zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově

14.06.2011
Chráněná území
Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově

Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil. V sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření naučného chodníku Rakytovské plieska. Chodník umožňuje návštěvníkům Tater seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým Tatrám veřejnou sbírku.

Na podporu obnovy Tater vzniklo několik finančních sbírek, do kterých přispěli jednotlivci, firmy i instituce. Patřil mezi ně také Fond Tatry založený slovenskou Nadací Ekopolis, jehož cílem bylo podpořit projekty zaměřené na citlivou obnovu tatranské krajiny a lesů, a to v praktické i vzdělávací rovině. Nejvýznamnějším přispěvatelem do Fondu Tatry byla brněnská Nadace Partnerství. V České republice zorganizovala v roce 2004 veřejnou sbírku, kde jednou z možností podpory bylo zaslání dárcovských SMS. Kromě toho, že se Sbírka pro Tatry se stala vůbec nejúspěšnější SMS sbírkou od začátku fungování projektu DMS, se v ní celkově podařilo vybrat přes 11,5 milionů korun. Na Slovensku byla největším podporovatelem Tatrabanka, a.s.

"Reakce Čechů na katastrofu byla okamžitá a velmi spontánní. Během jednoho měsíce se nám podařilo shromáždit 11 milionů korun. Pro realizaci naší pomoci byla klíčová spolupráce s Nadací Ekopolis," uvedl ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Následovaly rozsáhlé práce na odstraňování škod na budovách, infastruktuře a především v lesích. Tyto práce provázela bouřlivá společenská diskuze, která se týkala především metod obnovy lesa v národním parku a dalšího rozvoje Tater.

Díky Fondu Tatry byl prostor věnován také přirozené obnově lesa s ponecháním padlých stromů na místě. Nejvýznamnější aktivitou fondu byla podpora revitalizace lesů v lokalitě pod Jamským plesem a okolo Rakytovských pliesok. V tomto jedinečném projektu spojili své síly a vědomosti vlastníci lesů, odborné lesnické instituce i nevládní organizace. Na území s celkovou rozlohou cca 250 ha dostali šanci samoobnova lesa s ponechanou kalamitou i umělé zalesnění po odtěžení padlých stromů. Z Fondu Tatry byl podpořen vznik naučné stezky Rakytovské plieska, na které mohou návštěvníci porovnat oba přístupy.

"Z výzkumů, které provádíme, je zřejmé, že podmínky pro růst nového lesa jsou příznivější v místech, kde se ponechaly vyvrácené stromy. Proto je potřeba ocenit, že se finanční prostředky ze sbírky pro Tatry věnovaly na nevytěžení padlých stromů," řekl Ing. Milan Zemko z Národního lesnického centra.


"Problém Tater není kalamita přírodní, ale kalamita v myšlení lidí. Ta je příčinou, že nám Tatry odcházejí," uzavřel bývalý ředitel Tatranského národního parku Tomáš Vančura jako narážku na rozsah současných investic do neregulovaného turistického ruchu v národním parku.

Kontakt: Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství, miroslav.kundrata@nap.cz, 606 763 116


Foto 1: Ředitel slovenské Nadace Ekopolis Peter Medveď u cedule, kterou začíná nově otevřený naučný chodník Rakytovské plieska.

www.nadacepartnerstvi.cz

Foto 2: Bývalý ředitel Tatranského národního parku Tomáš Vančura vysvětluje aktuální stav ochrany přírody v TANAPu.

www.nadacepartnerstvi.cz

Foto 3: Vysoké Tatry

www.nadacepartnerstvi.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí