Zajímavosti bývalého brněnského smetiště
Brno- Černovice
Všeobecná charakteristikaKraj: Jihomoravský kraj GeologieGeologická charakteristika: Těžební stěnou byly zastiženy kvartérní sedimenty tuřanské terasy a spodnobadenská klastika. Uloženiny tuřanské terasy (günz-mindel), spočívají 40 m nad úrovní dnešní Svitavy, dosahují mocnosti 6-12 m. Bazální partie jsou tvořeny hrubými písky až balvanitými štěrky, přecházejícími směrem do nadloží do jemněji zrnitých písčitých štěrkopísků s valouny pestrého složení (granity, granodiority a diabasy brněnského masívu, kulmské droby, jurské rohovce). Pod sedimenty tuřanské terasy spočívají spodnobadenská klastika, tzv. 'brněnské písky'. Brněnské písky, představující bazální člen transgrese spodnobadenského moře v této oblasti, jsou šedé, žlutošedé nebo rezavě hnědožluté písky a štěrky, petromiktní, dobře vytříděné, jílovité, převážně silně karbonatické, s obsahy kalcitu mezi 5-30 % a dolomitu od 2 do 25 %. Hojné jsou menší i několikametrové bochníkovité nebo nepravidelné konkrece, charakteristické pro sedimenty 'brněnských písků'. Litologicky mají charakter vápnitých pískovců až silně písčitých vápenců. V důsledku značné mechanické odolnosti jsou konkrecionální útvary velmi odolné vůči zvětrávání a v podobě nápadných říms vystupují ze stěn pískovny. Průběh konkrecí je často nezávislý na primárních texturách s především výrazným šikmým a křížovým zvrstvení různých typů. Krystek (1974) soudí, že se jedná o sedimenty pláží, pobřežních valů a jiných těles příbřežní zóny. V píscích jsou časté závalky, útřžky až bloky pelitických hornin stratigraficky řazených k ottnangu, místy i ke karpatu a spodnímu badenu. Mikrofauna 'brněnských písků' je relativně hojná, často však velmi špatně zachovalá. Převažují mělkovodní taxony např. Ammonia beccarii (L.), Asterigerinata planorbis (d'Orb.), Elphidium sp., Hansenisca soldanii (d'Orb.), Heterolepa dutemplei (d'Orb.), Hanzawaia boueana (d'Orb.). V asociacích průhledných těžkých minerálů převažuje granát, jehož procentuální obsah obvykle přesahuje 70 %. Brněnské písky dosahují mocnosti několika desítek metrů, maximální mocnost 193 m byla zjištěna ve vrtu Cf-Br-41 ve St. Černovicích. V nadloží písků jsou vyvinuty poměrně málo mocné spodnobadenské šedozelené, vápnité, jemně písčité, glaukonitické jíly. Působením dešťového ronu se na stěnách pískovny vytvářejí ronové rýhy a zemní pyramidy. Ochrana a střety zájmůStupeň ochrany: C-Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS |
ZDROJ: lokality.geology.cz