zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pověsti o alternativních zdrojích

01.08.2012
Energie
Pověsti o alternativních zdrojích

Před časem jsem zaznamenal dvě skvělé informace. První: V jednu květnovou sobotu dodávaly solární panely polovinu veškeré elektřiny v Německu. Zpráva oběhla celou Evropu jako zajímavý příklad toho, že fotovoltaiky mají obrovský potenciál. Druhá: Jistá německá obec se postavila energetické společnosti, která po ní požadovala velké peníze. Investovala proto do větrníků, biomasy, bioplynu a fotovoltaiky. Nyní tamní domácnosti odebírají pouze ekologickou elektřinu. Závěr, který z toho vyplýval, byl jednoznačný: stačí vyvinout trochu námahy, a už se nebude spalovat ropa ani zemní plyn, o uhlí a štěpení atomového jádra nemluvě.

Obě zprávy i závěry z nich vyplývající mi vytanuly na mysli, když jsem četl názor Vojtěcha Koteckého na aktualizovanou Státní energetickou koncepci (Kam až experti nedohlédnou, HN 26. 7. 2012). Stačí jen přejmenovat koncepci a zacílit ji na občany, nikoli stát, a v Česku zavládne ráj.

Jsou stát a občan dvě různé entity, anebo dvě strany jedné mince? Domnívám se, že odpověď b) je správná. Mohou se nám nelíbit koncepce úředníků, avšak soudobý stát se bez nich neobejde. V energetice to platí dvojnásob a tady se dostávám zpět ke dvěma skvělým zprávám v úvodu.

Jen někteří editoři první informace, a pro jistotu až na konci, poznamenali, že tento stav trval hodinu - a že zbylou polovinu německého proudu v té době dodávaly fosilní a (ještě běžící) jaderné elektrárny. Ve druhé se psalo jen o spotřebě domácností a místních podnikatelů, tedy běžných lidí, kteří však jezdí autem, používají spotřebiče a koneckonců elektřinu někde vyrábějí. Právě tato energie se musí ovšem vyrábět někde jinde. O tom se už nepsalo.

Současný ekonomický systém funguje, přinejmenším ve vyspělém světě, na základě masové globalizované výroby. Hromadnost ji zlevňuje. A velkovýroba zboží si vynutila i budování velké energetiky opírající se o centralizované velkokapacitní zdroje. Volá-li někdo po zrušení tohoto systému, který prý vyhovuje jen některým, ať také řekne:

Decentralizovaná, tedy jen na občany cílená energetika se dá nepochybně zavést. Pokud se lidé vrátí civilizačně do dob, kdy den končil se setměním, žili velice skromně v uzavřených komunitách, pak taková energetika určitě vznikne. A s tím ustane drancování stále dražších přírodních energetických zdrojů.

Obnovitelné zdroje a úspory si nezaslouží, aby se z nich dělal všelék na všechny problémy současné energetiky. U nás jsme se, doufejme, poučili z fotovoltaického dobrodružství, které stojí každého obyvatele Česka nejméně tři tisíce korun ročně.

A přestane-li domácnost používat elektrickou síť (anebo si pořídí záložní zdroj), tento dluh nezmizí a splácet se bude ještě dvacet let. Někdo přece musí onen astronomický půldruhý bilion korun, jenž se utratil na dotovaný boom fotovoltaiky, podnikatelům i "podnikatelům" zaplatit.

O peníze jde i zde až v první řadě. A také o bezpečnost státu a jeho prostřednictvím i občanů. Stavět proti sobě stát a občany při hledání odpovědí na otázky energetické budoucnosti a prosazovat "levná" řešení může přinést body v oblasti public relations. Obávám se jen, že pokud se lidé začnou domáhat ve velkém realizace těchto zjevně nereálných představ, můžeme se ocitnout ve slepé uličce.

AUTOR: Daneš Burket
Autor je prezident České nukleární společnosti.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí