Maďarsko: Energetika a těžba surovin

Rozvoj energetiky a posilování energetické bezpečnosti patří dlouhodobě mezi priority HU. V tom navazuje současná vláda i na předchozí maďarské vlády. Důležitost zajištění energetické bezpečnosti ukázala i poslední plynová krize, a proto se vláda snaží tuto oblast intenzivně rozvíjet a to i v kontextu EU. Energetika a energetická bezpečnost se proto také staly jednou z priorit předsednictví HU v Radě EU v r. 2011. Současná vláda přijala v červnu 2011 dokument "Národní energetická strategie2030", který posléze schválil i parlament HU. Strategie je základním dokumentem určujícím další rozvoj tohoto sektoru do r. 2030 s výhledem do r. 2050 tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost maďarské energetiky. Podle strategie by mělo dojít k rostoucímu využívání energie z obnovitelných zdrojů, zachování či posílení současné kapacity jaderné energie, rozvoji regionální energetické infrastruktury, vytvoření nového energetického institucionálního systému, zvýšení energetické účinnosti i k úsporám energie.

Základními cíli Strategie jsou například:

- v oblasti dopravy - zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energií použitím biopaliv na 10% do r.2020 a na 17% v r. 2030, posílení elektrifikace v dopravě a posílení železniční a kombinované dopravy;

- šetření energií - nárůst spotřeby primárních energií do r. 2030 maximálně o 6%;

- tepelná energie - podíl výroby tepla z obnovitelných zdrojů má ze současných cca 10% vzrůst do r. 2030 na 25%, zahrnuje programy posilování energetické efektivnosti staveb prostřednictvím zateplování a využíváním moderních otopných systémů;

- elektřina - modernizace elektráren a snižování emisí, zapojování efektivnějších a výkonnějších jednotek namísto starých neefektivních, prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paks případně dostavba nových bloků;

- výroba energií z obnovitelných zdrojů - zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů ze současných cca 7% na 14,65% v r.2020 a 20% v r. 2030, zvýšení podílu jaderné elektrické energie na spotřebě primárních energií, vytvoření systému podporujících využívání obnovitelných zdrojů a odpadů k výrobě energie.

Energetická infrastruktura (informace z 10/2011)

Ropa

Hlavní cestou pro dodávky surové ropy z Ruska je ropovod Družba. Má kapacitu7,9 mil. tun ročně a transportuje ropovod k rafinériím Duna a Tisza. Dalším ropovodem je Adrie, s kapacitou10 mil. tun ročně, který spojuje rafinerii Duna s chorvatským přístavem Omišalje. Původní záměr ropovodu bylo přivádět surovou ropu ze Středního východu či Afriky do HU. Společnost MOL provozuje interní ropovody o délce1200 km, které zásobují hlavní zásobárny: Székesfehérvár, Pécs, Komárom, Szajol a Tiszaújváros.

Surová ropa je skladována v tancích ve městech Százhalombatta, Tiszaújváros a Fényeslitke. Pro skladování zpracovaných produktů slouží 8 terminálů (celních skladů): Csepel, Komárom, Pécs, Szajol, Székesfehérvár, Százhalombatta a Tiszaújváros.

Rafinérie zpracovávající ropu se nacházejí v HU na 3 místech: "Duna" (v Százhalombatta, destilační kapacita 8,1 mil. tun ročně - jediná rafinérie v HU zpracovávající surovou ropu), "Tisza" (Tiszaújváros) a "Zala" (Zalaegerszeg). Všechny jsou ve vlastnictví MOL (Pozn.: ve vlastnictví MOL je i rafinerie Slovnaftu u Bratislavy, kapacita 6,1 mil. tun ročně).

Další rozvoj: Společnost MOL by chtěla vybudovat120 km ropovodu Százhalombatta - Sahy. Zpracovává se studie proveditelnosti s tím, že případné ukončení realizace je plánováno na r. 2013.

Zemní plyn

Maďarská přepravní síť je tvořena více než 5700 km vysokotlakých plynovodů. Síť zahrnuje 5 kompresorových stanic a instalovaná přepravní kapacita je 187 MW. HU dováží většinu plynu z Ruska přes Ukrajinu do lokality Beregdaróc (56,3 mil. m³ denně), malou část také přes Rakousko do Mosonmagyaróvár (12,1 mil. m³ denně). Přeshraniční propojení mezi HU a Rumunskem bylo dokončeno v r. 2010 a s Chorvatskem je v provozu od počátku 2011. Začátkem srpna byl spuštěn nový plynovod mezi HU a HR, který vede mezi městy Városföld (HU) a Slobodníca (HR) (kapacita 19,2 mil. m³ denně;80,5 km vede po území HR a210 km v HU). Plynovod dovolí zvýšit Chorvatsku exportní kapacity plynu a po zprovoznění LNG terminálu v HR se HR stane exportérem plynu. Projekt za395 mil. EUR byl smluvně uzavřen v r. 2009 mezi chorvatským Plinarco a pobočkou MOL Földgázszállító.

Na rozdíl od plynovodů s Ukrajinou a Rakouskem jsou tyto schopny pracovat v reverzním režimu, i když pro dosažení plného potenciálu s Rumunskem musí RO dobudovat kompresorovou stanici. Oba projekty posílily energetickou bezpečnost HU, protože zvýšily počet vstupních bodů plynu ze 2 na 4. Dodávky plynu má HU zajištěny dlouhodobými kontrakty.

Skladovací kapacity HU jsou tvořeny jedním strategickým úložištěm a šesti komerčními. Strategické úložiště HU se nachází u Szöregu a má pracovní kapacitu 1,2 mld. m³ a odběrovou kapacitu 20 mil. m³ denně. E.ON Földgáz Storage vlastní 5 podzemních úložišť s pracovní úložní kapacitou 4,34 mld. m³ a odběrovou kapacitou 55,2 mil. m³ denně. MMBF vlastní komerčním úložištěm o kapacitě 0,7 bcm u Szöregu. Všechny komerční úložiště mohou být přístupná třetím stranám.

Další rozvoj: Důležitým úkolem HU je vybudování severo-jižního koridoru. Jeho součástí má být i SK-HU interkonektor. Projekt má realizovat Magyar Gáz Tranzit Zrt. a měl by být dokončen do r. 2015. Plánovaná kapacita interkonektoru má být 14,4 mil. m³ denně a má být umožněn i reverzní tok plynu. Součástí má být modernizace vstupní kompresorová stanice v Mosonmagyróváru, jejíž kapacita se má zvýšit na 14,4 mil. m³ denně (do 11/2011).

S ohledem na zlepšení energetické bezpečnosti země HU rovněž podporuje projekty plynovodů Nabucco i South Stream, které by měly zlepšit diverzifikaci cest a zdrojů plynu. HU se zapojilo i do projektu AGRI (interkonektor Azerbajdžán - Gruzie - Rumunsko).

Elektrická energie

Elektrárny HU mají instalovanou kapacitu 9,2 GWh. V r. 2010 výroba elektřiny dosáhla 37 TWh. Z toho 43% byla elektřina z jádra, 31% ze zemního plynu, 17% z uhlí a 7% ze spalování obnovitelných zdrojů a odpadu. Podíl větrných a vodních elektráren je zatím zanedbatelný.

HU disponuje 19 elektrárnami s výkonem přes 50 MW, které se podílejí na celkové kapacitě 85%. Největší podíl na kapacitě podle druhu paliva mají elektrárny plynové s 59%, dále jaderná s 22%, na uhlí s 15% (pokles z 24% v r. 2000). Zatím nejvíce elektřiny produkuje jaderná elektrárna Paks (jediná v HU), s podílem 43% na výrobě (4 bloky o kapacitě 2000 MW).

Kapacita výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se zvětšuje a podle plánu by do r. 2020 měla dosáhnout 10,9% z celkové produkce. Zvyšování podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů je obsaženo ve vládní Strategii pro obnovitelné zdroje do r. 2020. Obnovitelná energie by se měla vyrábět v HU primárně z biomasy s podílem cca 62%, 17% má připadat na geotermální energii, bioplyn a asi 4-5% na solární a větrnou energii. Strategie např. předpokládá vytvoření 400MW kapacity elektráren na biomasu. Nárůst soukromých investic do elektráren na biomasu se očekává po r. 2014.

Jaderná elektrárna Paks - Současná vláda V. Orbána podporuje zachování a rozvoj jaderné energetiky, čímž navázala i na předchozí socialistické vlády. Životnost stávajících čtyř bloků JE Paks měla končit v letech 2012 - 2017. Již předchozí socialistická vláda dala v r. 2005 principiální souhlas k prodloužení životnosti těchto bloků o 20 let a maďarský parlament vzal toto rozhodnutí následně na vědomí. Životnost bloků tak měla být prodloužena do let 2032 - 2037, přičemž mělo dojít i ke zvýšení výkonu jaderné elektrárny o 8 %. Investice na prodloužení životnosti byly tehdy odhadovány na 653 mil. EUR. Následně v březnu 2009 tehdejší parlament HU obecným stanoviskem odsouhlasil i další výstavbu JE Paks. Koncem listopadu 2011 informoval ministr národního rozvoje T. Fellegi, že vláda HU může v r. 2012 vyhlásit soutěž ohledně konstrukce 2 nových bloků jaderné elektrárny Paks. Potvrdil stanovisko vlády, že jaderná energetika nemá v HU alternativu a že ji HU hodlá nadále rozvíjet. Podíl jaderné energie by se v HU měl následně zvýšit. Provozovatelem a vlastníkem JE Paks je státní elektroenergetická firma MVM (obdoba našeho ČEZ), jejíž posilování je cílem současné Orbánovi vlády. Viz internetové stránky firmy (Magyar Villamos Művek Zrt. - www.mvm.hu)

Přenosová soustava sestává z cca10000 km vysokonapěťového vedení. Zahrnuje jediné propojovací vedení 750 kV z Ukrajiny do Albertirse, dále vedení 400 kV (z UA, SK, RO, SRB, HR, AT) a 220 kV (z AT a UA). HU je významná tranzitní země pro elektřinu, jeho elektrická soustava je propojená se všemi sousedními zeměmi, kromě Slovinska. V letech2009 a 2010 bylo přeshraniční propojení rozšířeno o druhé vedení 400 kV s HR a druhé 400 kV vedení s AT. Slovinské propojení se buduje.

Další rozvoj: V rámci severojižního energetického koridoru jsou plánovány některé projekty. Interkonektor Gönyü-Gabčíkovo (400 kV s kapacitou 2771 MW) a interkonektor Sajóivánka-Rimavská Sobota (400 kV s kapacitou 1386 MW) by měly být dokončeny do r. 2016. Plánovaný je SK-HU interkonektor Héviz - Cirkovce (400 kV s kapacitou 1386 MW). Je plánována i výstavba plynové elektrárny v Százhalombatta o kapacitě 800 MW (vlastnictví MOL a ČEZ Group).

Trh s elektrickou energií - Jednotný trh s elektrickou energií se v minulosti v HU rozdělil na dva trhy. Zůstává komunální trh a nově vznikl volný trh. Zákon č. CX. o elektrické energii z roku 2001 předpokládal liberalizaci trhu s elektrickou energií, která započala rokem 2003. Po otevření trhu pro velkoodběratele se od roku 2004 se uvolnila cenová regulace, ale komunální spotřebitelské ceny zůstaly nadále úředně regulovány, vládními úspornými opatřeními v roce 2006 se státní dotace snížily a elektřina pro obyvatelstvo zdražila. Od 1.1.2008 vstoupil v platnost zákon 2007/LXXXVI.) o plné liberalizaci trhu s elektrickou energií. Podrobnosti o fungování trhu s elektrickou energií lze nalézt na webových stránkách www.mavir.hu.

Zdroje energie v HU

Ropa - Ropa představuje asi 25% z celkových dodávek primárních energií. V r. 2010 celkové dodávky ropy činily6,4 mil. tun, což představuje mírný pokles oproti6,9 mil. tun v r. 2009. Většina ropy (přes 80%) se dováží, přičemž veškeré dovozy pocházejí z Ruska. V r. 2010 bylo dovezeno5,8 mil. tun surové ropy (+9% oproti r. 2009), zatímco maďarská produkce činila0,72 mil. tun (-9% oproti r. 2009), tj. cca 11%. HU disponuje jen menšími zásobami ropy, které se nacházejí většinou na jihovýchodě země. V r. 2010 dosahovala domácí produkce maxima 14 tis. barelů denně. Těžba surové ropy vrcholila v r. 1985 s 64 tis. barely denně a od té doby postupně klesá. Výroba maďarských rafinerií činila v r. 20108,5 mil. tun ropných produktů. Bilance zahraničního obchodu s těmito výrobky je pro HU pozitivní, neboť HU vyvezlo2,8 mil. tun zpracovaných ropných produktů a dovezlo2,4 mil. tun.

Zemní plyn - Zemní plyn má největší podíl na dodávkách primárních energií HU, 38% v r. 2010 (předtím cca 40-45%). Domácí produkce plynu činila 2,87 mld. m³ v r. 2010 (-3,2% oproti r. 2009), což představovalo 21% celkových dodávek. Celkem 79% plynu je dováženo. V r. 2010 dovoz činil 9,4 mld. m³, přičemž většina plynu přichází z Ruska (83%), dále je plyn dovážen i z Německa (4%) a z Francie (7%). Největší 3 importéři: Panrusgas (9 mld. m³ ročně), E.ON Ruhr Imports (0,5 mld. m³ ročně), Gdf Suez (0,6 mld. m³ ročně). Maďarské ověřené zásoby mají činit 95 mld. m³ (podle průzkumu Cedigaz), což by při současném stavu těžby stačilo na dalších 38 let. Očekává se nicméně pokles vlastní produkce v dalším desetiletí. Země disponuje také nekonvenčními zdroji plynu - ze skalních ložisek - jejichž těžební potenciál je však nejistý. Možnostmi jeho dobývání se zabývá několik společností - MOL, ExxonMobil či Falcon.

Uhlí - Uhlí tvoří 11% z celkových dodávek primárních energií. V r. 2010 dodávky činily2,7 mil. toe (tuna ekvivalentu ropy). Od r. 1985, kdy dodávky činily8 mil. toe, však dochází k prudkému poklesu, v průměru o 4,1% ročně. Domácí těžba uhlí je omezená pouze na lignit a dosáhla9 mil. tun v r.2010 (veškerá produkce se využívá v elektrárnách a kogeneračních jednotkách). Dovoz méně kvalitního černého uhlí (sub-bituminous coal) činil v r. 20100,3 mil. tun čili asi 3% celkových dodávek hnědého uhlí. Z dovozů hnědého uhlí šlo 67% z ČR a 26% z Ruska. Veškeré černé uhlí je dováženo - 50% z Ukrajiny, 27% z ČR, 11% z Ruska a 10% z Polska.

Obnovitelné zdroje energií - V r. 2010 činily obnovitelné zdroje 7,9% z celkových dodávek primárních energií a dosáhly2 mil. toe (v r. 2003 to bylo0,9 mil. toe a 3,5% z celku). V posledním desetiletí tak došlo k významnému nárůstu využívání obnovitelných zdrojů. Pevná biomasa, tj. dřevo a zemědělský odpad, činily 76% z celkových dodávek v rámci obnovitelných zdrojů (v r. 2010 činila1,5 mil. toe), zatímco tekutá biomasa představovala 9% a průmyslové a municipální obnovitelné zdroje 6%. Geotermální energie představuje 5% z celkové obnovitelné energie, zatímco energie z bioplynu, větru, slunce či vody pouze 4%.

Vlastnická struktura - významní hráči v energetice HU

Ropa

Výroba:

- MOL (vlastnické podíly: 26.6% zahraniční instituce, 23.8% maďarský stát, 7.3% ČEZ, 7% Oman Oil, 6.2% OTP Bank, 5.7% Mangolia Finance Ltd., 5% ING Bank, 5.5% MOL Plc (vlastní akcie podniku). Zbytek se nachází převážně v rukou domácích investorů.)
Pozn.: Počátkem července 2011 odkoupil maďarský stát od ruské společnosti Surgutneftegaz za 1,88 mld. EUR 21,2% podíl ve společnosti MOL - tato investice byla vládou zdůvodňována především strategickými a bezpečnostními hledisky.

Rafinérie:

- Duna (Százhalombatta): 100% vlastněno MOL

- Tisza, Zala: 100% vlastněno MOL

Ropovod:

- MOL

Zemní plyn

Výroba:

- MOL

Přenos:

- FGSZ Zrt.: člen MOL Group, 100% vlastněno MOL.

Skladování:

- E.ON Földgáz Stroage Zrt.: člen E.ON Group, 100% vlastnictví E.ON Gas Storage GmbH. - komerční úložiště.

- MMBF Földgáztároló Zrt.: 72.5% vlastněno MOL, 27.5% vlastněno MSZKSZ Zrt. - strategické úložiště HU 1.2 mld. m³ a 0.7 mld. m³ komerční úložiště.

Elektrická energie

Výroba:

- Paksi Atomerőmű Zrt.: jaderná elektrárna Paks - 2000 MW, 100% vlastněno MVM Zrt (Magyar Villamos Müvek Zrt./ Hungarian Power Companies Ltd.)

- Dunamenti Erőmű Zrt.: 1900 MW plynová elektrárna. Vlastněno 50.3% Electrabel S.A., 24,5% GDF Suez Energia Holding Hungary Zrt., 25% MVM Zrt., 0.2% ostatní.

- Mátrai Erőmű Zrt.: 950 MW tepelná elektrárna (uhlí). Vlastněno 50.92% RWE Power, 25.51% MVM Zrt., 21.7% EnBW Energy, 1.87% ostatní.

- AES Tisza Erőmű Kft.: 900 MW plynová elektrárna. Vlastněno 99.98% AES Summit Generation Ltd., 0,12% ostatní.

- E.ON Erőművek Kft - Gönyű.: 433 MW plynová elektrárna. Vlastněno 100% E.ON Kraftwerke GmbH.

- Budapesti Erőmű Zrt.: 413 MW plynová elektrárna (3 různé závody). Vlastněno 100% EDF Group.

- Vértesi Erőmű Zrt.: 240 MW tepelná elektrárna (uhlí). Vlastněno 100% MVM Zrt.

Přenos:

- MAVIR Zrt.: operátor přenosové soustavy. Vlastněno 100% MVM Zrt.

- OVIT Zrt.: Konstrukčně realizační společnost přenosových sítí HU se širokým záběrem aktivit. Vlastněno 100% MVM Zrt.

Distribuce:

- ELMŰ Hálózati Kft.: Vlastněno 100% ELMÜ Nyrt.

- E.ON Dél-dunántúli Áramszolgáltató Zrt. : Vlastněno 100% EON Hungária Zrt.

- EDF DÉMÁSZ Hálózati Elosztó Kft: Vlastněno 100% EDF Démász Zrt.

- E.ON Észak-dunántúli Áramszolgáltató Zrt. : Vlastněno 100% EON Hungária Zrt.

- ÉMÁSZ Hálózati Kft. : Vlastněno 100% ÉMÁSZ Nyrt.

- E.ON Tiszántúli Áramszolgáltató Zrt.: Vlastněno 100% EON Hungária Zrt.

ZDROJ: www.businessinfo.cz