zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Stát se nevzdá vyvlastňování kvůli uhlí

17.12.2012
Geologie
Stát se nevzdá vyvlastňování kvůli uhlí
Poslanci ještě neschválili zrušení vyvlastnění, a nový zákon ho zavádí. Stát má mít z těžby víc peněz, bude ji i lépe kontrolovat.

Stát si podrží právo vyvlastňovat kvůli těžbě strategických surovin. České firmy navíc od roku 2014 odvedou za těžbu až dvaapůlkrát víc, než tomu je nyní. Má to zajistit takzvaná velká novela horního zákona, kterou chce poslat ministerstvo průmyslu a obchodu již v lednu na vládu.

Již dnes přitom v Poslanecké sněmovně leží prezidentem vrácená malá novela horního zákona, jejímž hlavním cílem bylo zrušení vyvlastňovacích paragrafů. Ty ale včera představený materiál opět zavádí. Podle ministra průmyslu Martina Kuby totiž stát možnost vyvlastňovat potřebuje. "Vláda musí respektovat zájmy občanů, ale zároveň i strategické zájmy státu," říká s tím, že staré paragrafy bylo nutné modernizovat. Ty totiž podle něj umožňovaly vyvlastňování nejen v zájmu státu, ale i soukromých společností.

S tím ale nesouhlasí Josef Luks, bývalý ředitel právního odboru báňského úřadu. "Vyvlastnění je politická otázka. Jediným rozdílem je to, že novela zužuje počet surovin, kterých se vyvlastnění týká," říká. Dodnes bylo totiž vyvlastnění teoreticky možné u desítek "vyhrazených" surovin. Nyní ale zákon definuje strategicky významné nerosty, kterých se může vyvlastnění týkat. Kuba počítá se zlatem, wolframem, uranem a hnědým a černým uhlím.

Vyvlastňovací paragrafy se nejvíce týkají dvou tisíc obyvatel Horního Jiřetína na Litvínovsku. Ten totiž leží těsně za územními limity u dolu ČSA skupiny Czech Coal. Ta dlouhodobě volá po rozhodnutí, zda limity prolomit, či nikoliv. K definitivnímu rozhodnutí se ale ani Kuba, ani premiér Nečas nemají.

Odpůrci těžby dlouho volali právě po navýšení poplatků z vydobytého nerostu. "V průměru se navyšují asi o 150 procent. Výše poplatku se ale liší nerost od nerostu, aby byla těžba stále rentabilní," říká Kubův náměstek pro energetiku Pavel Šolc. Podle kritiků to ale stále není dost. "Navržené zvýšení poplatků je směšně nízké," říká Jan Rovenský z Greenpeace. A přidává se i starosta Litvínova, poslanec Milan Šťovíček. "Mělo by to být minimálně 20 procent z ceny nerostu, ne nějaká 3 procenta, jak navrhuje ministr Kuba," říká.

Dnes platí například ostravská OKD za vytěžení 11,8 milionu tun černého uhlí okolo 150 milionů korun ročně, zatímco její tržby byly loni 44,4 miliardy a čistý zisk 6,1 miliardy korun. U Czech Coalu je to obdobné. Za vytěžení nerostu zaplatí ročně okolo 70 milionů korun, tržby přitom byly 13,1 miliardy a čistý zisk 788 milionů korun.

Těžaři většinou zvyšování očekávali a příliš se mu nebrání. "Vyšší poplatky se dotknou každého těžaře," říká generální ředitel Czech Coalu Luboš Pavlas. "Mnohem důležitější, než kolik se vybere, je ale lepší přerozdělení vybraných poplatků. Dnes dostává peníze pouze obec, na jejímž katastru probíhá těžba. Ale další obce, i když jsou stejně vzdálené od lomu, nedostávají ani korunu," říká.

Dnes jsou poplatky nastavené tak, že 75 procent z nich jde obcím a 25 procent státu. Nově dostanou obce, na jejichž katastrálním území lom leží, 35 procent, stát 25 procent a kraj 35 procent. A kraj má z peněz přispívat právě obcím, na které se nedostane. "Není to šťastné řešení," říká Luks. "Další úroveň jen nahrává korupci. Logičtější by bylo, aby víc vybíral stát a peníze pak přerozděloval krajům a obcím," dodává.

U strategických surovin si chce stát vyhradit i další práva. Plánuje mít například větší kontrolu nad povoleními k těžbě a dobývacími prostory a hlavně kvůli uhlí také vliv na to, kam v případě potřeby vytěžené nerosty putují.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí