zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Obří jezero Milada by mělo být přístupné od roku 2013

31.07.2011
Voda
Geologie
Obří jezero Milada by mělo být přístupné od roku 2013

Už v roce 2013 by mělo ožít obří jezero Milada, které zaplnilo díru po opuštěném hnědouhelném dolu u Ústí nad Labem. Napuštěné je už od loňska a příští rok skončí i sanace břehů a řešení administrativních náležitostí, načež ho převezmou do své správy okolní obce, řekl dnes novinářům vedoucí projektu František Kroupa. Místní si od Milady slibují to, že by se mohla stát obdobou Máchova jezera, nadšení ale poněkud ochablo. Okolo jezera navíc zůstávají obrovské zásoby uhlí, kvůli nimž se možná dá krajina jednou znovu do pohybu.

Milada je jedním ze tří velkých jezer, které v Podkrušnohoří vznikají na místě někdejších dolů. Vodní rekultivace je relativně levná a zároveň má krajinu zpestřit. Největší z trojice bude Medard u Sokolova, který se napouští od loňska a měl by mít 493 hektarů. Na severním kraji někdejšího historického města Most zase letos skončí napouštění stejnojmenného a 311 hektarů velkého jezera.

Ústecké jezero má tvar obdélníku, delší strana měří zhruba 3,2 kilometru, užší strana 700 metrů a maximální hloubka dosahuje 25 metrů. Do tohoto prostoru se vejde zhruba 35 miliard litrů vody. Milada byla dokonce se svými 252 hektary nakrátko největším českým jezerem; je sice o něco menší než Máchovo jezero, jenže to je ve skutečnosti rybník.

Na Miladě se prý sice občas někdo vykoupe už dnes, ale musí mít štěstí na nepozornost ochranky. Jezero je totiž stále dobývacím prostorem. "První horizont, kdy by mělo jezero ožít, vidím v roce 2013. Mělo by být předané obcím, už tu nebude dobývací prostor a zřejmě nikdo nebude bránit, aby se sem lidé chodili koupat," řekl Kroupa.

Pak by se mohla rozjet i výstavba zázemí pro koupaliště, hotelů nebo loděnice. "Bude ale záležet na obcích, jestli budou schopné výstavbu zafinancovat. Tak jako tak to bude otázka deseti, možná 15 let," dodal Kroupa.

Jezero má ideální dostupnost uprostřed bezmála dvousettisícové aglomerace Teplic a Ústí, navíc blízko od dálnice a s velmi čistou vodou a výhledem na hory z obou stran. A k tomu se přidala možnost čerpat peníze z evropských fondů nebo ze státních miliard určených na likvidaci ekologické zátěže. Počáteční nadšení a velká očekávání ale poslední dobou spíše opadla.

Obce si vloni nechaly zpracovat studii o využitelnosti jezera, která doporučila jen omezené investice. Mimo jiné proto, že je jezero v dolíku, kam příliš nefouká, takže jachtaři tam jezdit určitě nebudou. Pro výstavbu je navíc použitelná bez omezení jen polovina pobřeží, na zbytku musejí stavbaři brát ohledy na drenáže a další limity. Některé svahy jsou nestabilní a kromě 20 menších posunů půdy se už staly i dva větší, při nichž se sesunulo kolem 100.000 metrů krychlových zeminy. Do předání jezera prý ale budou problémy vyřešené.
Budoucnost Milady ohrožuje i uhlí. Důl byl narychlo opuštěn začátkem 90. let, kdy byla těžba na dohled od krajského města neprůchodná. Uhlí není pod povrchem málo, zhruba 100 milionů tun. To by dokázalo zásobovat Česko dva až tři roky. "Nejde říct, že to uhlí tam není. Je tam, a je otázka pro příští generace, jestli ho ještě začnou těžit," připustil Kroupa.

Zánik Milady by to prý nutně neznamenalo, ale musela by se alespoň částečně odčerpat a odtěžily by se pracně vybudované rekultivace. "Byl by to hřích, který si nechci připouštět, ale ta uhelná sloj pod námi pořád je," dodal Kroupa.

Jan Beránek

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí