zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Maďarsko: Energetika a těžba surovin

06.04.2013
Energie
Maďarsko: Energetika a těžba surovin

Rozvoj energetiky a posilování energetické bezpečnosti patří dlouhodobě mezi priority HU. V tom navazuje současná vláda i na předchozí maďarské vlády. Důležitost zajištění energetické bezpečnosti ukázala i poslední plynová krize, a proto se vláda snaží tuto oblast intenzivně rozvíjet a to i v kontextu EU. Energetika a energetická bezpečnost se proto také staly jednou z priorit předsednictví HU v Radě EU v r. 2011. Současná vláda přijala v červnu 2011 dokument "Národní energetická strategie2030", který posléze schválil i parlament HU. Strategie je základním dokumentem určujícím další rozvoj tohoto sektoru do r. 2030 s výhledem do r. 2050 tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost maďarské energetiky. Podle strategie by mělo dojít k rostoucímu využívání energie z obnovitelných zdrojů, zachování či posílení současné kapacity jaderné energie, rozvoji regionální energetické infrastruktury, vytvoření nového energetického institucionálního systému, zvýšení energetické účinnosti i k úsporám energie.

Základními cíli Strategie jsou například:

- v oblasti dopravy - zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energií použitím biopaliv na 10% do r.2020 a na 17% v r. 2030, posílení elektrifikace v dopravě a posílení železniční a kombinované dopravy;

- šetření energií - nárůst spotřeby primárních energií do r. 2030 maximálně o 6%;

- tepelná energie - podíl výroby tepla z obnovitelných zdrojů má ze současných cca 10% vzrůst do r. 2030 na 25%, zahrnuje programy posilování energetické efektivnosti staveb prostřednictvím zateplování a využíváním moderních otopných systémů;

- elektřina - modernizace elektráren a snižování emisí, zapojování efektivnějších a výkonnějších jednotek namísto starých neefektivních, prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paks případně dostavba nových bloků;

- výroba energií z obnovitelných zdrojů - zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů ze současných cca 7% na 14,65% v r.2020 a 20% v r. 2030, zvýšení podílu jaderné elektrické energie na spotřebě primárních energií, vytvoření systému podporujících využívání obnovitelných zdrojů a odpadů k výrobě energie.

Energetická infrastruktura (informace z 10/2011)

Ropa

Hlavní cestou pro dodávky surové ropy z Ruska je ropovod Družba. Má kapacitu7,9 mil. tun ročně a transportuje ropovod k rafinériím Duna a Tisza. Dalším ropovodem je Adrie, s kapacitou10 mil. tun ročně, který spojuje rafinerii Duna s chorvatským přístavem Omišalje. Původní záměr ropovodu bylo přivádět surovou ropu ze Středního východu či Afriky do HU. Společnost MOL provozuje interní ropovody o délce1200 km, které zásobují hlavní zásobárny: Székesfehérvár, Pécs, Komárom, Szajol a Tiszaújváros.

Surová ropa je skladována v tancích ve městech Százhalombatta, Tiszaújváros a Fényeslitke. Pro skladování zpracovaných produktů slouží 8 terminálů (celních skladů): Csepel, Komárom, Pécs, Szajol, Székesfehérvár, Százhalombatta a Tiszaújváros.

Rafinérie zpracovávající ropu se nacházejí v HU na 3 místech: "Duna" (v Százhalombatta, destilační kapacita 8,1 mil. tun ročně - jediná rafinérie v HU zpracovávající surovou ropu), "Tisza" (Tiszaújváros) a "Zala" (Zalaegerszeg). Všechny jsou ve vlastnictví MOL (Pozn.: ve vlastnictví MOL je i rafinerie Slovnaftu u Bratislavy, kapacita 6,1 mil. tun ročně).

Další rozvoj: Společnost MOL by chtěla vybudovat120 km ropovodu Százhalombatta - Sahy. Zpracovává se studie proveditelnosti s tím, že případné ukončení realizace je plánováno na r. 2013.

Zemní plyn

Maďarská přepravní síť je tvořena více než 5700 km vysokotlakých plynovodů. Síť zahrnuje 5 kompresorových stanic a instalovaná přepravní kapacita je 187 MW. HU dováží většinu plynu z Ruska přes Ukrajinu do lokality Beregdaróc (56,3 mil. m3 denně), malou část také přes Rakousko do Mosonmagyaróvár (12,1 mil. m3 denně). Přeshraniční propojení mezi HU a Rumunskem bylo dokončeno v r. 2010 a s Chorvatskem je v provozu od počátku 2011. Začátkem srpna byl spuštěn nový plynovod mezi HU a HR, který vede mezi městy Városföld (HU) a Slobodníca (HR) (kapacita 19,2 mil. m3 denně;80,5 km vede po území HR a210 km v HU). Plynovod dovolí zvýšit Chorvatsku exportní kapacity plynu a po zprovoznění LNG terminálu v HR se HR stane exportérem plynu. Projekt za395 mil. EUR byl smluvně uzavřen v r. 2009 mezi chorvatským Plinarco a pobočkou MOL Földgázszállító.

Na rozdíl od plynovodů s Ukrajinou a Rakouskem jsou tyto schopny pracovat v reverzním režimu, i když pro dosažení plného potenciálu s Rumunskem musí RO dobudovat kompresorovou stanici. Oba projekty posílily energetickou bezpečnost HU, protože zvýšily počet vstupních bodů plynu ze 2 na 4. Dodávky plynu má HU zajištěny dlouhodobými kontrakty.

Skladovací kapacity HU jsou tvořeny jedním strategickým úložištěm a šesti komerčními. Strategické úložiště HU se nachází u Szöregu a má pracovní kapacitu 1,2 mld. m3 a odběrovou kapacitu 20 mil. m3 denně. E.ON Földgáz Storage vlastní 5 podzemních úložišť s pracovní úložní kapacitou 4,34 mld. m3 a odběrovou kapacitou 55,2 mil. m3 denně. MMBF vlastní komerčním úložištěm o kapacitě 0,7 bcm u Szöregu. Všechny komerční úložiště mohou být přístupná třetím stranám.

Další rozvoj: Důležitým úkolem HU je vybudování severo-jižního koridoru. Jeho součástí má být i SK-HU interkonektor. Projekt má realizovat Magyar Gáz Tranzit Zrt. a měl by být dokončen do r. 2015. Plánovaná kapacita interkonektoru má být 14,4 mil. m3 denně a má být umožněn i reverzní tok plynu. Součástí má být modernizace vstupní kompresorová stanice v Mosonmagyróváru, jejíž kapacita se má zvýšit na 14,4 mil. m3 denně (do 11/2011).

S ohledem na zlepšení energetické bezpečnosti země HU rovněž podporuje projekty plynovodů Nabucco i South Stream, které by měly zlepšit diverzifikaci cest a zdrojů plynu. HU se zapojilo i do projektu AGRI (interkonektor Azerbajdžán - Gruzie - Rumunsko).

Elektrická energie

Elektrárny HU mají instalovanou kapacitu 9,2 GWh. V r. 2010 výroba elektřiny dosáhla 37 TWh. Z toho 43% byla elektřina z jádra, 31% ze zemního plynu, 17% z uhlí a 7% ze spalování obnovitelných zdrojů a odpadu. Podíl větrných a vodních elektráren je zatím zanedbatelný.

HU disponuje 19 elektrárnami s výkonem přes 50 MW, které se podílejí na celkové kapacitě 85%. Největší podíl na kapacitě podle druhu paliva mají elektrárny plynové s 59%, dále jaderná s 22%, na uhlí s 15% (pokles z 24% v r. 2000). Zatím nejvíce elektřiny produkuje jaderná elektrárna Paks (jediná v HU), s podílem 43% na výrobě (4 bloky o kapacitě 2000 MW).

Kapacita výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se zvětšuje a podle plánu by do r. 2020 měla dosáhnout 10,9% z celkové produkce. Zvyšování podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů je obsaženo ve vládní Strategii pro obnovitelné zdroje do r. 2020. Obnovitelná energie by se měla vyrábět v HU primárně z biomasy s podílem cca 62%, 17% má připadat na geotermální energii, bioplyn a asi 4-5% na solární a větrnou energii. Strategie např. předpokládá vytvoření 400MW kapacity elektráren na biomasu. Nárůst soukromých investic do elektráren na biomasu se očekává po r. 2014.

Jaderná elektrárna Paks - Současná vláda V. Orbána podporuje zachování a rozvoj jaderné energetiky, čímž navázala i na předchozí socialistické vlády. Životnost stávajících čtyř bloků JE Paks měla končit v letech 2012 - 2017. Již předchozí socialistická vláda dala v r. 2005 principiální souhlas k prodloužení životnosti těchto bloků o 20 let a maďarský parlament vzal toto rozhodnutí následně na vědomí. Životnost bloků tak měla být prodloužena do let 2032 - 2037, přičemž mělo dojít i ke zvýšení výkonu jaderné elektrárny o 8 %. Investice na prodloužení životnosti byly tehdy odhadovány na 653 mil. EUR. Následně v březnu 2009 tehdejší parlament HU obecným stanoviskem odsouhlasil i další výstavbu JE Paks. Koncem listopadu 2011 informoval ministr národního rozvoje T. Fellegi, že vláda HU může v r. 2012 vyhlásit soutěž ohledně konstrukce 2 nových bloků jaderné elektrárny Paks. Potvrdil stanovisko vlády, že jaderná energetika nemá v HU alternativu a že ji HU hodlá nadále rozvíjet. Podíl jaderné energie by se v HU měl následně zvýšit. Provozovatelem a vlastníkem JE Paks je státní elektroenergetická firma MVM (obdoba našeho ČEZ), jejíž posilování je cílem současné Orbánovi vlády. Viz internetové stránky firmy (Magyar Villamos Művek Zrt. - www.mvm.hu)

Přenosová soustava sestává z cca10000 km vysokonapěťového vedení. Zahrnuje jediné propojovací vedení 750 kV z Ukrajiny do Albertirse, dále vedení 400 kV (z UA, SK, RO, SRB, HR, AT) a 220 kV (z AT a UA). HU je významná tranzitní země pro elektřinu, jeho elektrická soustava je propojená se všemi sousedními zeměmi, kromě Slovinska. V letech2009 a 2010 bylo přeshraniční propojení rozšířeno o druhé vedení 400 kV s HR a druhé 400 kV vedení s AT. Slovinské propojení se buduje.

Další rozvoj: V rámci severojižního energetického koridoru jsou plánovány některé projekty. Interkonektor Gönyü-Gabčíkovo (400 kV s kapacitou 2771 MW) a interkonektor Sajóivánka-Rimavská Sobota (400 kV s kapacitou 1386 MW) by měly být dokončeny do r. 2016. Plánovaný je SK-HU interkonektor Héviz - Cirkovce (400 kV s kapacitou 1386 MW). Je plánována i výstavba plynové elektrárny v Százhalombatta o kapacitě 800 MW (vlastnictví MOL a ČEZ Group).

Trh s elektrickou energií - Jednotný trh s elektrickou energií se v minulosti v HU rozdělil na dva trhy. Zůstává komunální trh a nově vznikl volný trh. Zákon č. CX. o elektrické energii z roku 2001 předpokládal liberalizaci trhu s elektrickou energií, která započala rokem 2003. Po otevření trhu pro velkoodběratele se od roku 2004 se uvolnila cenová regulace, ale komunální spotřebitelské ceny zůstaly nadále úředně regulovány, vládními úspornými opatřeními v roce 2006 se státní dotace snížily a elektřina pro obyvatelstvo zdražila. Od 1.1.2008 vstoupil v platnost zákon 2007/LXXXVI.) o plné liberalizaci trhu s elektrickou energií. Podrobnosti o fungování trhu s elektrickou energií lze nalézt na webových stránkách www.mavir.hu.

Zdroje energie v HU

Ropa - Ropa představuje asi 25% z celkových dodávek primárních energií. V r. 2010 celkové dodávky ropy činily6,4 mil. tun, což představuje mírný pokles oproti6,9 mil. tun v r. 2009. Většina ropy (přes 80%) se dováží, přičemž veškeré dovozy pocházejí z Ruska. V r. 2010 bylo dovezeno5,8 mil. tun surové ropy (+9% oproti r. 2009), zatímco maďarská produkce činila0,72 mil. tun (-9% oproti r. 2009), tj. cca 11%. HU disponuje jen menšími zásobami ropy, které se nacházejí většinou na jihovýchodě země. V r. 2010 dosahovala domácí produkce maxima 14 tis. barelů denně. Těžba surové ropy vrcholila v r. 1985 s 64 tis. barely denně a od té doby postupně klesá. Výroba maďarských rafinerií činila v r. 20108,5 mil. tun ropných produktů. Bilance zahraničního obchodu s těmito výrobky je pro HU pozitivní, neboť HU vyvezlo2,8 mil. tun zpracovaných ropných produktů a dovezlo2,4 mil. tun.

Zemní plyn - Zemní plyn má největší podíl na dodávkách primárních energií HU, 38% v r. 2010 (předtím cca 40-45%). Domácí produkce plynu činila 2,87 mld. m3 v r. 2010 (-3,2% oproti r. 2009), což představovalo 21% celkových dodávek. Celkem 79% plynu je dováženo. V r. 2010 dovoz činil 9,4 mld. m3, přičemž většina plynu přichází z Ruska (83%), dále je plyn dovážen i z Německa (4%) a z Francie (7%). Největší 3 importéři: Panrusgas (9 mld. m3 ročně), E.ON Ruhr Imports (0,5 mld. m3 ročně), Gdf Suez (0,6 mld. m3 ročně). Maďarské ověřené zásoby mají činit 95 mld. m3 (podle průzkumu Cedigaz), což by při současném stavu těžby stačilo na dalších 38 let. Očekává se nicméně pokles vlastní produkce v dalším desetiletí. Země disponuje také nekonvenčními zdroji plynu - ze skalních ložisek - jejichž těžební potenciál je však nejistý. Možnostmi jeho dobývání se zabývá několik společností - MOL, ExxonMobil či Falcon.

Uhlí - Uhlí tvoří 11% z celkových dodávek primárních energií. V r. 2010 dodávky činily2,7 mil. toe (tuna ekvivalentu ropy). Od r. 1985, kdy dodávky činily8 mil. toe, však dochází k prudkému poklesu, v průměru o 4,1% ročně. Domácí těžba uhlí je omezená pouze na lignit a dosáhla9 mil. tun v r.2010 (veškerá produkce se využívá v elektrárnách a kogeneračních jednotkách). Dovoz méně kvalitního černého uhlí (sub-bituminous coal) činil v r. 20100,3 mil. tun čili asi 3% celkových dodávek hnědého uhlí. Z dovozů hnědého uhlí šlo 67% z ČR a 26% z Ruska. Veškeré černé uhlí je dováženo - 50% z Ukrajiny, 27% z ČR, 11% z Ruska a 10% z Polska.

Obnovitelné zdroje energií - V r. 2010 činily obnovitelné zdroje 7,9% z celkových dodávek primárních energií a dosáhly2 mil. toe (v r. 2003 to bylo0,9 mil. toe a 3,5% z celku). V posledním desetiletí tak došlo k významnému nárůstu využívání obnovitelných zdrojů. Pevná biomasa, tj. dřevo a zemědělský odpad, činily 76% z celkových dodávek v rámci obnovitelných zdrojů (v r. 2010 činila1,5 mil. toe), zatímco tekutá biomasa představovala 9% a průmyslové a municipální obnovitelné zdroje 6%. Geotermální energie představuje 5% z celkové obnovitelné energie, zatímco energie z bioplynu, větru, slunce či vody pouze 4%.

Vlastnická struktura - významní hráči v energetice HU

Ropa

Výroba:

- MOL (vlastnické podíly: 26.6% zahraniční instituce, 23.8% maďarský stát, 7.3% ČEZ, 7% Oman Oil, 6.2% OTP Bank, 5.7% Mangolia Finance Ltd., 5% ING Bank, 5.5% MOL Plc (vlastní akcie podniku). Zbytek se nachází převážně v rukou domácích investorů.)
Pozn.: Počátkem července 2011 odkoupil maďarský stát od ruské společnosti Surgutneftegaz za 1,88 mld. EUR 21,2% podíl ve společnosti MOL - tato investice byla vládou zdůvodňována především strategickými a bezpečnostními hledisky.

Rafinérie:

- Duna (Százhalombatta): 100% vlastněno MOL

- Tisza, Zala: 100% vlastněno MOL

Ropovod:

- MOL

Zemní plyn

Výroba:

- MOL

Přenos:

- FGSZ Zrt.: člen MOL Group, 100% vlastněno MOL.

Skladování:

- E.ON Földgáz Stroage Zrt.: člen E.ON Group, 100% vlastnictví E.ON Gas Storage GmbH. - komerční úložiště.

- MMBF Földgáztároló Zrt.: 72.5% vlastněno MOL, 27.5% vlastněno MSZKSZ Zrt. - strategické úložiště HU 1.2 mld. m3 a 0.7 mld. m3 komerční úložiště.

Elektrická energie

Výroba:

- Paksi Atomerőmű Zrt.: jaderná elektrárna Paks - 2000 MW, 100% vlastněno MVM Zrt (Magyar Villamos Müvek Zrt./ Hungarian Power Companies Ltd.)

- Dunamenti Erőmű Zrt.: 1900 MW plynová elektrárna. Vlastněno 50.3% Electrabel S.A., 24,5% GDF Suez Energia Holding Hungary Zrt., 25% MVM Zrt., 0.2% ostatní.

- Mátrai Erőmű Zrt.: 950 MW tepelná elektrárna (uhlí). Vlastněno 50.92% RWE Power, 25.51% MVM Zrt., 21.7% EnBW Energy, 1.87% ostatní.

- AES Tisza Erőmű Kft.: 900 MW plynová elektrárna. Vlastněno 99.98% AES Summit Generation Ltd., 0,12% ostatní.

- E.ON Erőművek Kft - Gönyű.: 433 MW plynová elektrárna. Vlastněno 100% E.ON Kraftwerke GmbH.

- Budapesti Erőmű Zrt.: 413 MW plynová elektrárna (3 různé závody). Vlastněno 100% EDF Group.

- Vértesi Erőmű Zrt.: 240 MW tepelná elektrárna (uhlí). Vlastněno 100% MVM Zrt.

Přenos:

- MAVIR Zrt.: operátor přenosové soustavy. Vlastněno 100% MVM Zrt.

- OVIT Zrt.: Konstrukčně realizační společnost přenosových sítí HU se širokým záběrem aktivit. Vlastněno 100% MVM Zrt.

Distribuce:

- ELMŰ Hálózati Kft.: Vlastněno 100% ELMÜ Nyrt.

- E.ON Dél-dunántúli Áramszolgáltató Zrt. : Vlastněno 100% EON Hungária Zrt.

- EDF DÉMÁSZ Hálózati Elosztó Kft: Vlastněno 100% EDF Démász Zrt.

- E.ON Észak-dunántúli Áramszolgáltató Zrt. : Vlastněno 100% EON Hungária Zrt.

- ÉMÁSZ Hálózati Kft. : Vlastněno 100% ÉMÁSZ Nyrt.

- E.ON Tiszántúli Áramszolgáltató Zrt.: Vlastněno 100% EON Hungária Zrt.

ZDROJ: www.businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
11. 2019
14.11.2019 - Přednáška, diskuse
Interhotel Moskva Zlín
B.I.D. Services, s.r.o.
14
11. 2019
14.11.2019 - Konference
Praha, EXPO LETŇANY
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí