Nad dobrou adresou začínají vítězit úspory

O polovinu méně za provoz

Požadavky na trvalou udržitelnost objektů jsou důležité proto, že budovy spotřebují 30 % světových surovinových zásob, 12 % světových zdrojů vody a podílejí se 40 % na celkové globální emisi skleníkových plynů. Certifikované objekty mají vyšší stavební náklady. To je ale vyváženo řadou ekonomických i ekologických přínosů a jejich hodnota na trhu je v porovnání s ostatními nesporně vyšší. Nižší spotřeba energie a čistší klima však nejsou jedinými devizami. Využitím úsporných technologií je možné v rámci provozních nákladů dosáhnout až 50% úspory. Certifikace budovy mohou zvýšit jejich hodnotu o 6 %.

V Česku vede Skanska

Stavební firmou, která v tuzemsku postavila nejvíce zelených administrativních budov, je Skanska, která obdržela od organizací U.S. Green Building Council ocenění 2010 Leadership Award za svou vizi, vedoucí pozici a odhodlání prosazovat navrhování a výstavbu zelených projektů. Nezávislá ekologická organizace U.S. Green Building Council (USGBC) každoročně oceňuje jednotlivce a organizace, aktivně pracující v oblasti zelených návrhů a výstavby. Skanska byla oceněna v kategorii Vedoucí pozice v privátním sektoru. Největším správcem zelených budov je v České republice společnost OKIN GROUP, a.s. (podrobněji téma facility managementu na str. 46).

Osvědčení "zelených" budov

Koncept energeticky hospodárných staveb je zatím velmi čerstvý. Masově se rozšířil až v posledním desetiletí a do České republiky se dostává pochopitelně se zpožděním. Přestože nájemci kanceláří nejeví zatím příliš velký zájem o zelené budovy, jelikož kladou větší důraz na atraktivní lokalitu než na dopad užívání stavby na životní prostředí, lze říci, že pro české stavitelství je to úspěch.

Certifikáty jsou udělovány na základě systému hodnocení, který není nikde na světě jednotný. A ani být nemůže, jelikož kritéria hodnocení šetrnosti vůči životnímu prostředí není možné sjednotit. Šetrnost je značně závislá na místních podmínkách, ať už jsou to klimatické, geomorfologické nebo ekonomické a další aspekty jako hustota populace. Přestože způsoby hodnocení jsou odlišné, jejich společným rysem je, že všechny hodnotí náročnost budov vůči životnímu prostředí, resp. k jejich uživatelům. Proto také ve světě existuje více než 17 certifikačních metod.

V České republice jsou nejběžnější dvě: LEED a BREEAM. Přestože způsoby hodnocení jsou odlišné, jejich společným rysem je, že všechny hodnotí náročnost budov vůči životnímu prostředí, resp. k jejich uživatelům.

Certifikát LEED

Hodnocením se většinou zabývají nestátní organizace. Jedním z nejznámějších certifikátů je LEED (Leadership in Energy & Environmental Design) v USA. Certifikační systém řídí U. S. Green Building Council neboli Americká rada ekologických staveb. Získat tento certifikát však není jednoduchou záležitostí. Náklady se pohybují řádově ve stovkách tisíc korun a s celým procesem je rovněž spojena poměrně složitá administrativa.

V ČR se v současnosti tímto certifikátem může pochlubit zatím jedna kancelářská budova. Je jí pravděpodobně nejekologičtější administrativní budova ve střední Evropě, centrála ČSOB Group v pražských Radlicích. Získala zlatý certifikát v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí LEED již v roce 2008 jako zatím jediná budova v Evropě. Objekt City Green Court svou šetrností vůči životnímu prostředí ji však překoná, jak úrovní dosažené certifikace, tak i aktuální přísnější verzí certifikačního systému.

Certifikát GreenBuilding

Méně rozšířené osvědčení od Evropské unie GreenBuilding se zaměřuje výlučně na snížení spotřeby energie při provozu budov nerezidenční výstavby. Tato metoda je velmi jednoduchá, ale podle mnohých názorů velmi účinná. V zásadě totiž musí být dosaženo minimálně 25% úspory energetické náročnosti objektu vůči běžnému standardu v lokalitě. Proces zkoumání certifikátu tohoto není tak náročný a nevyžaduje ani přihlašovací poplatek. Certifikovaným projektem tímto systémem byla i v roce 2009 dokončená Nordica Ostrava.

Systém BREEAM

Certifikační systém BREEAM byl vyvinut v roce 1990 společností Building Research Establishment a je hojně využíván zejména v evropských zemích. Například v Německu je profesní asociací ICSC stanoven jako oficiální certifikační systém pro obchodní centra. Celkem má ve světě certifikát BREEAM zhruba 110 tisících budov.V ČR to jsou dvě pražské komerční nemovitosti ve vlastnictví fondů spravovaných společností ING Real Estate Investment Management Central and Eastern Europe (ING REIM CEE) - Centrum Zlatý Anděl a objekt BB Centrum Building Beta, které získaly prestižní mezinárodní certifikáty BREEAM pro ekologicky šetrné budovy.

Pozor na greenwashing

"V dnešní době není problém s nově dokončovanými projekty dosáhnout základní úrovně certifikace, až certifikace pro nejvyšší úrovně vyžaduje opravdu mnoho zásahů v koncepční fázi projektování. Mnoho provozovatelů komerčních nemovitostí bude stále více a více certifikovat i již několik let dokončené budovy, které ovšem z drtivé většiny nedosáhnou dobrého výsledku.

Doporučuji dát si pozor na tzv. Greenwashing a nesrovnávat dané projekty s projekty, které dosáhly první nebo druhé úrovně daného certifikačního nástroje. V případě LEED úroveň Platinum nebo Gold a v případě BREEAM tedy Excellent a Outstanding," říká Václav Matoušek ze společnosti Skanska Property Czech Republic.

Nájemci vyspěli

Do České republiky se trend výstavby zelených budov dostává se zpožděním, nájemci donedávna o zelené budovy neměli příliš zájem. Hlavním rozhodovacím činitelem pro ně vždy byla především atraktivita lokality.

Nyní se vše postupně mění k lepšímu a rovněž tuzemské firmy se zapojují do projektů na úsporu energií a snižování emisí CO2. S ekologickým dopadem budov musí počítat již architekti a projektanti od samého počátku jejich přípravy. Nutnost nezbytného dodržování veškerých podmínek ve všech fázích životního cyklu (od návrhu po výstavbu, užívání, údržbu, rekonstrukci až po demolici a recyklaci materiálů) v žádném případě projektování neusnadňuje.

Z výčtu kritérií lze vybrat ta nejdůležitější. První z nich jsou provozní emise CO2 a veškeré znečištění, které budova vyprodukuje, dále využití zeleně kolem budovy nebo na fasádách a střechách. Důležitou otázkou je využití dešťové vody pro závlahu či splachování. Mezi sociální kritéria spadá např. osvětlení, akustika, produkce tepla, čistota ovzduší, dostupnost služeb a dopravy, bezbariérovost a v neposlední řadě zabezpečení budovy.

AUTOR: Jiří Kučera