Koncepce rozvoje území musí zohlednit i povodňová rizika

Území ČR je vystaveno dvěma hlavním typům povodňového nebezpečí. V paměti máme následky povodní z regionálních dešťů a nově se snažíme rozumně předcházet a minimalizovat škody povodní z přívalových srážek.

SYSTEMATICKÝ POSTUP

Uplatnění systémových přístupů v řešení ochrany před negativními účinky povodní a průvodními jevy vyžaduje tyto kroky: aktuálně vyjádřit míru nebezpečí, vyčíslit možné dopady, zvolit hlediska klasifikace a kritérií výběru nezbytných k definování splnitelných cílů ochrany, navrhnout postupy k jejich dosažení, vypracovat srovnatelné varianty a zvolit optimální řešení.

Dosadíme-li za sousloví >>splnitelný cíl<< >>udržitelná ochrana<<, kde pojem udržitelnost reprezentuje vybalancování střetů zájmů, kolizí aktivit, a zejména efektivní výši pořizovacích a provozních nákladů, pak uplatnění naznačeného postupu vyžaduje přípravu řady metodik, které umožní objektivizovat jednotlivé kroky.

Požadavek na uplatňování objektivních postupů posuzování míry povodňového nebezpečí, vyjádření povodňového rizika a stanovení výše možných škod patří k aktuálním problémům celospolečenského významu. Nezbytnost propracovaných postupů, jež reprezentují první dva kroky, připomínala doporučení z výsledných zpráv vyhodnocení katastrofálních povodňových stavů zejména z let 1997, 2002 a 2006.

SMĚRNICE VŠE URYCHLILA

I když výzkum prakticky využitelných metod v našich podmínkách probíhal od druhé poloviny 90. let, zavádění těchto postupů do právního rámce a praxe urychlilo schválení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. povodňová směrnice).

Směrnice ukládá členským státům EU povinnost postupně na jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí a riziko a pořízené informace zpracovat do formy příslušného mapového vyjádření. Směrnice uvádí i posloupnost a termíny:

do 22. 12. 2011 předběžně vyhodnotit povodňová rizika;

do 22. 12. 2013 dokončit mapy povodňového nebezpečí a rizik;

do 22. 12. 2015 dokončit a zveřejnit plány pro zvládání povodňových rizik.

Splnění těchto úkolů znamenalo zahájit proces implementace směrnice do českého právního prostředí a institucionálního rámce již od druhé poloviny roku 2007 v gesci Ministerstva životního prostředí (MŽP).

VZNIKAJÍ SPECIALIZOVANÉ MAPY

Podle požadavků povodňové směrnice skončila první fáze a parametry povodňového nebezpečí a míry rizik pro daná území se vyjadřují do specializovaných map. Tyto činnosti zajišťují správci povodí prostřednictvím projektů financovaných OP Životní prostředí a znamenají získání podrobných informací o povodňovém nebezpečí a rizicích v záplavových územích, resp. v záplavových územích pro téměř 3000 km úseků významných vodních toků.

Tyto podklady umožní identifikovat místa s vysokou mírou povodňového rizika vzhledem k současnému způsobu využívání příslušného území. (S metodami se odborná veřejnost seznámila poprvé v Metodice tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, Věstník MŽP č. 4/2010.)

K posouzení míry ohrožení urbanizovaných území povodněmi z přívalových srážek byla ve fázi předběžného vyhodnocení rizik využita metoda identifikace kritických bodů. Tento přístup vymezuje kritická místa v celé ČR jako východisko pro vhodnou >>národní<< strategii ke zmírnění dopadů.

V oblasti povodňové prevence, kam lze zařadit i přípravu metodických postupů, byly provedeny zásadní kroky. Přípravou objektivního postupu a vymezením oblastí s významným povodňovým rizikem bylo definováno zadání pro následné práce na tvorbě podkladů pro vyjádření rizik.

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik, výběr oblastí s významným povodňovým rizikem se bude revidovat a aktualizovat v rámci šestiletého cyklu procesu plánování v oblasti vod. Všechny výsledky aktivit hodnocení povodňových rizik jsou zpřístupňovány veřejnosti. I k tomuto účelu slouží portál Povodňový informační systém (www.povis.cz).

AUTOR: KAREL DRBAL
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka pobočka Brno

Metodická příručka MMR: >>Ochrana před povodněmi v územním plánování<< (www.uur.cz)

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ústavem územního rozvoje v rámci své metodické činnosti vydává na pomoc orgánům veřejné správy při řešení povodňových opatření řadu materiálů. Jedním z nich je i příručka z dubna 2011 Ochrana před povodněmi v územním plánování. Opírá se o stavební zákon (183/2006 Sb.), zákon o vodách (254/2001 Sb.) a další související předpisy.

Součástí územních plánů jsou i návrhy opatření k zajištění účinné ochrany před povodněmi. Při tom je nutná koordinace s plánováním v oblasti vodního hospodářství. Přestože každý vlastník nebo uživatel nemovitostí na vodních tocích nebo v záplavovém území má povinnost činit preventivní opatření k ochraně nemovitostí před dopady povodní, úloha obcí při řešení této problematiky je nezastupitelná.

Pořizovatel územně plánovací dokumentace ji v jednotlivých fázích pořizování v souladu se zákonem projednává s dotčenými orgány. Jedním z nich je i vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností (ORP). Ten se vyjadřuje k tomu, zda je zamýšlená stavba z vodohospodářského hlediska možná, případně za jakých podmínek.

Nejdůležitější sledované jevy v území: záplavové území, aktivní zóna záplavového území, území k řízení rozlivům povodní, území zvláštní povodně pod vodním dílem, objekt/zařízení protipovodňové ochrany, významný krajinný prvek, např. údolní niva.

V aktivní zóně se nesmí situovat žádné nové stavby. Mimo aktivní zónu ve stanovených záplavových a ostatních záplavových územích mohou být navrhovány a povolovány nové stavby; avšak je nutné dodržet podmínky stanovené vodoprávním úřadem.

Důležité je i sledování změn využití území při vodních tocích.

Veškeré aktivity dozorují orgány státního dozoru ve věcech územního plánování a stavebního řádu i orgány ORP, která má mj. funkci povodňového orgánu. Stavební úřady by při své běžné činnosti měly zejména v záplavových územích dohlížet nad stavební činností a řešit nepovolené stavby např. chat, přístřešků, plotů, skleníků.