zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Povodňové plány se stanovují na šest let dopředu

30.05.2011
Povodně
Povodňové plány se stanovují na šest let dopředu

Už od roku 2001 platí nový vodní zákon, ve kterém je také zakotvena povodňová ochrana. Do naší legislativy byla také transponována evropská směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik č. 2007/60/ES z listopadu 2007. Ta byla promítnuta do novely vodního zákona (č. 150/2010 Sb.) 1. srpna 2010 a do vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik v únoru 2011.

Jak zaznělo na semináři Ochrana před povodněmi v ČR a novela vodního zákona a prováděcích předpisů, který se uskutečnil v rámci veletrhu WATENVI, zavádí se šestiletý cyklus, který zahrnuje předběžné vyhodnocení povodňových rizik v ČR a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem. Pro ně budou následně zpracovány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro jejich zvládání. Smyslem šestiletého cyklu je zmapování a zhodnocení aktuálního stavu ochrany a navržení vhodných patření pro zlepšení stavu. Před zavedením směrnice se totiž jednotné plánování s předem definovanými kritérii nedělalo. Dlouhodobě se plánovala opatření pouze v místech, kde byly identifikovány problémy při povodňových událostech nebo se předpokládaly v souvislosti s rozvojem území a podle finančních možností se realizovala. Šestiletý cyklus končí v roce 2015. Česká republika však musí prostřednictvím ministerstva životního prostředí do konce letošního roku vymezit oblasti s významným povodňovým rizikem. Výsledky musí ČR předat do Bruselu do konce března 2012. Do konce dalšího roku pak musí zmapovat povodňová nebezpečí a rizika, tedy vytvořit dva typy map.

Jde o mapy povodňového nebezpečí, které v podstatě vyznačují stávající záplavová území. Pouze se doplní scénář s povodňovým ohrožením odpovídající pravděpodobnosti povodně jednou za 500 let. Dále se jedná o rozšíření o hloubky vody a rychlosti proudění zaplavované oblasti. Mapa rizik tak zvýrazní aktivity, které mají nepřijatelné riziko v daném území. Vlastní mapování už bylo zahájeno správci povodí za podpory Operačního programu životního prostředí (OPŽP). Do roku 2015 musí ČR zpracovat plány pro zvládání povodňových rizik. Je to mimo jiné hledání vhodných opatření, například pozemkové úpravy, zadržení vody, výstavba suchých či retenčních nádrží a lokální ochrana, která by průběh povodně ovlivnila tak, aby aktivita měla pouze přijatelné riziko. Podle naší legislativy budou tři plány - pro Labe, Odru a Moravu. Vláda by je měla schválit (opatření, finance) do 22. prosince 2015. Za další dva roky se zhodnotí, zda se někde riziko snížilo. Pokud ano, tak se tato oblast nebude už posuzovat. V případě, že ne, se budou aktualizovat mapy a znovu hledat potřebná opatření. Oblasti s lokálními problémy se budou řešit v rámci plánů dílčích povodí.

Novela vodního zákona, jak už bylo řečeno, vešla v účinnost v srpnu 2010. Změnil se i proces stanovování záplavových území. Dříve správce vodního toku dal návrh záplavového území a kraj jej potvrdil. V současnosti se musí tento návrh stanovit formou opatření obecné povahy, což znamená projednávat s dotčenými obcemi. Jejich připomínky musí být vždy řešeny. Povodňové plány mohou být v digitální podobě. Výhodou tohoto systému je, že jsou dostupné na internetu, a to i pro běžné občany, tedy nejen pro členy povodňové komise. V systému je také vždy uvedeno, o co by se měla při povodni starat obec a o co občan. Změny zaznamenala i povodňová kniha, která může být také digitální a sdílená. Všechny tyto aspekty mohou značně zjednodušit vzájemnou komunikaci.

Zdroj: Tiskové středisko BVV

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí