Krátce - různé

Autodopravci loni v Česku na mýtném zaplatili rekordních 8,7 miliardy korun. Je to sice meziročně o 6,8 procenta víc, zároveň ale méně než očekávaných 10,2 miliardy korun. Od roku 2007, kdy byl mýtný systém zaveden, stát vybral 40,6 miliardy korun. Informoval o tom mluvčí mýtného systému MÝTO CZ David Šimoník. "Nižší výběr oproti očekávání způsobilo především zavedení zvýhodněných sazeb pro dopravce, kteří využívají nákladní vozy s nejekologičtějšími motory v kategorii Euro 5 a vyšší," uvedl. Počet vozidel v nejvyšší ekologické třídě podle statistik Státního fondu dopravní infrastruktury meziročně vzrostl o zhruba 30 procent. Od kamionů splňujících normu Euro 5 by tak v roce 2014 mohla podle odhadů dopravců pocházet až polovina vybraného mýta.

Od Nového roku se tuzemským farmářům sníží podpora, díky níž dostávají zpátky část zaplacené spotřební daně. Dochází totiž ke snížení nároku na vrácení spotřební daně z takzvané zelené nafty. Nově se nárok na vrácení snižuje z 60 procent na 40 procent a z 85 procent na 57 procent. Od 1. ledna 2016 se počítá s jeho úplným zrušením.

Před vánocemi jsme uveřejnili články "Ostravské ropné kaly spolknou další miliardy" a "Diamo vypíše zakázky na ropné laguny za 4,5 miliardy korun", v nichž jsme popsali aktuální dění kolem čištění ostravských lagun. V textu jsme několikrát jmenovali společnost Geosan. Upřesňujeme, že se jedná o společnost Geosan Group se sídlem v Kolíně. V Brně sídlící firma Geosan spol. s r. o. se na pracích v ostravských lagunách nepodílí.

Co lze mimo jiné očekávat v roce 2013?

Podpoří Velká Británie výstavbu nové jaderné elektrárny?
Ne. Vláda sice zvolila jadernou energii jako jednu z technologií pro budoucnost britské energetiky, ale existuje mnoho důvodů, proč si to rozmyslet. Jaderná energie je drahá. Kvůli vysokým nákladům na výstavbu stojí zhruba o třetinu víc než elektřina z plynových elektráren. Tyto náklady navíc zůstanou vysoké díky přísnější regulaci po katastrofě ve Fukušimě v roce 2011. Hlavním argumentem pro jadernou energii je snižování emisí. Britský ekonomický pokles a důraz na nižší spotřebu elektřiny ale znamená, že se Británii může dařit snižovat emise bez velkých investic do elektráren, které nespalují fosilní paliva. Těžba břidlicových plynů může navíc snížit nutnost dovážet paliva. Budování jaderných elektráren také vyžaduje dotace, pro jejich udílení nepanuje přílišná politická podpora. Liberální demokraté upřednostňují obnovitelné zdroje a Konzervativní strana chce spíše elektrárny na plyn. Ani jedna strana není pro jádro příliš zapálená. Očekávejme tedy, že v roce 2 013 Británie upustí od jaderné renesance.

Co se v Německu změní po zářijových volbách?
Poprvé v historii se v Berlíně rýsuje reálná šance na "černo-zelenou" koalici čili koalici mezi středopravou Křesťanskodemokratickou unií Německa Angely Merkelové a ekologickou stranou Zelených, jejichž kořeny sahají až do protestních hnutí 60. let. Kvůli dlouholeté nedůvěře mezi oběma stranami by se však jakákoliv taková dohoda obtížně vyjednávala. V kontextu odporu sociálních demokratů k velké koalici s křesťanskými demokraty je však černo-zelená koalice nejpravděpodobnějším scénářem. Taková koalice by byla sice proevropská, ale zároveň jedna z nejkonzervativnějších, které Německo za poslední desetiletí zažilo.