zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Plynový zázrak se nekoná

03.10.2012
Energie
Geologie
Plynový zázrak se nekoná

Ve snaze o energetickou bezpečnost se státy snaží zabezpečit dostatek spolehlivých, pokud možno domácích zdrojů energie, zejména ropy a plynu...

V USA nastal boom těžby břidličného plynu, v podstatě metanu, v geologických strukturách až několik kilometrů pod zemí. Těžba se uskutečňuje takzvaným hydraulickým štěpením, kdy se do podzemí hlubokými vrty pod velkým tlakem vhání voda, která zároveň obsahuje chemikálie a vytlačuje z pórů hornin plyn. Těžební pole zaujímají rozsáhlé areály o rozloze tisíců až stotisíců čtverečních kilometrů s desítkami tisíc vrtů.

Nesmírné výhody nového zdroje energie vehementně chválí známý "skeptický ekolog" Bjorn Lomborg (HN 24. 9. 2012). Zejména zdůrazňuje obrovský pozitivní význam pro omezování globální změny klimatu. Spalováním metanu totiž vzniká na jednotku získané energie méně skleníkových plynů než při spalování ropy a zejména uhlí. Lomborg srovnává příspěvek břidličného plynu k poklesu emisí těchto plynů v USA s podílem obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaické či větrné elektrárny, a zdůrazňuje, že náhrada uhelných zdrojů plynem je daleko účinnější. Ekonomové pak ještě dodávají, že tento úspěch přinesl neomezovaný trh, a nikoliv regulace či dotace. Projděme si tyto argumenty.

Když se použije jen část pravdy

Oceňuji, že Lomborg hodnotí tento zdroj energie především podle toho, jak silně zatěžuje klimatický systém Země. Tento aspekt je dnes skutečně považován za zcela zásadní při hodnocení energetických zdrojů a jiných součástí energetického systému, což bohužel dosud plně nedošlo do České republiky. Ovšem Lomborgovo hodnocení není úplné, protože nezahrnuje emise skleníkových plynů spojené zejména s těžbou a transportem břidličného plynu. Podle některých studií může být celkový příspěvek ke změně klimatu dokonce vyšší než u uhlí, započítají-li se plošné a těžko kontrolovatelné úniky z rozsáhlých polí, kde se nepodaří zachytit a odvést všechen plyn uvolněný z narušených hornin. To se ovšem neobjeví v relativně hrubých statistických údajích, které srovnávají jen emise z elektráren.

Lomborg dále oceňuje, že na rozdíl od slunce či větru zde není zapotřebí dotací. Samozřejmě to není pravda, sám uvádí, že těžbu bylo možno uskutečnit za použití zcela nových technologií, jejichž vývoj podporovala vláda USA tři předchozí desetiletí. Břidličný plyn je fosilní palivo a prozíraví politici i technici na celém světě se snaží bez fosilních paliv se postupně úplně obejít právě kvůli zmírnění globální změny klimatu, která se stále akutněji projevuje. Rozvoj i relativně "čistých" fosilních zdrojů a zejména těch investičně a technicky náročných, jako je břidličný plyn, odvádějí vzácné ekonomické i technické prostředky principiálně nesprávným směrem. Každá koruna či dolar investovaný do fosilních zdrojů znamená chybějící korunu či dolar potřebný na investice pro skutečně udržitelnou budoucnost.

Jak zničit krajinu

S těžbou břidličného plynu jsou spojena podstatná nebezpečí pro životní prostředí - teprve v poslední době úplněji dokumentována na základě zkušeností z USA. Těžebními zařízeními jsou hluboké vrty a zařízení na vtlačování vody s chemikáliemi. Jenom při samotném průzkumu je zapotřebí několika vrtů na čtvereční kilometr. Vrtné věže jsou mohutnou stavbou o hmotnosti a výšce přibližně Petřínské rozhledny, s dalšími stavbami a potřebnými zařízeními, sklady (včetně chemikálií), komunikacemi atd. na ploše několika hektarů a s hustou dopravou v širším okolí. Je tu tak velmi reálné nebezpečí kontaminace zdrojů vzácné podzemní vody. Krom toho je na jeden vrt zapotřebí několik milionů litrů na tzv. výplach, na těžbu ještě více než dvojnásobek. Voda se musí někde získat a použitá opět odvést, přičemž jde o vodu do té míry znečištěnou, že se stává nebezpečným odpadem. Mezi dalšími dopady jsou hlášena jakási minizemětřesení spojená s narušením struktury h ornin v podzemí. Celkovým výsledkem je zásadní nevratná přeměna celého území, rozsáhlá plošná devastace celé krajiny a intenzivní trvalé znečištění povrchových i podzemních vod.

Ještě poznámku k uvažované těžbě v Česku. Spojené státy jsou zcela jiná země než naše hustě obydlená republika s rozmanitou krajinou měst, vesnic, polí, luk a lesů. Americká těžební pole mají rozlohu od přibližně jednoho našeho kraje do dvojnásobku celé republiky. Snímky z USA ukazují krajinu, kde není nic jiného než těžní věže. Není zde živá příroda, lesy, pole, a už vůbec ne místo pro život lidí. Devastace, kterou známe ze severních Čech, je proti tomu jen lokální drobnost. Zásadní je však i geologická stavba: u nás je naprosto jiná než v těžených oblastech v Americe. Podle ní lze téměř s jistotou říci, že na našem území žádný využitelný břidličný plyn být prostě nemůže. Ta situace je podobná prakticky v celé střední Evropě, ale zcela jiná než v severovýchodní části Polska. Informací máme dost, měli bychom se tedy podívat skutečnosti do očí a přestat s chimérickými úvahami o plynovém zázraku v Česku.

Bedřich Moldan
Autor je profesorem Univerzity Karlovy a ředitelem Centra pro otázky životního prostředí.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
1. 2018
19-21.1.2018 - Seminář, školení
Praha 6
22
1. 2018
22-25.1.2018 - Veletrh, výstava
Ostrava
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí