zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Odpady v obcích: Rozdíly mezi náklady a příjmy jsou obrovské

28.11.2011
Odpady
Urbánní ekologie
Odpady v obcích: Rozdíly mezi náklady a příjmy jsou obrovské

Ekonomiku odpadového hospodářství v obcích tvoří náklady na zajišťování služeb spojených s nakládáním s odpady a příjmy od uživatelů obecních systémů. S rostoucími nároky na kvalitu narůstá také rozsah těchto služeb a s tím spojené náklady. Příjmy však tomuto trendu neodpovídají.

Ekonomické ukazatele komunálního odpadového hospodářství nejsou v ČR na státní úrovni systematicky sledovány. Jediným zdrojem dat jsou údaje AOS EKO-KOM, a. s. Údaje jsou získávány z dotazníku, který všechny obce zúčastněné v systému EKO-KOM poskytují jedenkrát ročně. Za rok 2010 zpracovávalo tento dotazník 5904 obcí (10,399 mil. obyvatel).

Celkové náklady na odpadové hospodářství obcí zahrnují náklady na směsný odpad, objemný odpad, tříděný sběr využitelných odpadů, nebezpečné odpady, provoz sběrných dvorů, likvidaci černých skládek, vysypávání uličních košů a další položky. Nesmíme zapomínat, že v každé obci je rozsah služeb poněkud rozdílný.

STOUPAJÍCÍ NÁKLADY

Ze získaných údajů vyplývá, že celkové náklady na hospodaření s odpady v obcích stále stoupají. Zhruba o tři procenta (proti roku 2009) vzrostly náklady na tříděný sběr využitelných odpadů. Zvyšování nákladů na provoz sběrných dvorů (3,7 % meziročně) je důsledkem jejich většího počtu i intenzivnějšího využívání. To dokládají i klesající náklady na sběr velkoobjemového odpadu. Klesají rovněž náklady spojené s mobilním sběrem NO. Pozitivně se zde projevuje také rozvoj zpětného odběru elektrozařízení a baterií organizovaný kolektivními systémy.

Celkové náklady na odpadové hospodářství meziročně oproti roku 2009 vzrostly o 1,2 %. Pokud zhodnotíme delší období, pak v roce 2003, kdy sledování začalo, dosahovaly náklady výše 652,4 Kč na obyvatele a rok, pro rok 2010 se vyšplhaly na 881,9 Kč - 61,5 Kč/obyvatel/rok.

Pro všechny obce bez rozdílu je největší položkou svoz a odstraňování směsných komunálních odpadů, které spolykají 49-80 % z celkových nákladů na OH v obci a průměrně dosahují 522 Kč/obyvatel/rok. Náklady na tříděný sběr využitelných složek komunálních odpadů (především se jedná o komodity papír, plast, sklo, nápojové kartony) v roce 2010 představovaly 10,6-25,5 % z celkových nákladů na odpadové hospodářství obcí.

Rozptyl nákladů na tříděný sběr přitom napříč republikou dosahoval zhruba 33 % (136,2- 45,4 Kč/obyvatel/rok). Rozdíly jsou nejen ve velikostních skupinách obcí, ale také v regionech, či spíše jednotlivých svozových oblastech. Rozdíly jsou dány především efektivností systému sběru a svozu využitelných odpadů. Nízká výtěžnost tříděného sběru a vysoké náklady na jednotkové množství svědčí o nesprávně nastaveném systému v obci či celé svozové oblasti. Z tohoto pohledu se jeví jako dlouhodobě neefektivní systémy tříděného sběru odpadů v malých obcích do 1000 obyvatel a v některých největších městech. Důležitou roli hraje také cenová politika svozových firem v jednotlivých regionech.

PŘÍJMOVÁ ČÁST

Odpadové hospodářství obce má také svoji příjmovou část. Ta je tvořena poplatky od občanů, platbami podnikajících nebo právnických osob ("živnostníků") zapojených do systému obce a případně tržbou za prodej druhotných surovin získávaných z odpadů. Významnou položku tvoří odměny systému EKO-KOM a platby kolektivních systémů zpětného odběru elektrozařízení.

Platby od občanů představují téměř tři čtvrtiny příjmů a obecně se zvyšují s velikostí obce. Obce od svých občanů vybíraly v roce 2010 v průměru 446,6 korun na obyvatele, pohybovaly se tedy velmi blízko zákonné maximální hranice místního poplatku (max. 500 Kč/ob). Kolem 2300 obcí vybírá také poplatky od chatařů, přičemž příjem z těchto poplatků je v průměru 26,6 korun/obyv.

Zajímavá je situace u tržeb za druhotné suroviny. Během surovinové krize před dvěma lety, kdy nebyl zájem o vytříděné odpady, si obce stěžovaly, že v důsledku toho se jim významně zvýšily náklady na tříděný sběr. Analýza dotazníků však ukázala, že příjmy z prodeje vytříděných odpadů (druhotných surovin) byly prokazatelně vykázány pouze u 749 obcí, a tvoří zanedbatelný podíl z celkových příjmů obce na OH (pouze 2,7 %)! Podobně se ukázalo, že zpoplatňování živnostníků provádí pouze třetina obcí, a to zejména těch menších do 4 tisíc obyvatel. Platby od povinných osob s povinností zpětného odběru obalů a výrobků tvoří zhruba 16 % příjmů obce v OH, z toho od AOS EKO-KOM je to 15,3 %.

Celkové příjmy obcí dosáhly v loňském roce v průměru 620,4 korun na obyvatele a rok. Jelikož průměrné náklady dosahují 881 Kč/obyv./rok, je zřejmé, že rozdíl mezi příjmy a výdaji v odpadovém hospodářství obcí je kolem 30 %. Takže zhruba třetinu nákladů musí obce hradit ze svého rozpočtu. Lze očekávat, že se tento rozdíl ještě v následujících letech zvýší, pokud nedojde k valorizaci místního poplatku nebo změně zpoplatňování živnostníků či k větší provázanosti obchodování s druhotnými surovinami s rozpočty obcí.

MARTINA VRBOVÁ
EKO-KOM, a. s.

Náklady hospodaření s odpady v obcích (Kč/obyv./rok)

Směsný odpad Tříděný sběr Sběrné dvory Objemný odpad Koše Nebezp. odpad Černé skládky Ostatní Celkem
522,0 136,2 89,4 50,1 36,5 14,5 11,1 59,4 881,9


Příjmy do odpadového hospodářství v obcích (Kč/obyv./rok)

Od obyvatel Živnosti Druhotné suroviny Od chatařů Odměna EKO-KOM Odměna KS Celkem
446,7 29,6 16,6 26,6 95,0 5,9 620,4

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí