Bio jako cejch. Vinaři novince příliš nevěří

Fenomén bio má nového člena rodiny. Vinaři začnou zhruba za tři týdny dodávat na trh biovína, což jim umožní nová evropská směrnice. V české spotřebitelské síti by se mohlo objevit až pět milionů lahví tuzemských biovín. Vinaři a obchodníci se už na prodej chystají. Značka bio by pro ně měla být marketingovou výhodou, protože prodej produktů s tímto označením neustále roste. Jenže podle pěstitelů biovíno hitem nebude.

"Biovíno má špatnou pověst, protože se k nám na trh dostala před časem nekvalitní vína s tímto označením z Německa a Rakouska. Pojem biovíno je od té doby mezi vinaři spíše sprosté slovo," popisuje Milan Hluchý, předseda svazu Ekovín, který se zabývá ekologickým pěstováním révy. Podle něj nezačnou všichni vinaři označovat svá vína etiketou bio, přestože budou pocházet z ekologické produkce.

Když bio nezabírá

Významný tuzemský producent vína, znojemský Znovín, nehodlá na bio značku kvůli nejistotě přejít. "Uvidíme, jak se biovíno uchytí," říká ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Jeho firma buduje paralelně vlastní ekologickou značku Lacerta Viridis (ještěrka zelená).

Dosavadní producenti ekologických vín nejistotu jen potvrzují. "Prodej těchto vín stagnuje, což je dáno jejich vyšší cenou. Snad nám oficiální označení bio více pomůže," věří Miroslav Majer, obchodní ředitel společnosti Vinselekt Michlovský z Rakvic na Břeclavsku. Firma za svá ekologická vína dostala již několik ocenění.

Biovína se dosud nemohla oficiálně podle evropských regulí na trhu prodávat. Unie sice zavedla pravidla, jak mají biovinaři hospodařit, ale jejich prodej oficiálně odstartuje v dubnu.

Biovinaři nemohou podle norem například používat postřiky proti plevelu, místo toho musejí vinohrady okopávat. Pokud jim Evropa používání postřiků dovolila, jedná se jen o úzký okruh dovolených látek, které mají zpravidla krátkodobou účinnost, a proto se musejí postřiky častěji opakovat. V tomto biorežimu musejí vinaři hospodařit alespoň tři roky, aby mohli oficiální značku bio použít.

V Česku takových vinic přibývá. Zatímco předloni jich bylo podle ministerstva zemědělství 803 hektarů, na konci loňského roku to bylo 965 hektarů.

Jak se bude biovíno lišit od ostatního vína, přitom není zcela jasné. "Nebude to žádný výrazný skok. Přidaná hodnota je v tom, že se vinaři lépe starají o přírodu," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Patrný rozdíl přinese spíše jen cena, která bude přibližně o 15 procent vyšší než u konvenčních vín.

Zelený byznys

I přes počáteční nedůvěru může značka bio znamenat pro vinaře nakonec úspěch. V roce 2010 se v biobyznysu v Česku protočilo 2,1 miliardy korun a navzdory krizi obor dále roste. "Vloni to byl podle mých odhadů pětiprocentní růst, ale přesná čísla ještě dáváme dohromady," analyzuje Tom Václavík ze společnosti Green marketing, která se specializuje na monitoring a poradenství v oblasti ekologických produktů.

Dobře si také vedly české biofirmy na zahraničních trzích. Vyvezly zboží za zhruba půl miliardy korun. Za biopotraviny utratili Češi podle čísel Green marketingu 1,6 miliardy korun. V přepočtu každý Čech utratil za bio necelých 200 korun a nejčastěji si ho koupil v supermarketu. Nejoblíbenější jsou dětské výživy, mléko a ovoce.

V Česku je nyní 422 výrobců biopotravin, zhruba o dvacet více než v předchozím roce. Nejčastěji zpracovávají maso, mléko a zeleninu. Ekologicky se v Česku hospodaří na 483 tisících hektarech půdy a Evropa podpořila tuzemské pěstitele přibližně miliardou korun od roku 2007.

Biovíno má špatnou pověst, protože se k nám na trh před časem dostala nekvalitní vína s tímto označením z Německa a Rakouska. Pojem biovíno je od té doby mezi vinaři spíše sprosté slovo.
MILAN HLUCHÝ
předseda svazu Ekovín

AUTOR: Petr Weikert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz