Budoucností je CNG z odpadků

Dvoupalivový systém

Na začátku února se v Praze uskutečnila mezinárodní konference věnovaná vozidlům na stlačený zemní plyn (CNG). Čeští odborníci tak měli zajímavou možnost konfrontovat vývoj použití zemního plynu v dopravě v Česku s vývojem v zahraničí.
Předseda Evropské asociace vozidel spalující zemní plyn Trevor Fletcher na konferenci představil v Česku dosud ne příliš známý koncept použití dvoupalivového systému v naftovém vozidle. Pohon takového speciálně upraveného vozidla spočívá v tom, že automobil zároveň spotřebovává zemní plyn a motorovou naftu. Nafta se používá ke vznícení palivové směsi, která se převážně skládá z plynu. Nafta je do válce vstříknuta v momentu, kdy dochází ke stlačení palivové směsi a píst se pohybuje směrem k horní úvrati.
Přestavěný automobil na pohon zemní plyn - nafta spotřebuje o 35 až 90 procent méně nafty, a přináší tak podstatnou úsporu výdajů za pohonné hmoty. "Dvoupalivový pohon je ale oříškem pro některé certifikační úřady, které neví, zda mají posuzovat pohonný systém stejně jako systém na naftu nebo na zemní plyn," upozornil Fletcher. Mnohé státy Evropské unie proto dvoupalivový pohon nechtějí certifikovat.

Chudí porážejí bohaté

"V prosazování zemního plynu v dopravě paradoxně vítězí rozvojové státy nad vyspělými zeměmi. A v budoucnu se tento trend nezmění", uvedl Jeffrey Seisler, ředitel belgické společnosti Clean Fuels Consulting, který představil na konferenci světové trendy v použití zemního plynu v dopravě. "Velký nárůst zaznamenává v současné době spotřeba CNG v Jižní Americké a Číně. Právě v Asii bude počet vozidel na CNG v budoucnu růst nejvíce," uvedl Seisler. Rozvoj v Evropě a Severní Americe bude za rozmachem CNG v Asii v následujících desetiletích zaostávat.
Ve světě a hlavně v rozvojových zemích se používá také jako pohonná hmoty zkapalněný zemní plyn (LNG), s nímž v Česku zatím žádné zkušenosti nemáme. Není také divu - Česko patří se svou hustou sítí plynovodů mezi nejplynofikovanější státy. Ale například v Číně se už vyplatí dopravit do zásobníků plnicí stanice zkapalněný plyn a ten potom stlačit a využít jako CNG.

Zářivě "zelený" biometan

Zemní plyn je fosilní palivo (i když má mnohem menší dopady na životní prostředí než benzin a nafta), a proto se vyspělé evropské státy včetně Česka soustřeďují stále více na výrobu zemního plynu z biomasy. Vyrobený biometan má pak nulové emise skleníkových plynů a k jeho produkci není potřeba pěstovat rostliny, tak jako u biopaliv. Biometan lze vyrábět z rostlinného odpadu, splašků nebo komunálního odpadu.
Účastníci konference se mohli seznámit také s rozvojem CNG u našeho severního souseda. V Polsku jezdí na CNG zhruba 2 100 vozů a v zemi působí 31 plnicích stanic CNG. V rozlohově a populačně menším Česku jezdí na stlačený plyn přes 2 000 vozidel a v současné době je veřejnosti k dispozici 22 plnicích stanic. Zajímavým rozdílem však je, že v Polsku je levnější LPG než CNG. Polský stát totiž CNG nepodporuje tolik jako ten český. "V podstatě jediným lákadlem, které motoristy táhne k CNG, je jeho nízká cena v porovnání s benzinem a naftou," uvedl na konferenci Krzysztof Kwaśniewski z univerzity v Krakově.

Provoz je prodělečný

Na konferenci vystoupili také zástupci společností z Česka a podělili se s přítomnými se svými zkušenostmi. V Praze je sice pět plnicích stanic CNG, ale i tak vysoký počet nemusí stačit. "V dopravní špičce trvá desítky minut, než dojedete k nejbližší stanici," upozornil Eckart Baum, místopředseda představenstva Pražské plynárenské, která plnicí stanice provozuje. "Zatím jsou naše aktivity v oblasti CNG ztrátové. Až za pět až sedm let mohou být výdělečné," uvedl Baum.
Se svým pohledem na CNG ze strany zákazníka se s přítomnými podělil Petr Kosmák, obchodní ředitel firmy Sixt CR, která v Česku pronajímá vozidla na CNG. "90 procent našich zákazníků, jež tvoří hlavně firmy, má z plynového pohonu strach. Když zákazníka seznamujeme s půjčovaným mercedesem, tak vše probíhá dobře až do momentu, kdy mu sdělíme, že jezdí na plyn", uvedl Kosmák. Problémem podle něho je, že řada zvláště starších plnicích stanic nebere platbu platební kartou a vozy na CNG nemohou zpravidla vjíždět do garáží. Problémem bývá také plnicí stanice najít, nebývají totiž znázorněny v GPS navigacích. Jízda na CNG je podle Kosmáka výrazně výhodná, jen pokud se vozem nejede rychle po dálnici. Rozdíl nákladů na jeden kilometr se pak, v porovnání s jízdou na benzin, snižuje zhruba ze 70 haléřů až na 20 haléřů ve prospěch CNG.

Michal Roškanin
Zdroj: PETROLmagazín

www.petrol.cz