíkali před královskými vojsky, skrývali se i na Panské skále nedaleko Kamenického Šenova. Lokalita je to dnes hojně navštěvovaná, nedávno tu vzniklo dokonce parkoviště pro osobní auta a autobusy s dennodenním nájezdem návštěvníků. Nic takového u Zlatého vrchu (díky bohu) nenajdete. Sem se musí po svých, nejlépe po naučné stezce Okolím Studence nebo po poněkud kostrbaté cestě z nejbližší vesnice Lísky, kde je možné nechat auto. Terén při troše dobré vůle zvládnete i s kočárkem, je to vyzkoušené.

Dokonalost chce čas

Abyste krásu navrstvených sloupků Zlatého vrchu ocenili, nemusíte být zrovna zapálený geolog. Rovné geometrické úsečky se zvedají strmě z terénu, jako by je z kamene vytesal moderní sochař. Jedná se ale o ryze přírodní úkaz způsobený vulkanickou činností.

"V době, kdy dnešní čedičové podloží bylo ještě žhavým magmatem, došlo k postupnému vychládání. Právě pomalé chladnutí a dostatek času měly za následek utuhnutí do pravidelných sloupců olivinického čediče," vysvětluje geolog Vladimír Cajz. Díky tomuto procesu vznikly pěti až šestihranné sloupce o průměru kolem 30 cm. Jsou téměř svislé, až třicet metrů vysoké a směrem k okrajům se jejich sklon zmenšuje, takže připomínají obrovský vějíř.

Pečlivý návštěvník si ale všimne, že na doteku sloupů je i jinak utuhlá láva, což svědčí o různých fázích zdejší vulkanické činnosti. Zatímco pravidelné sloupce se tvarovaly během druhé fáze, v poslední, třetí fázi vznikala horní část Zlatého vrchu, jakási poklička. Ta chladla poměrně rychle, proto tvoří jen krátké, na suť se rozpadající sloupky.

Český čedič v Nizozemsku

Aby vůbec došlo k odhalení pravidelných sloupů, musel být nejprve kus kopce odtěžen. To se na Zlatém vrchu dělo zhruba od poloviny 19. století. Z lomu se získával tvrdý čedič, který se dodnes používá mimo jiné k výrobě štěrku nebo jako stavební materiál, je z něj například hezká dlažba. Těžbu kamene zastavili nejprve Němci. Jak uvádějí informační tabule: "Poprvé byl Zlatý vrch spolu se sousedním Stříbrným vrchem chráněný podle říšskoněmeckého zákona na ochranu přírody v roce 1940."

Když válka skončila, protektorátní zákony přestaly platit a lom na Zlatém vrchu se znovu otevřel. Pro poválečné budování byl potřeba nejen kvalitní kámen, ale také zahraniční devizy. Čedičové sloupy, schopné odolávat agresivní slané vodě a ostrému příboji, byly ideální pro využití na stavbu nizozemských mořských hrází. A tak putoval vytěžený čedič do Holandska.

Pod zákonem

V roce 1964 se stal Zlatý vrch chráněným přírodním výtvorem. Těžba ale ještě několik let pokračovala, aby bylo odlámáno dolní patro lomu. Definitivně se tu přestalo těžit až o devět let později.

Poslednímu legislativnímu zásahu podléhá Zlatý vrch od roku 1992, kdy byl prohlášen za národní přírodní památku o výměře přes čtyři hektary. Výš už to v oblasti ochrany přírody dotáhnout nemůže.

Zlatý vrch si tuto poctu vysloužil nejen díky čedičovým sloupcům, ale i ojedinělým botanickým a živočišným druhům. Louky v okolí hostí několik desítek bylin, což logicky znamená i slušnou sbírku na ně vázaného hmyzu. Od jara na vyhřátých kamenech nabírají teplo ještěrky, a pokud má návštěvník štěstí, může tu zahlédnout nepůvodní kamzíky.

Jen na to zlato tady nenarazíte, ačkoliv ho má kopec v názvu. Vznikl nejspíš ze zbožného přání lidí, kteří dokážou ocenit jen zpeněžitelné přírodní vzácnosti.

Jak se tam dostat

Do obce Líska u České Kamenice autobusem přes Rumburk nebo Děčín.Nejkratší cesta z Prahy trvá asi 2 hodiny.

Kam v okolí

Rozhledna na Studenci
Rozhledna na vrcholu Studence (736,5 m n. m) byla vztyčená v roce 1888. Nachází se zhruba 6 km severovýchodně od České Kamenice, mezi osadou Líska a Studený.

Kde se ubytovat

Líska
Přímo v Lísce lze nocovat v chatě Bábinka, budova z roku 1754 nabízí ubytování za 260 Kč až 280 Kč, děti za 220 Kč za lůžko na den. Součástí ubytovny je i hospůdka. Tel.: 604 865 005.

Kam na jídlo

Starý klub, Hard café
Restaurace v centru České Kamenice Starý klub nabízí staročeské speciality asi od 70 do 100 Kč, ale v nabídce jsou i steaky okolo 300 Kč nebo rybí speciality. Na kávu, čaj nebo kakao zajděte do kavárny Hard Café.

Užitečné internetové stránky

www.luzicke-hory.cz webové stránky o Lužických horách
www.ceska-kamenice.cz web o České Kamenici a okolí
www.staryklub.cz stránky stylové restaurace
www.chatababinka.eu kontakt na ubytování v Lísce

Gastro ples

Česká kamenice
V restauraci Myslivna proběhne 13. března od 19 hodin gastro ples s barmanskou show, rautem a tombolou.

13
sobota
březen

AUTOR: Topí Pigula