zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ochrana řek a zdravé vodní ekosystémy se vyplatí nejen jako ochrana před povodněmi

17.08.2010
Voda
Povodně
Ochrana řek a zdravé vodní ekosystémy se vyplatí  nejen jako ochrana před povodněmi

TELČ - Petici nazvanou "Člověk a voda" představilo dnes v Telči sdružení Arnika. V sedmi bodech požaduje lepší zacházení s vodou v krajině (1). Nevhodné zásahy do toku řek se nám dnes vracejí v podobě problémů se zadržením vody v krajině a jejím rychlejším a nekontrolovatelným odtokem. Voda je stále znečištěna toxickými látkami, které se dostávají do těl živočichů. Bezohledné využívání vody bez respektování jejího místa v ekosystému i v krajině a bezcitné zneužívání vodních toků se může projevit vážným poškozením celého životního prostředí s přímými důsledky pro život člověka.

"Problematiku vody a vodních ekosystémů je zapotřebí posuzovat v různých souvislostech. Proto jsme sestavili základní body, při jejichž splnění můžeme zlepšit jak kvalitu vodních toků v České republice, tak obecně fungování vody v naší krajině," říká Ing. Jana Vitnerová z Arniky, vedoucí programu Ochrana přírody a členka petičního výboru. Petice je adresována českým zákonodárcům, vládě, prezidentovi, ministrům a ministerstvům životního prostředí a zemědělství a České inspekci životního prostředí.

Mezi požadavky petice je obnova přirozené podoby řek a potoků a ochrana vodních toků a mokřadů před nevhodnými zásahy. Právě v Telči, v povodí Telečského potoka nedaleko přírodní rezervace Luh u Telče, byla před několika lety realizována jedna z nejzdařilejších revitalizací vodních toků u nás. Na stejném místě se nyní akumuluje třistakrát více vody, než ve starém zregulovaném korytě. "Města nebo obce se někdy obávají komplikací, které tato opatření přinesou, například při údržbě. Lze s nimi ale počítat v rozvojových plánech měst. Například v Telči se revitalizovaný potok stal součástí naučné stezky Lipky a tak i další ze zajímavostí, které může město nabídnout i svým návštěvníkům," uvedla místostarostka města Telče Hana Müllerová. (2)

"Volně žijící živočichové i rostliny potřebují místa, která umožní jejich šíření v krajině. Velmi vhodné jsou k tomu právě přírodě blízké vodní toky a jejich okolí," zdůraznila Jana Vitnerová. Zprůchodnění vodních toků pro migraci vodních živočichů je dalším požadavkem petice Člověk a voda. S tímto bodem souvisí také požadavek na zastavení ekonomicky i ekologicky nevýhodné stavby jezů na Dolním Labi (3). "Právě letos, v mezinárodním roce biodiverzity, bychom si měli více uvědomit, že regulační zásahy do vodních toků ochuzují přírodu o její rozmanitost," dodala Vitnerová.

Vedle obnovy přirozené, přírodě blízké podoby vodních toků je nezbytné zlepšit kvalitu vody jako takové. Zejména je třeba omezit znečišťování vod rtutí, pesticidy a perzistentními organickými látkami (4). Postihy za znečišťování nebezpečnými látkami jsou v současnosti nedostatečné. Příkladem může být havarovaná skládka v Pozďátkách (5). "Přestože se po celé roky vědělo, že zde dochází k masivnímu znečišťování povrchových i podzemních vod, ukázalo se, že viník je prakticky nepostižitelný. Pokuta, která mu byla vyměřena, byla neúměrná způsobené škodě. Přitom zodpovědnost by měl vždy nést původce škody a nikoliv stát, který se zde nakonec musel o likvidaci havárie zasadit," říká Jiří Válal, starosta obce Slavičky, na jejímž území se skládka nachází.

Petiční výbor dnes zveřejněné petice tvoří prof. RNDr. Otakar Štěrba, emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci, Ing. Werner Hentschel, bývalý vedoucí Správy CHKO Labské pískovce, již zmíněný Jiří Válal, starosta obce Slavičky a Ing. Vlastimil Karlík a Ing. Jana Vitnerová, odborní pracovníci programu Ochrana přírody sdružení Arnika.

Představení petice Člověk a voda je počátkem stejnojmenné kampaně. V jejím průběhu Arnika například zpracuje žebříčky největších znečišťovatelů látkami nebezpečnými pro vodní organismy podle údajů z Integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ), které budou zveřejněny na konci září. Jako součást propagace přírodě blízkých přeměn vodních toků bude vydán sborník a uspořádána další z řady exkurzí za dobrými příklady revitalizací. Arnika je také zakládajícím členem nedávno vzniklé Koalice pro řeky, sdružující organizace a odborníky zabývající se problematikou vody v krajině (6).

Petiční archy je možné stáhnout z webu Arniky www.arnika.org, kde také lze petici podepsat on-line.
Poznámky:

(1) Základní body petice (celý text viz samostatná příloha):

Chceme, aby byla posílena ochrana vodních toků a mokřadů, a proto požadujeme:

o ochranu vodních toků a mokřadů před nevhodnými zásahy
V rámci přijímaných zákonů a plánovacích dokumentů podporovat přírodě blízké úpravy namísto rozsáhlých technických zásahů, které narušují funkci vodních toků. Novelou zákona o vodách zajistit, aby zemní práce v korytě byly řádně povolovány orgány ochrany přírody a nemohly být správci toku prováděny na pouhé oznámení.

o ochranu nejcennějších na vodu vázaných druhů a přírodních stanovišť
Je třeba co nejdříve zařadit cenná území do soustavy Natura 2000 (například Labské údolí).

o zachování a obnovu přírodní podoby řek a potoků
Porézní půda a rostlinná společenstva meandrů, mokřadů a rašelinišť chrání před povodněmi spolehlivěji a účinněji než betonování vodních toků.

o zprůchodnění vodních toků pro migraci vodních živočichů (například lososa)

o zastavení plánů na ekonomicky i ekologicky nevýhodnou výstavbu jezů na Dolním Labi
Lodní dopravu je třeba přizpůsobit řece, nikoliv naopak.

o čistší vodu pro lidi i pro ryby
Je třeba omezit znečišťování vod rtutí, pesticidy a persistentními organickými látkami
(např. zpomalovače hoření, PFOS, hexachlorbenzen a další) a splachy z polí.

o důsledné a přísné postihy pro ty, kdo vodu znečišťují

(2) Podrobnosti k revitalizaci v povodí Telčského povodí viz infolist www.arnika.org
Podrobnosti o naučné stezce najdete zde: http://www.telc.eu/page.php?mx=51_trasy-a-programy&ax=476_lipky&lx=cz&ft=

(3) Argumenty "Proč nestavět jezy" a podrobnosti o této problematice: www.voda.arnika.org

(4) Hlavním způsobem, kterým se do těla rtuť, toxická pro lidský organismus, dostává, je konzumace ryb z vod, do nichž tato toxická látka proniká vlivem znečištění životního prostředí. Nejnebezpečnější pro lidský organismus jsou organické sloučeniny rtuti, především dimethylrtuť, jež má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu a pro svou schopnost prostupovat placentární a mozkovou tkání je nebezpečná zejména pro těhotné ženy, jejichž plody ohrožuje, a pro vyvíjející se organismy dětí (o rtuti a jejích účincích více zde: http://www.toxickelatky.arnika.org/rtut).
Pesticidy se do vody mohou dostat zejména splavením z velkých ploch polí, na kterých byly použity. Mezi jejich nebezpečné účinky patří mj. narušení funkce hormonů v těle různých živočichů včetně člověka.
(stránka věnovaná pesticidům: http://www.toxickelatky.arnika.org/pesticidy)
Mezi perzistentní organické látky patří například zpomalovače hoření (které mohou být obsaženy například v některých kobercích a dalších textiliích) nebo hexachlorbenzen (vzniká jako vedlejší produkt ve chlórové chemii, poškozuje především játra a ledviny a působí negativně na činnost štítné žlázy).

(5) Podrobnosti viz stránka tzv. horkého místa "Pozďátky": www.toxik.arnika.org

(6) Podrobnosti o Koalici pro řeky viz tiskovou zprávu "Nová Koalice pro řeky chce dosáhnout efektivnějších a přírodě blízkých protipovodňových opatření" z 18. června 2010: www.voda.arnika.org

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Česká lesnická společnost
29
8. 2017
29.8.2017 - Seminář, školení
Kunovice
Česká lesnická společnost
3
10. 2017
3-6.10.2017 - Konference
Orea Resort Devět Skal
Česká lesnická společnost
19
10. 2017
19.10.2017 - Seminář, školení
RZ Olšina
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí