Poslanci se budou opět zabývat novelou o integrované prevenci

Senát dnes vrátil poslancům novelu zákona o integrované prevenci znečištění. Důvodem je údajná terminologická nepřesnost v příloze, která by zvýšila administrativní zátěž některých malých a středních podniků. Novela zavádí evropskou směrnici a mění pravidla pro povolování velkých průmyslových provozů, které znečišťují životní prostředí.

Předloha podle Aleny Gajdůškové (ČSSD) zaměňuje výrobu polymerů s výrobou dílů z polymerů. Důsledkem by prý bylo to, že výroba podešví nebo pneumatik z polyuretanu by integrované povolení potřebovala, kdežto z pryže - která je méně ekologická - nikoli. Gajdůšková uvedla, že některé konkrétní podniky ze Zlínska chtějí v případě schválení zákona ve vládní verzi přenést výrobu na Slovensko.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) ale před úpravou varoval. Překlad přílohy je podle něho doslovný, aby v ní nepřesnosti nebyly. Nesprávným převzetím směrnice by si Česká republika mohla způsobit problémy u Evropské komise, uvedl Chalupa. Úlevu určitému průmyslovému sektoru si Česko podle něho nemůže dovolit.

Novela posiluje například důraz na využívání nejlepších dostupných technik a zpřesňuje podmínky pro udělení výjimky. Klade důraz na větší ochranu půd a podzemních vod před znečištěním v průmyslové činnosti. Nově má platit, že úřad zajistí, aby skutečné emise vypouštěné ze zařízení nepřekračovaly úroveň emisí spojenou s nejlepšími dostupnými technikami.

Kritéria, za kterých může provozovatel výjimku pro vyšší množství emisí získat, budou tři: zeměpisná poloha zařízení, technická charakteristika zařízení a také odborným posudkem podložený argument, že by náklady na pořízení nejlepší technologie byly nepřiměřené přínosům pro životní prostředí. O výjimku budou moct firmy žádat pouze tehdy, pokud její oprávněnost podloží odbornými posudky.

Předloha také mění úpravu kontrol a zahrnuje nové průmyslové činnosti, například výrobu dřevotřískových desek. Podniky na základě normy žádají o povolení k provozu krajské úřady, které posuzují míru emisí, a to do všech složek životního prostředí. Nemělo by se tak stát, že firma sice splní limity pro znečišťování ovzduší, o to víc emisí ale pošle do řek či na skládky v podobě nebezpečných odpadů.