zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Povinnost obce zpracovat povodňový plán

15.03.2013
Povodně
Povinnost obce zpracovat povodňový plán

Ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zakotvuje povinnost obce zpracovat povodňový plán, a to, pokud v jejím územním obvodu "může dojít k povodni".

Parametry pro určení této "možnosti vzniku povodně" nejsou právními předpisy, ani metodikou dány, neboť vždy závisí na lokálních podmínkách v území a jejich zobecnění tedy není možné. Při hodnocení, zda v území obce může dojít k povodni, je základním kritériem bezpochyby existence povrchových vod v územním obvodu obce. Obecně lze říci, že vodní tok či jiná povrchová voda (například vodní dílo, ve kterém je povrchová voda akumulována; rybníky, vodní nádrže apod.) v územním obvodu obce by měly být vždy důvodem pro zpracování povodňového plánu. Mezi další hlediska využívaná při hodnocení "možnosti vzniku povodně", a tedy i vzniku povinnosti zpracovat povodňový plán obce, patří hydrologická data, historické údaje, znalost terénu území, vyjádření správce povodí či správce vodního toku apod. Z hlediska legislativního je pak možné vycházet v případě významných vodních toků ze stanovených záplavových území a jejich aktivních zón, neboť při jejich vymezení je zohledňována také míra ohroženosti území, popř. v souladu s § 66 odst. 5 vodního zákona lze v případech, kdy nejsou záplavová území stanovena, vycházet "z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi". Směrodatné informace dále může poskytnout předpovědní povodňová služba, která informuje povodňové orgány o nebezpečí vzniku povodně (§ 73 odst. 1 vodního zákona) a její údaje tedy mohou být podnětem pro následné zpracování povodňového plánu obce. Zpracování či nezpracování povodňového plánu je nicméně vždy na rozhodnutí a odpovědnosti konkrétní obce.

Vodní zákon nezakotvuje povinnost obce v situaci, kdy nemá zpracovaný povodňový plán, vycházet při vzniku povodně z povodňového plánu obce s rozšířenou působností. Prakticky by tato varianta nebyla zřejmě ani možná, neboť povodňový plán obce s rozšířenou působností nedosahuje podrobnosti využitelné pro území obce. Dojde-li proto na území obce, která nemá zpracovaný povodňový plán k povodni, je třeba primárně vycházet z dalších ustanovení vodního zákona (nebyl-li vyhlášen krizový stav podle zákona č. 240/2000 Sb.). Povodňový plán je totiž sice významným koordinačním dokumentem, který má obci usnadnit reakci při vzniku povodně, je ale také pouze jedním z tzv. přípravných protipovodňových opatření [viz § 65 odst. 2 písm. c) vodního zákon] a jeho neexistence neodůvodňuje neplnění dalších povodňových opatření a povinností zakotvených vodním zákonem (zejm. § 65, § 78).

Autor: Mgr. Veronika Vytejčková

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
6
12. 2019
6.12.2019 - Seminář, školení
Ostrava - Kunčičky, Severomoravský vzdělávací institut
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí