Americké loďstvo poprvé použijí biopaliva, jsou ale prý moc drahá

Americké námořnictvo příští měsíc při cvičení na Havaji vůbec poprvé použije ve svých lodích, stíhačkách a vrtulnících biopaliva. Půjde o směs rostlinného a řasového oleje. Námořnictvo tím zatím nejvíce pokročí ve své dlouhodobé snaze snížit svou závislost na naftě. Někteří zákonodárci ale jeho program kritizují jako příliš nákladný. Budoucnost biopaliv v americkém námořnictvu je proto nejistá, informoval deník The Wall Street Journal.

Členové obou komor amerického Kongresu minulý týden schválili zákon, kterým námořnictvu brání v nákupu dalších alternativních paliv a zároveň v investici 170 milionů dolarů do dalších rafinérií na biopaliva. "Námořnictvu nepřísluší využívat dolary určené na obranu k dotování nových energetických technologií," uvedl například vlivný senátor a bývalý republikánský prezidentský kandidát John McCain.

Spolu s dalšími kritiku programu biopaliv mu vadí náklady na tento projekt. Při chystaném cvičení by námořnictvo mělo za zhruba 1,7 milionu litrů pohonných hmot zaplatit 12 milionů dolarů (asi 240 milionů korun). Běžné palivo by přitom stálo asi pětinu.

Ray Mabus, který má v Pentagonu na starost námořní síly, ale míní, že do budoucna není vzhledem k rostoucím cenám fosilních paliv jiná možnost. Každý nárůst ceny barelu ropy o jeden dolar stojí námořnictvo 31 milionů dolarů (asi 620 milionů korun). V současném fiskálním roce končícím v září nárůst představuje jednu miliardu dolarů.

"Naši námořníci a členové námořní pěchoty musejí méně plout, méně létat a méně cvičit," tvrdí Mabus. Celé americké ministerstvo obrany v minulém fiskálním roce utratilo za pohonné hmoty 18 miliard dolarů. Bylo to výrazně více než před deseti lety.

Námořnictvo doufá, že po letošním letním cvičení bude moci do roku 2016 vytvořit celou bojovou skupinu v čele s letadlovou lodí, která bude využívat jen biopaliva. Do roku 2020 by mělo jít o polovinu americké flotily. Biopaliva zvažují i další složky americké armády, námořnictvo z nich je ale nejdále.

Pentagon chce podpořit americké výrobce biopaliv, aby mohli postavit větší rafinerie a snížit provozní náklady. V minulosti takto armáda povzbudila produkci titanu, pokročilých turbín a digitálních komunikačních prostředků. Nyní ale naráží na odpor zákonodárců z obou stran, kterým se v čase armádních škrtů takové investice nezamlouvají.

Republikánský senátor James Inhofe prohlašuje, že Pentagon je pod vlivem krajně levicové ekologické agendy. Vysloužilý generál Richard Truly to ale odmítá. Podle něj je za programem amerického námořnictva snaha o větší efektivitu, a ne ohledy na životní prostředí. Truly také připomněl, že záměr obsahuje iniciativy přijaté už za předchozího republikánského prezidenta George Bushe.

The Wall Street Journal podotýká, že námořnictvo bylo hybatelem energetických revolucí i v minulosti. Posun od vesel k uhlí, přes naftu k atomové energii podle něj vždy vycházel z touhy námořních velitelů získat náskok před nepřáteli. Například rozhodnutí Winstona Churchilla, aby britské lodě před první světovou válkou přešly na naftu, je zvýhodnilo před německými plavidly poháněnými uhlím. Dopluly totiž dále. Británie se tím ale také stala závislá na ropě z Perského zálivu a zapletla se do blízkovýchodní politiky.

Přesun k biopalivům se ale od předchozích revolucí liší. Námořnictvo chce využívat jen jejich směs s běžnou naftou, a nejde tak o úplné opuštění ropy. Biopaliva také americkým lodím nedávají žádnou bojovou výhodu. Trh s biopalivy je navíc stále v počátcích. Když námořnictvo přecházelo na naftu, byl obchod s ní naopak plně rozvinutý.

Mabus ale podotýká, že cena biopaliv za poslední dva roky klesla o polovinu. Pokud prý námořnictvo vytvoří trh s nimi, budou náklady dále klesat. Představitel Pentagonu je přesvědčen, že časem by tak biopaliva mohla být konkurenceschopná vůči palivům fosilním.