zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Úprava koryta Svitavy v Blansku

21.04.2011
Voda
Povodně
Úprava koryta Svitavy v Blansku
Úprava koryta Svitavy v Blansku patří mezi 23 protipovodňových staveb, které se loni vybudovaly celkovým nákladem 1,3 mld. Kč. Tyto investice zajišťovaly státní podniky Povodí.

Konkrétně v Blansku tuto stavbu Povodí Moravy, s. p., chystalo už od roku 2001, kdy zpracovalo studii protipovodňové ochrany města. Státní podnik k tomu vedl pádný důvod: V roce 1997 povodeň napáchala v Blansku škody za asi 12 mil. Kč. Původní koryto Svitavy, včetně překážek v něm, přitom nedokázalo, jak vzpomíná Ing. Pavel Konečný, vedoucí radničního odboru životního prostředí, převést dokonce ani desetiletou vodu...

Studie z roku 2001 přinesla varianty různé míry protipovodňové ochrany. V červnu 2002 byla za účasti zástupců města vybrána k rozpracování minimální varianta, garantující průtočnost pro minimálně dvacetiletou vodu. Odsouhlasili ji všichni účastníci jednání, zejména s přihlédnutím k nižším finančním nákladům, minimalizaci záborů pozemků a zásahů do životního prostředí. Investor po dohodě s městem kromě toho akceptoval také požadavek Evropské unie, aby koryto Svitavy celé své délce městem zůstávalo nečištěné.

Stavba zahájená v roce 2009 je součástí dalších připravovaných komplexních protipovodňových opatření na řece Svitavě, která mají chránit zastavěné oblasti před povodněmi. Úprava koryta řeky se osvědčila už loni v červnu. Ačkoliv byl tehdy v Letovicích vyhlášen na Svitavě III. stupeň povodňové aktivity, městem Blansko řeka protékala vyčištěným korytem s trochu zvýšenou hladinou zcela v poklidu.

SPORY O POZEMKY ZDRŽUJÍ

Akce byla financována ze státního rozpočtu v rámci programu Prevence před povodněmi II Ministerstva zemědělství, přičemž celkové náklady dosáhly 50 mil. Kč, na nichž se dotace podílela 47,4 mil. Kč.

Blansko přímo do financování stavby nevstoupilo, ale vložilo do ní své pozemky za zhruba 2,2 mil. Kč. Ing. Pavlu Konečnému však více vadí fakt, že protipovodňová opatření nemají status veřejně propěšných staveb, byť se o výkup pozemků od soukromých vlastníků často musí dlouho licitovat. Chybou je i to, že v určité šíři od osy toku nelze vyhlásit stavební uzávěru.

Také Veronika Hrdá, tisková mluvčí Povodí Moravy, s. p., konstatuje, že města běžně do protipovodňových staveb vkládají jako svůj podíl vlastní pozemky. Nepodaří-li se Povodí vykoupit některé pozemky od soukromých vlastníků, používají se pozemky města občas i k jejich směně. >>Z legislativního hlediska by při vyjednáváních pomohlo výrazné zjednodušení vyvlastňovacího řízení: Žaloba podaná majitelem pozemku má odkladný účinek a brání zahájení staveb protipovodňové ochrany v případě odvolacích řízení zbytečně i několik let. Třeba na Slovensku či v Německu je rozhodnutí o vyvlastnění platné a následně u soudu se případně jedná jen o finančního vyrovnání. Zhotovitelům však nic nebrání v zahájení stavebních prací,

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí