zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nevhodný způsob hospodaření násobí povodňové škody

20.08.2010
Zemědělství
Povodně
Nevhodný způsob hospodaření násobí povodňové škody
V souvislosti s nedávnými povodněmi na severu Čech znovu jasně zaznělo, že kromě drahých technických opatření má na vznik a průběh povodní zásadní vliv činnost zemědělců v krajině a jejich způsob hospodaření.

Poslední povodně v Libereckém a Ústeckém kraji znovu ukázaly, že v oblastech s převahou travních porostů a chovu skotu a ovcí na pastvinách jsou dopady povodní mnohem menší než v krajině, která je z 80 % rozorána a je využívána velmi intenzivně. Pevný travní drn brání nejen erozi a odplavení ornice, ale i rychlému odtoku vody z krajiny a po nadměrných srážkách funguje doslova jako houba a ještě týdny po přívalových srážkách jsou travní porosty nasáklé vodou.

Negativním příkladem jsou naopak obce s velkým zorněním, jako např. Bílý Kostel nad Nisou, které byly aktuálně opakovaně vyplaveny z okolních polí i při mnohem slabším dešti. Orná půda zvláště z kukuřičných polí pěstovaných pro bioplynové stanice, které postupně v české krajině nahrazují chov skotu, po přívalových deštích často skončí ve vesnici a třičtvrtěmetrové vrstvy bahna v domech, kde voda opadla, jsou toho nejlepším důkazem. Fotografie dokumentující, jak pole s kukuřicí "ujelo" do vesnice, zatímco vedlejší pastvina nejenže zůstala, ale ještě zadržela většinu vody, jsou velmi výmluvné.

splav

Jako účinná prevence maximálních povodňových škod se ukázala kombinace chovu dobytka na pastvinách s ekologickým zemědělstvím. Schopnost travního porostu zadržet vodu je totiž dále umocňována ekologickým hospodařením, které poskytuje lepší ochranu proti povodním, než půdy obdělávané běžným způsobem. Živá půda s vysokým obsahem humusu a biologickou aktivitou má dvojnásobně vysokou infiltraci vody. Naopak mrtvá půda zhutněná těžkou mechanizací a udržovaná dávkami průmyslových hnojiv nemůže při povodních obstát, protože tolik vody nevsákne a je největší příčinou přívalů vody s bahnem na venkovských náměstích či ve vodních nádržích, které je pak nutno za další miliardy odbahňovat.

Povodním se nelze vyhnout. Lze je však minimalizovat a ukazuje se, že velmi záleží i na zemědělcích, zda budou škody po povodních v rozsahu 60-70 miliard, či "jenom" 4 miliardy. Ukazuje se, že takový přístup k zemědělství, jehož cílem je krátkodobá maximalizace zisku bez ohledu na krajinu a obyvatelstvo, se nakonec velmi prodražuje. A napravování těchto excesů je plně v rukou státu. Protože nikdo nemůže předpokládat, kde srážky a povodně znovu udeří, nejefektivnějším nástrojem jsou v tomto směru celoplošná řešení motivující zemědělce ke změně způsobu hospodaření v krajině.

SMO
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.

Kontakt:
Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225
Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí