zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Břidlicový plyn je naděje, ale možná i ekologická hrozba

08.03.2012
Energie
Břidlicový plyn je naděje, ale možná i ekologická hrozba

Základní údaje o břidlicovém plynu a jeho těžbě:

- Břidlicový plyn je označení pro metan, který se nachází v několikakilometrové hloubce, rozptýlený v břidlicích nebo málo propustných utužených pískovcích. Tradičními technikami, používanými při těžbě zemního plynu, je ale břidlicový plyn nedostupný a ještě před deseti lety byla jeho těžba okrajovou záležitostí. Změnu přinesly až nové metody, nasazené do praxe během poslední dekády ve Spojených státech.

- Nejvýznamnější je dnes podíl břidlicových plynů právě v USA, kde zajišťují zhruba 20 procent těžby. Spojené státy se tak postupně vymanily ze závislosti na dovozu a v zemi se objevily nové využitelné rozsáhlé zásoby plynu. Podle zprávy Úřadu pro energetické informace (EIA) při ministerstvu energetiky USA má vůbec největší zásoby plynu z břidlic Čína (36,1 bilionu metrů krychlových), následovaná USA (24,4 bilionu metrů krychlových) a Argentinou (21,9 bilionu metrů krychlových).

- Podle loni v dubnu zveřejněných čísel jsou rozsáhlé zásoby břidlicového plynu i v Evropě. Nejvíce plynu, až pět bilionů metrů krychlových, je podle předběžných údajů v Polsku - to představuje více než třísetnásobek roční spotřeby plynu v této zemi (střízlivější odhad hovoří o 1,4 miliardě krychlových metrů). Potenciální ložiska plynu dnes v Polsku už zkoumá řada firem, těžba by podle optimistických předpovědí mohla začít již za dva roky.

- Zásoby břidlicového plynu jsou podle všeho i v ČR, zatím se však teprve připravují průzkumy, proti kterým ale protestuje část obyvatel dotčených oblastí. Plyn by podle předpokladů měl být na Berounsku, Broumovsku, Náchodsku a Trutnovsku ve východních Čechách nebo oblasti mezi Přerovem, Kopřivnicí a Valašským Meziříčím. Ministerstvo životního prostředí už schválilo průzkumy ve dvou oblastech, na Trutnovsku a u Valašského Meziříčí.

- Lidé, kteří proti těžbě protestují, poukazují především na rizika, spojená se způsobem dobývání plynu. Při něm se nejprve vytvoří více než kilometr hluboký svislý vrt a po dosažení ložiska se pokračuje několika vodorovnými vrty, aby se vytvořily horizontální zásobníky pro plyn. Do vrtu se poté pod tlakem vhání velké množství vody s pískem a příměsí chemikálií, tím se v hornině vytvoří pukliny a plyn se tak uvolní. Nevýhodou při těžbě břidlicového plynu je, že životnost vrtu je poměrně nízká, již po prvním roce významně klesá množství vytěženého plynu.

- Mezi používanými chemikáliemi jsou podle kritiků kromě obyčejné soli i nebezpečné látky včetně karcinogenních. Zmiňuje se například benzen, olovo nebo toluen, které by například mohly znečistit podzemní zásoby vody. Podle těžařů ale podobné nebezpečí nehrozí, protože vrty jsou mnohem hlouběji než vodní rezervoáry a navíc koncentrace použitých chemikálií je velmi nízká, protože více než 99 procent směsi vháněné do vrtů tvoří voda a písek.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí