zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Návrat k přírodě

12.11.2011
Zemědělství
Biopotraviny
Návrat k přírodě

Mantrou mnohých vinařů a větou, kterou uslyšíte velmi často, je: "Víno vzniká na vinici." Vinařství je ale zemědělským směrem, který je ve své obvyklé podobě velmi náročný na agrochemické produkty. Například Francie ročně použije 65 tisíc tun pesticidů, z tohoto množství je ale pětina určena pro vinice, a to i navzdory tomu, že pokrývají pouze pět procent obdělávané půdy!

Samozřejmě to ale jde i jinak, a možná také proto je stále častěji slyšet pojmy jako integrovaná produkce, bio, organické nebo dokonce biodynamické víno. Snad žádný jiný trend v produkci vína nezažívá v posledních letech takový rozmach a zaslouženou pozornost, jako je návrat k přírodě, omezení syntetických přísad, technologických zásahů
a snaha o co nejpřirozenější procesy.

O jakýsi mezistupeň mezi možností výrazněji používat chemické prostředky a certifikací ekologické produkce se stará integrovaná produkce hroznů a vína (IP). Snahou je minimalizovat či úplně vyloučit použití hnojiv
a chemických pesticidů, na jejichž použití jsou stanoveny jasné limity.

Na vinicích zařazených do IP uvidíte zatravněné minimálně každé druhé meziřadí (zatravnění podporuje omezení eroze půdy, vyšší rozmanitost fauny a flóry, k ničení plevelů u kmínků révy je ovšem povoleno použít některé herbicidy), je omezen počet ošetření proti houbovým chorobám a pro likvidaci škůdců je preferováno nasazení dravých roztočů. Obecně by vinice vedené v IP měly směřovat k vyšší pestrosti životního prostředí a trvale udržitelnému rozvoji.

Je potěšitelné, že IP je v ČR nejrozšířenějším způsobem pěstování révy a je v ní vedeno přes 65 procent celkové plochy vinic.

Ani biovína už u nás nejsou ničím neobvyklým a plocha vinic vedených v režimu ekologického zemědělství v Česku překračuje 650 ha. Označení biovína na lahvi zaručuje, že celý proces výroby byl kontrolován jednou z certifikačních organizací. Existuje ale také mnoho malých necertifikovaných ekologicky a přirozeně hospodařících vinařů, jejichž produkty splňují všechny podmínky, byť to oficiálně potvrzeno nemáte. Certifikován může být jen podnik, který minimálně tři roky hospodaří ekologicky v tzv. přechodném období, za které by se měla příroda alespoň částečně zbavit dříve užívaných chemických prostředků. Bioprodukce ve vinicích kompletně zapovídá používání insekticidů, herbicidů a systémových fungicidů na syntetické bázi. Nepoužívají se rozpustná minerální hnojiva a geneticky modifikované organismy. Boj proti škůdcům je veden pomocí feromonových lapačů na samečky obalečů či nasazením roztočů a dalšího dravého hmyzu.

Bioregulace ve vinicích jsou poměrně přísné, způsoby zpracování ve sklepě ale mnohem volnější. Na celoevropské úrovni je sváděn lítý boj, co vše za přípravky a postupy lze ještě pro vína s nálepkou bio/organic použít. K lítosti mnohých biovinařů jsou spíše patrné tlaky na větší uvolnění pravidel ve sklepních technologiích než na jejich zpřísnění. U současného biovína tedy mluvíme spíše o víně připraveném z ekologicky pěstovaných hroznů; míra přírodnosti postupů ve sklepě je na vinaři.

Tip autora
Jan Čeřovský
autor blogu www.jizni-svah.cz

Vinselekt Michlovský
Selected organic by Tesco Laurot 2009 p. s.

Bio stálice od Vinselektu Miloše Michlovského. Ovocitá vůně připomínající švestky, přezrálé višně a náznak kouře. V chuti suché, ovocné, šťavnaté díky vyšší kyselině, uhlazenější červené.
Kde koupíte: Tesco, cena zhruba 220 Kč

Josef Abrle Pollau
Pálava 2008 zemská (šarže č. 2)

Temná až zlatoměděná barva. Sladší květinová vůně medu a bylinek. V chuti suché a plné, výrazný alkohol, dlouhé s trochou tříslovin a kořenitosti.
Kde koupíte: různé bio obchody, cena 100-120 Kč

Domaine de la Serre
Cailloux 2009 VdP de Côtes Catalanes

Jihofrancouzský Grenache Noir. Vůně tmavého vyzrálého ovoce až marmelád, kořenitost, lékořice. Suché, ovocné a hutnější v chuti, se stopami kávy.
Kde koupíte: dobravina.cz, cena 229 Kč

Wimmer-Czerny
Grüner Veltliner Fumberg 2010

Biodynamický sprašový veltlín z rakouského Wagramu. Květinovo-ovocný ve vůni, intenzivní, svěží. Ovocná pikantně svěží chuť s výraznou minerální linkou, kořenité tóny bílého pepře, výborně pitelné.
Kde koupíte: veltlin.cz, cena 281 Kč

Zajímavosti

Na tvaru záleží
Jen každý pátý Čech rozlišuje mezi sklenkou na bílé a červené víno a 63 procent dotazovaných na pití vína vůbec nepoužívá vinné sklo. Vyplynulo to z nedávného průzkumu, který pro Vinium Velké Pavlovice provedla agentura Commservis.com mezi 254 respondenty ve věkové skupině 18-75 let. Mít hned několik různých tvarů vinné sklenky je doménou spíše vyložených vinných nadšenců, ale přesto je výsledek průzkumu překvapivý.

Tvar vinného skla může být věda. Aromatické látky se projevují v různých vrstvách od hladiny a hraje roli, kam přesně ve sklence zaboříme nos. Objem sklenky a velikost otvoru ovlivňují těkavé látky a rychlost uvolňování některých aromat. Tvar sklenky, velikost a případně zalomení horního okraje ovlivňují i chuť, protože při malé a velké sklence jinak zakláníme hlavu a v kombinaci s prohnutým okrajem dojde k nasměrování vína do určité části úst a jazyka. Lze se tak částečně vyhnout například místům vnímajícím hořkost či kyselost. Svůj part zde hraje i trocha psychologie a marketingu, ze "správné" sklenky vám víno chutná lépe.

Ale není nutné hned investovat tisíce do specializovaného skla, běžná domácnost si lehce vystačí se dvěma druhy sklenek. Menší na bílá (objem něco přes 3 dcl) a větší na červená (5-6 dcl), obě ideálně tulipánového tvaru, nahoře uzavřenější než uprostřed. U slušných vín, nalitých maximálně do třetiny sklenky, je rozdíl proti běžné, otevřené sklence patrný na první přivonění.

Novinky

Vatikán v čele
Asi nikoho nepřekvapí, že v absolutních číslech spotřeby vína, i přes neustálý rychlý pokles, stále vede Francie, kde se vypije 12 % celosvětové produkce. Rychle ji ale dohání USA a Itálie. Zajímavější je ovšem spotřeba rozpočítaná na populaci. V těchto statistikách vévodí Vatikán, kde se vypije přes 70 litrů na osobu a rok! Jak velké procento činí víno určené pro bohoslužby, statistiky neuvádějí. Druhé místo obsadilo Lucembursko, třetí Norfolkské ostrovy. V ČR se vypije cca 20 l.

Víno ze Sibiře
Vinařská oblast Čechy patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví, ale zdaleka nejde o extrém. Réva se pěstuje i na Altaji, v jihozápadní části Sibiře. O výsadbách se rozhodlo na fóru "Vinice v zahradách severu" a se státní podporou vzniklo v městě Biysk dokonce výzkumné vinařské centrum. V první fázi bylo v roce 2009 na 3 ha vysázeno 17 tisíc keřů dovezených z oblasti Franche-Comté a letos proběhlo první vinobraní. Nelze však očekávat, že se vína ze Sibiře hned tak stanou běžným sortimentem vinoték.

Zdroj: IN magazín

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí