Čínské zeminy nad zlato

Čínsko-japonské vztahy nikdy nebyly idylické. Zatímco dříve si země své pozice ujasňovaly meči a šípy, současné zbraně jsou ryze ekonomické.

Začátek poslední rozmíšky byl banální. Japonsko zatklo posádku čínské rybářské lodi u sporných ostrůvků Senkaku. Čína s ostrovní zemí přerušila diplomatické styky a zavedla celní obstrukce. To vedlo i k výraznému omezení vývozu takzvaných kovů vzácných zemin do Japonska.

Obrana je přitom obtížná. Čína je výhradním producentem těchto kovů a obejít se bez nich jde jen stěží.

Vzácná premiéra

Většinu ze sedmnácti prvků, které do skupiny kovů vzácných zemin patří, laik nezná ani jménem. Čtrnáct z nich patří mezi takzvané lanthanoidy, přiřazuje se k nim ještě samotný lanthan. A pro své obdobné vlastnosti také skandium a yttrium.

Jedná se o měkké kovy stříbrolesklé barvy, které se v přírodě vyskytují jen jako oxidy. Zato v řadě moderních výrobků je najdeme v různých formách. "Slouží jako přísady do sloučenin, kterým dodávají často jinak nedosažitelné vlastnosti," říká Pavel Lejček z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Například pevné disky, větrné elektrárny nebo hybridní automobily se neobejdou bez magnetů z neodymu. Oxidy ceru slouží zase jako nejlepší leštidlo při výrobě polovodičů. Další kovy se používají při výrobě laserů.

Široké použití mají kovy vzácných zemin jako katalyzátory chemických reakcí. Klíčové je využití lanthanu v ropných rafineriích. Konkrétně při krakování, tedy tepelném štěpení dlouhých uhlovodíků.

Čína samojediná...

I když použití je různorodé, producent je v podstatě jediný. Na Čínu připadá zhruba 97 procent celosvětové těžby. A stejné je to i se zpracovatelskými závody.

Číňané v 90. letech úspěšně vytlačili veškerou konkurenci hlavně nízkými cenami. Ve finančním vyjádření je totiž objem obchodu se vzácnými zeminami relativně malý a ročně činí jen 1,5 miliardy dolarů. Přitom náklady na otevření nového dolu jdou do stamilionů, takže noví těžaři se do oboru dosud nijak zvlášť nehrnuli.

O omezení těžby se postaraly požadavky na ochranu přírody. Vzácné zeminy tvoří směs minerálů včetně radioaktivních prvků, například uranu. Ty se musejí oddělit, minerály semlít a pak louhovat kyselinami. To je ve vyspělých státech vzhledem k přísným ekologickým předpisům drahé. Čína si však s ochranou životního prostředí hlavu příliš neláme.

Proto nebylo důležité, že z hlediska využitelných zásob Čína úplný monopol nemá. I nejméně běžný kov vzácných zemin, lutecium, je na Zemi dvěstěkrát hojnější než zlato. Na území Číny se nachází asi 60 procent známých využitelných zásob. Zbytek světa - s výjimkou Evropy - by se tedy mohl sám zásobovat.

...a jak ji obejít?

Jenže ne hned. Dobře to ilustruje příklad americké společnosti Molycorp. Ta do roku 2002 provozovala důl na rudy kovů vzácných zemin v Kalifornii. Pak těžbu zastavila kvůli čínské konkurenci.

Nyní ji chce obnovit. Ceny kovů vzácných zemin totiž v posledním měsíci vylétly vzhůru. Někteří zákazníci také jednoduše nechtějí čínské zboží. Například Pentagonu se nelíbí, že jeho rakety spoléhají na kovy z dovozu.

Pokud Molycorp sežene potřebných půl miliardy dolarů, těžba začne za šest nebo sedm let. A to už na místě proběhl geologický průzkum a firma už má většinu nutných povolení.

Rychlejší může být jen rozběh "těžby" z vyřazené elektroniky. To nyní ve velkém zkouší Japonsko. Poptávka se z recyklace ovšem pokryje jen zčásti.

Střídání, prosím!

Druhou možností pak je zbavit moderní hospodářství závislosti samotné. Některé z kovů vzácných zemin lze nahradit. Existují například elektromobily, které se bez silných neodymových magnetů obejdou, třeba americké sportovní Tesly.

U jiných kvůli čínskému monopolu začali výrobci už před současným omezením dodávek pracovat na náhradě. Například japonský tým výzkumného ústavu NEDO oznámil, že sestrojil výkonný elektromotor bez kovů vzácných zemin. Odborníci pracují například i na magnetech využívajících nanotechnologie.

Všechny kovy vzácných zemin však v současné době nahradit nedokážeme. Dokonce ani přesně nevíme, co vlastně chceme nahrazovat. "Vlastnosti kovů vzácných zemin nejsou ještě zcela popsané a jejich využití se může do budoucna rozšiřovat," říká Pavel Lejček. Čína tak může získat výrazný náskok i ve výzkumu a vývoji.

AUTOR: Matouš Lázňovský