zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zlatonosné Psí hory

11.06.2011
Geologie
Zlatonosné Psí hory

Naučná stezka Zlaté Psí hory

Petr Morávek

Délka stezky : cca 5 km

Doporučená doba prohlídky : 3 - 4 hodiny

Výchozí místo: silnice Cholín - Smilovice, odbočka ke štole

Konečné místo: východní okraj obce Mokrsko

Značení: zelený piktogram naučné stezky

Alternativní návrat do výchozího místa včetně návštěvy rozhledny na vrchu Veselý (489 m n.m.) s panoramatickým rozhledem: cca 3 km

Smilovice - vyhlídka na kaňonovité údolí Vltavy

První zastávka je úvodem do geologické stavby oblasti a zároveň poskytuje jeden z nejkrásnějších výhledů na kaňonovité údolí Vltavy vzduté slapskou přehradou. Nejvýznamnější skalní defilé na protějším břehu představuje národní přírodní rezervaci Drbákov - Albertovy skály.

Skály v okolí vyhlídky jsou tvořeny intermediárními až kyselými vulkanity a tufy, částečně zbřidličnatělými a postiženými slabou kontaktní metamorfózou. Výrazný systém příčného rozpukání hornin je obdobný trhlinovým systémům, které daly vznik zlatonosnému zrudnění oblasti.

Ústí průzkumné štoly

Druhá zastávka je před zabezpečeným ústím štoly, ve které byl v období 1980-1990 prováděn báňský průzkum zlatonosných ložisek revíru. Průzkumná štola má charakter úvodního překopu o délce 1 835 m (jde až do oblasti severně od Veselého vrchu u Mokrska), ze kterého byla systémem podzemních chodeb a vrtů prozkoumána ložiska Čelina, Mokrsko-západ a Mokrsko-východ.

Na panelu jsou uvedeny základní údaje o geologii revíru, který je situován na rozhraní vulkanických hornin jílovského pásma svrchnoproterozoického stáří a granodioritu slapské apofýzy středočeského plutonu variského stáří . Situace revíru je přehledně znázorněna na ložiskové geologické mapě. Krátce je zmíněna historie těžby a průzkumu a podrobněji uveden sled a rozsah nových průzkumných prací. Nechybí ani základní údaje o množství evidovaných zásob zlata v revíru, jejich ekonomickém významu a postavení revíru mezi evropskými ložisky zlata.

Haldy na pravé straně od ústí průzkumné štoly jsou zbytky deponií hlušiny a rudy vytěžené při ražbě překopů a směrných chodeb v období báňského průzkumu revíru. Je tu možné nalézt všechny typy hornin, které s e podílejí na geologické stavbě revíru (bazické i kyselé vulkanity a jejich tufy, kontaktně přeměněné horniny - rohovce, granitické horniny). Hojné jsou i vzorky křemenné žiloviny, místy obsahující pyrit nebo arzenopyrit, při troše štěstí a trpělivosti je možné nalézt i bělošedá zrna scheelitu, lupénkovitý molybdenit a možná též drobné zlatinky (použití dobré lupy je nezbytné).

Historie těžby zlata

Na třetí zastávce je podána stručná charakteristika dvou údobí těžby ložiska Čelina (ve 13. - 14. století a v 16. století) na základě historických záznamů a archeologických výzkumů. V údolí Čelinského potoka byla v těchto místech v 16. století mlýnice na zlatonosnou rudu, těženou z ložiska Čelina.

Podrobný archeologický výzkum, který tu v letech 1980 - 1985 prováděl Archeologický ústav ČSAV v Praze pod vedením dr. J. Kudrnáče odkryl pozůstatky této činnosti včetně částí mlýnských kamenů a tak výrazně přispěl k poznání historie dolování zlata v této oblasti. Pozůstatky zídky jsou dosud patrné na ostrůvku, nákres na panelu znázorňuje činnost mlýna na rudu poháněného vodním kolem (podle G. Agricoly 1556).

Ložisko Čelina

Ke čtvrté zastávce naučné stezky nás přivede lesní cesta vedená ve výrazné strouze, jejíž původ pravděpodobně nesouvisí s přírodními procesy; lze důvodně předpokládat, že tato strouha v obdobích těžby ložiska Čelina sloužila pro dopravu vytěžené rudy k mlýnici v údolí Čelinského potoka. Strouha je vedena při západním okraji ložiska, po její levé straně jsou dosud patrná ústí několika štol.

Z místa zastávky je dobře patrný systém starých prací ze dvou etap historické těžby ložiska:

- pinkových pásem s obvaly ze 13. - 14. století

- odvaly štolového rozfárání ložiska v 16. století

Přehledná mapa vyznačuje rozsah starých prací na ložisku a místa archeologických výzkumů. V pravém svahu strouhy jsou patrná ústí několika starých průzkumných štol, zčásti nově archeologicky prozkoumaných.

Ložisko Čelina

Pátá zastávka je situována v centru starých prací s dobře patrnými odvaly štol a obvalovými pásmy po obou stranách naučné stezky. Výrazný terénní zářez na levé straně stezky, končící zasypaným ústím štoly, je zbytkem jednoho z horizontů báňské otvírky ložiska v 1 6. století; jemu odpovídající halda přechází na pravou stranu stezky. V haldovém materiálu jsou četné vzorky zlatonosné křemenné žiloviny.

Na panelu je přehledně uveden rozsah geologického průzkumu, prováděného pomocí jádrových vrtů z povrchu a z průzkumné štoly v údolí Čelinského potoka. Je tu podána geologie ložiska Čelina, vyvinutého v horninách jílovského pásma při jižním okraji regionální tektonické zóny v-z. směru, charakter zlatonosného zrudnění a přehled o celkových zásobách zlata na ložisku.

Dále na:http://www.zlatokop.cz/ckz/clanky/cesky/NovyKninStezky/3StezkaPsiHory.htm

ZDROJ:www.zlato kop.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí