V čem spočívá role energetiků a plynařů za krizových stavů?

S Ing. Pavlem Káčerem, jednatelem, COO RWE Distribuční služby, s. r. o., a Ing. Jiřím Kouteckým, bezpečnostním ředitelem a vedoucím odboru Integrované řízení kvality ČEZ Distribuce, a. s., jsme hovořili nejen o jejich zkušenostech z bleskových povodní loni v srpnu.

Jestliže hejtman vyhlásí na území kraje stav nebezpečí, třeba kvůli povodním, co z toho pro vaše společnosti vyplývá?

Ing. Pavel Káčer: Problematika krizového řízení je dána zákonem č. 240/2000 Sb. (krizový zákon). Dojde-li ke krizové situaci, může hejtman vyhlásit stav nebezpečí na území kraje nebo jeho části a v případě stavu ohrožení života, zdraví, či hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech. I distribuční společnosti skupiny RWE jsou tzv. subjekty kritické infrastruktury a spolupracují s krajskými úřady při tvorbě krizových plánů, čímž se nastaví vzájemné vazby pro případ krizových situací. Nastane-li tato situace, každý ví, jaká je jeho úloha a co má dělat.

Ing. Jiří Koutecký: ČEZ Distribuce je ze zákona povinen zajistit spolehlivou a bezpečnou dodávku elektřiny všem zákazníkům. Platí to obecně za normální provozní situace, ale i za mimořádných podmínek, jimiž jsou třeba zmíněné povodně. Pro případ povodní, ale i pro jiné mimořádné stavy máme v elektrizační soustavě připraven soubor postupů a opatření, jak tyto kalamitní situace zvládat. Souhrnně jsou obsaženy v Havarijním plánu, který zpracováváme na základě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Opatření námi přijímaná podle Havarijního plánu nejsou závislá na vyhlášení některého ze stavů při vzniku krizové situace. Podle krizového zákona jde o stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu. Obecné povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, mezi něž se řadí i distribuční společnosti, jsou upraveny v § 29 krizového zákona či v § 23 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

Jak a na základě čeho by mělo za tohoto stavu dojít k součinnosti distributora se starosty obcí, resp. s obcemi?

Ing. Pavel Káčer: Princip je podobný jako v případě kraje. Orgány krizového řízení jsou mj. starosta obce s rozšířenou působností a starosta obce.

Ing. Jiří Koutecký: Součinnost je rovněž nastavena již citovanou legislativou. Pracovníci krizového řízení ji spatřují hlavně v nastavení funkční komunikace o potřebách kraje, statutárních měst a obcí s rozšířenou působností vůči distributorovi a opačně v potřebách distributora vůči nim. Například při loňských povodních fungovala spolupráce tak, že se obě strany informovaly o vývoji situace. Energetici na základě vyhodnocení meteorologické situace, poruchových hlášení, zpráv z jednotlivých obcí i z mediálních zdrojů vyslali do terénu čety elektromontérů a posílili pohotovostní službu včetně dodavatelské činnosti. Přímo v terénu se posuzovaly rozsahy škod na zařízení distribuční soustavy, vymezovaly se poruchy a s opadnutím vody a dostupností poškozeného zařízení se zahájily opravy. Následně se zástupci ČEZ Distribuce na vyžádání účastnili jednání krizových orgánů. Součinnost s nimi je na dobré úrovni. Města a obce nám zajišťují přednostní vjezd do oblastí uzavřených pro veřej nost, pomáhají s objízdnými trasami, spolu s hasiči obnovují komunikační trasy pro složky IZS, ale i pro nás, energetiky. Práce na opravách tak zpravidla startujeme bez prodlevy.

Existují i pravidla pro součinnost distributorů s obcí při lokální povodni, při níž sice nebyl vyhlášen krajem stav nebezpečí, ale kdy v obci přestala fungovat či byla odpojena technická infrastruktura?

Ing. Pavel Káčer: Distribuce zemního plynu je licencovanou činností, která podléhá zákonu č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Jako se na úrovni krajů rozlišuje stav nebezpečí a stav nouze, rozlišují plynárenské společnosti, v případě krizových situací na distribuční soustavě, tzv. předcházení stavu nouze a stav nouze. Platí-li tedy v kraji stav nebezpečí, neznamená to, že automaticky dojde k vyhlášení stavu nouze a následné regulaci odběru plynu i u distribučních společností. To platí i naopak. Vrátím-li se tedy k vaší otázce, tak při rozsáhlém poškození distribuční soustavy, způsobeném třeba povodní, vyhlašujeme příslušný krizový stav a situaci řešíme na základě havarijního plánu.

Ing. Jiří Koutecký: Rozsah následků bleskových povodní na chod obce, ale i distribuční soustavy nelze předem odhadnout. Vše závisí na intenzitě povodně a místní situaci. Soustřeďujeme se proto hlavně na rychlou obnovu dodávek elektřiny tam, kde je to možné a zároveň bezpečné (například elektrické zařízení zaplavené vodou může být i po jejím opadnutí životu nebezpečné, je nutné ho vysušit a nechat zkontrolovat revizním technikem). V prvních minutách a hodinách po eskalaci povodně je prioritou záchrana lidských životů a odvrácení akutního nebezpečí ohrožení zdraví a nenahraditelných materiálních hodnot. Následují kroky k obnově škod na majetku, tedy i škod na distribuční soustavě. Při bleskové povodni obvykle není postižena celá distribuční soustava v obci, ale jen některá její část. Naší úlohou je urychleně obnovit dodávku elektřiny odběratelům jakýmkoliv vhodným způsobem (oprava, změna způsobu napájení, provizorní oprava a v případech, kdy je zásobování elektřinou z veřejné s ítě dlouhodobě nemožné i nasazením náhradních zdrojů v síti). Rychlost zásahu energetiků nezávisí na vyhlášení krizového stavu, ale na podmínkách likvidace poruch. Při lokálním zásahu například vůbec nejde o nedostatek opravárenských kapacit apod. Rozdíl mezi námi vyhlášeným stavem nouze a lokální nedodávkou je hlavně v plošném působení krizových vlivů a množství zasaženého zařízení, kde musí být zvažovány jak provozní, tak společenské priority.

Co byste poradili starostovi menší obce, pro niž platí zvýšený stupeň povodňového nebezpečí nebo která začíná být bezprostředně ohrožována velkou vodou? Na co by měl starosta pamatovat vůči distributorům a co naopak za takové situace od nich může, resp. má právo očekávat?

Ing. Pavel Káčer: Poradil bych mu, aby se v případě jakýchkoliv nejasností, dotazů či obav vždy obrátil na linku č. 1239, jejímž prostřednictvím jsme schopni zajistit monitorování situace našimi pracovníky nepřetržité pohotovostní služby, a převzít tak starosti v této oblasti. Chtěl bych jen připomenout, že za krizové situace naše společnost ihned aktivuje havarijní komisi, jejíž členové mají bohaté zkušenosti s obdobnými stavy a okamžitě začínají daný problém řešit. Uvědomujeme si, že starostové musí zvládat další mimořádné úkoly, a proto je řešením problémů s distribuční soustavou snažíme zatěžovat co nejméně.

Ing. Jiří Koutecký: Pro komunikaci se společností ČEZ Distribuce může starosta volat na poruchovou linku Skupiny ČEZ č. 840 850 560 či se informovat na internetové adrese www.cezdistribuce.cz o aktuálním stavu distribuční soustavy v dané oblasti. Web je k dispozici i široké veřejnosti a podává základní informace o lokalitách postižených bezproudím na hladině vvn, vn i předpokládané termíny obnovení dodávky. Přednostní telefonní spojení na Call centrum Zákaznických služeb jsme poskytli orgánům krizového řízení krajů k následné distribuci orgánům krizového řízení obcí s rozšířenou působností, do jejichž spádového území jsou začleněna další sídla. V akutních případech může starosta prostřednictvím operačního informačního střediska HZS předávat informace při bezprostředním ohrožení života, zdraví či majetku na náš dispečink. Byť disponujeme účinným systémem pro evidenci a odstraňování poruch (zejména na úrovni vvn a vn), jsou pro nás cenné všechny další upřesňující údaje rychle d odané přímo z postižené lokality.

Jak zní váš vzkaz starostům obcí, které jsou ohroženy vyšším rizikem povodní?

Ing. Pavel Káčer: Vzkázal bych jediné: Jsme zde, připraveni vám pomoci. Doufám však, že se nám a zejména obyvatelům jednotlivých obcí budou tyto přírodní katastrofy do budoucna vyhýbat - a pokud přece jen přijdou, pak že jim dokážeme čelit profesionálně a společnými silami.

Ing. Jiří Koutecký: Chtěl bych starosty, ale i veřejnost ujistit, že distribuci elektřiny vnímáme jako službu občanům, podnikatelům a institucím. Při zvládání krizových situací to platí dvojnásob. Rádi bychom, aby to z každodenní práce našich zaměstnanců, kteří se podílejí na zajišťování chodu elektrizační soustavy, bylo zcela patrné. Pokud se nám to někdy přes vynaložené úsilí nepodařilo, rádi vyslechneme náměty i věcnou kritiku jako příležitost ke zlepšení a nebráníme se další efektivní, oboustranně prospěšné komunikaci.

Distributoři energií a krizové řízení

Problematika krizového řízení je stanovena zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, jehož novela vstoupila v platnost loni v prosinci. Nastane-li krizová situaci, může hejtman vyhlásit stav nebezpečí na území kraje nebo jeho části. V případě stavu ohrožení života, zdraví či hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby, tedy i distribuční společnosti, povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech (§ 29, odst. 4).

Obecné povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou rovněž upraveny v § 23 zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, v platném znění.

Při povodních, ale i jiných mimořádných stavech mají distributoři připraveny soubory postupů a opatření, jak tyto kalamitní situace zvládat. Souhrnně jsou obsaženy v Havarijním plánu, který se zpracovává na základě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění. Opatření přijímaná podle Havarijního plánu nejsou závislá na vyhlášení některého ze stavů při vzniku krizové situace.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ