Těžba surovin - základ mongolského hospodářství

Vzhledem k celosvětové poptávce po nerostných surovinách a velkých zahraničních investicích

v Mongolsku, které generují další aktivity a rozvoj některých dalších sektorů, předpokládají mezinárodní

instituce Mongolsku velký rozvoj. Makroekonomická stabilita, pokusy redukovat chudobu a vyrovnávání

rozdílů mezi venkovem a městy zůstávají proklamovanými prioritami mongolské vlády, v r. 2011 se

po mnoha letech opět snížil počet lidí žijících pod hranicích chudoby. Problematická je nedostatečná

infrastruktura, a to jak dopravní, tak energetická, což se mongolská vláda začíná aktivně řešit -

vypisování tendrů na projekty realizované pomocí koncesí (PPP), z donorských peněz, soukromými

investicemi, ze státního rozpočtu.

Mongolské úřady vypisují mnoho infrastrukturálních tendrů. Zahraniční investoři nicméně začali

poukazovat na ne zcela stabilní klima. Již podruhé (2011, 2012) se objevila iniciativa některých poslanců

za změnu investiční dohody z r. 2009 na obrovské měďno-zlaté ložisko Oyu Tolgoi (joint venture

mongolské vlády a Ivanhoe Mines/Turquise Hill), aby se mongolský podíl zvýšil ze 34 % na minimálně

50 % (klíčová investiční dohoda na exploataci nerostných surovin byla po několikaletém a velice složitém

jednání podepsaná až v r. 2009). Otazníky se vznáší i nad uzavřením dohody nad nesmírně bohatým

uhelným dolem Tavan Tolgoi (západní část), neboť po rošádách neustálého rozšiřování vítězů byly

vyhlášené výsledky anulovány - podpisy smluv s investory se prozatím uskutečnily v říjnu 2011 pouze na

východní část (australská Macmahon Holdings a německá BBM Operta Group).

Mongolská vláda předpokládá další zvyšování podílu soukromého sektoru na ekonomice. Proces

privatizace by měl proběhnout v různých sektorech (např. některé elektrárny, doly, cementárna, burza

cenných papírů, telekomunikační úřad), ovšem lze předpokládat, že v mnohých bude i nadále chtít

mongolský stát udržet majoritu, pouze sníží podíl. Mongolsko navíc vyjadřuje zájem o jádro a zvažuje

postavit ve střednědobém horizontu vlastní jadernou elektrárnu.

Jako problematická do budoucna je vnímána závislost na jednom odvětví, tedy těžbě. Pokud jde o

rozvoj venkova, zde si vláda klade za cíl zastavení poklesu zemědělství, zlepšení marketingu zemědělské

produkce, vypracování politiky řešení následků přírodních katastrof, realizaci pozemkové reformy, ochranu

životního prostředí, zlepšení venkovské infrastruktury a zajištění přiměřeného využívání přírodních zdrojů.

ZDROJ: www.mpo.cz

Základ mongolského hospodářství i průmyslového sektoru leží primárně v těžebním odvětví, neboť

pod povrchem země se nachází přibližně 69 druhů nerostů (viz obrázek níže), ale rovněž další horniny

a vzácné zeminy. Například zásoby uhlí se v Mongolsku odhadují na 162 mld. t, přičemž celosvětová

spotřeba se pohybuje kolem 8-10 mld. t. Odhaduje se, že Mongolsko má po Číně druhé největší světové

zásoby nerostných surovin. Měřítkem 1:50 000 je však prozkoumána pouze necelá třetina mongolského

území (90 % v měřítku 1:200 000). Pilířem v tomto směru je od r. 2011 nově těžba uhlí, která předčila

těžbu a obohacování měďné rudy (dosud primárně z města Erdenet). Postavení Mongolska je např. oproti

Číně rozdílné, neboť suroviny má, ale jejich domácí spotřeba je minimální.