Tažení proti bolševníkům je jen začátek

Nedotknutelnost vlastnictví je takovým základním principem právního státu, že o jeho významu často už ani neuvažujeme. Ostražitost je přitom namístě. Každý kompromis, každé odejmutí byť i jen části svobody vlastníka se svým majetkem nakládat je nezbytné hlídat. A pokud nejde o naprostou nezbytnost, také mu i oponovat.

O to se pokusila skupina senátorů, která navrhla Ústavnímu soudu zrušení části zákona o ochraně přírody a krajiny. Napadená pasáž umožňuje státním orgánům provést zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám.

Jde opravdu o velmi vágně formulované ustanovení. Ne že by neměla být dána možnost zasáhnout proti vlastníkovi, který svým chováním škodí okolí. Zákon o ochraně přírody a krajiny ale nepodmiňuje zásahy na pozemcích vlastníků tím, že by v důsledku nedostatečné péče vlastníků docházelo k poškozování jiných - dokonce takové zásahy nejsou podmiňovány ani poškozováním prostředí.

Vlastníci tak nejen nesmí škodit jiným, ale dokonce jsou povinováni cosi u sebe vylepšovat. A pod "zlepšováním přírodního a krajinného prostředí" si lze představit takřka cokoliv. Ani účel zásahů, jímž je "zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability", příliš nepomáhá ve vyjasnění toho, co by měli vlastníci na pozemcích provádět. A za co mohou být postiženi, pokud tak neučiní.

Ústavní soud na konci července návrh na zrušení části zákona zamítl. Mimo jiné prý proto, že lze ustanovení ústavně konformně vyložit. Příliš si ale nedovedu představit, jak se ochránci přírody s dotčeným vlastníkem, kterému začnou kutat na pozemku, shodnou na ústavně souladném výkladu pojmu zlepšování přírodního prostředí. A než případný spor dorazí k soudům, tak vyroste prales. Ale budiž - alespoň náznak, že takové zásahy by měly být omezeny jaksi principem neomezitelnosti vlastnictví. Ústavní soud také uznal, že úprava by mohla být jednoznačnější. Škoda jen, že nemáme úpravu umožňující ochráncům ústavních pořádků dělat zásahy v právních normách ke "zlepšení legislativního prostředí".

Bdělosti ale potřeba je. To, co může začínat dovolenými cizími zásahy na zahradách pro boj s bolševníkem, může pokračovat zaklepáním na vrata továrny nebo kanceláře a vstupem přísně vypadajícího pána, který bude chtít zlepšovat kdeco. Nejen v Madridu se bojovalo za Prahu - i v Brně se musí bojovat. Abychom se jednou neprobudili překvapeni, že místo bolševníků se nám na pozemky rozplevelilo myšlení podobného jména, ale mnohem horšího dopadu.

Daniel Weinhold
advokát Weinhold Legal