Kanada - druhý největší exportér elektrické energie na světě

Úvod

Energetický mix výroby elektřiny v roce 2010 je následující:

• 61 % vodní elektrárny
• 22,8 % tepelné elektrárny
• 14,9 % jaderné elektrárny
• 1,3 % obnovitelné zdroje

Kanada je 3. největší producent elektřiny z vodních elektráren na světě po Číně a Brazílii. Z celkové produkce elektřiny připadá nejvíce na provincii Quebec (33 %) a Ontario (25 %). V provincii Quebec vyrábějí 97 % elektřiny vodní elektrárny a v provincii Ontario 56 % elektřiny jaderné elektrárny. Největší producent elektřiny z fosilních paliv je provincie Alberta.

Zdroje

Přehled domácích surovinových zdrojů a jejich podíl na celkové hrubé spotřebě energií

Ropa

• 2. největší prokázané zásoby na světě (po Saudské Arábii) dosahující 172,8 mld. barelů. Zhruba 97 % zásob připadá na ropné písky v provincii Alberta.
• 6. největší producent na světě (po Saudské Arábii, Rusku, USA, Číně, Íránu). Produkce ropy v roce 2010 dosáhla 3,7 mil. barelů denně a meziročně se zvýšila o 5 %. Zhruba 52 % ropy pochází z nekonvenčních zdrojů (ropné písky). Ropa se těží především v provinci Alberta (72 % kanadské produkce), následují provincie Saskatchewan (15 %) a Newfoundland & Labrador (10 %).
• Podíl ropy na kanadské energetické potřebě činí 25 %.

Zemní plyn

• 20. největší prokázané zásoby na světě dosahující 1,7 bil. m³.
• 3. největší producent na světě (po USA a Rusku). Produkce zemního plynu v roce 2010 dosáhla 413 mil. m³ denně, meziročně poklesla o 3,4 % a snižuje se nepřetržitě od roku 2006. Zemní plyn se těží hlavně v provinci Alberta (75 % kanadské produkce), British Columbia a Saskatchewan. Zhruba 36 % zemního plynu je z nekonvenčních zdrojů (tight gas, shale gas).
• Zemní plyn se podílí 30 % na energetické potřebě Kanady.

Uhlí

• 11. největší prokázané zásoby na světě dosahující 6,58 mld. tun.
• Produkce uhlí v roce 2010 dosáhla 67,9 mil. tun a meziročně se zvýšila o 8,5 %. Největší producent uhlí je provincie Alberta (50 % kanadské produkce); následují British Columbia (33 %), Saskatchewan (15 %) a Nova Scotia (2 %).
• Podíl uhlí na kanadské energetické potřebě činí 12 %.

Uran

• 4. největší prokázané zásoby na světě (po Austrálii, Kazachstánu, Rusku) dosahující 485 tis. tun.
• 2. největší producent na světě po Kazachstánu. Produkce uranu v roce 2010 dosáhla 9 786 tun (18 % světové produkce) a meziročně se snížila o 4 %. Uran se těží v provincii Saskatchewan.
• Podíl jaderné energie na kanadské energetické potřebě činí 7 %.

Obnovitelné zdroje

• Obnovitelné zdroje (vítr, slunce, biomasa) se podílejí 1,2 % na celkové výrobě elektřiny.
• Větrné elektrárny mají instalovanou kapacitu 4 6110 MW (červen 2011), přičemž 35 % připadá na provincii Ontario.
• Solární (fotovoltaické) elektrárny mají kapacitu 200 MW. Solární elektrárna v Sarnii (Ontario) s kapacitou 97 MW je největší na světě.
• V Kanadě je nyní 35 elektráren spalujících biomasu (především dřevní odpad). Jejich kapacita je 900 MW.
• Obnovitelné zdroje včetně vodní energie se podílí na energetické potřebě Kanady 26 %.

zpět na začátek

Přehled importu surovinových zdrojů a míra energetické závislosti

Ropa

• Import v roce 2010 činil 776 tis. barelů denně a meziročně se snížil o 3,7 %.
• Ropa se dováží především z následujících zemí: Alžírsko, Velká Británie, Norsko, Kazachstán,Saúdská Arábie, Irák, Nigérie, Angola, USA a Rusko. Import ropy pokrývá 1/3 kanadské spotřeby. Míra závislosti na dovozu ropy je podprůměrná.

Zemní plyn

• Import v roce 2010 činil 90 mil. m³ denně a meziročně se zvýšil o 3 %.
• Zemní plyn se dováží pouze z USA a ve zkapalněném stavu LNG (4 % celkového dovozu) z Trinidadu/Tobago (76 %), Kataru (20 %) a Peru (4 %).
• Import zemního plynu pokrývá 1/5 kanadské spotřeby. Míra závislosti na dovozu zemního plynu je nízká.

Uhlí

• Import v roce 2009 činil 12,8 mil. tun a meziročně se snížil o téměř 40 %.
• Uhlí se dováží především z následujících zemí: USA, Kolumbie, Indonésie, Velká Británie a Rusko. Import uhlí pokrývá 1/2 kanadské spotřeby. Míra závislosti na dovozu uhlí je průměrná.

zpět na začátek

Přehled exportu surovinových zdrojů a hlavní ložiska surovin včetně kapacity

Ropa

• Export v roce 2010 dosáhl 2,06 mil. barelů denně a meziročně se zvýšil o 6,1 %.
• Na celkové produkci ropy se export podílí 56 % a směřuje téměř výhradně do USA. Kanada je největší exportér ropy do USA.
• Největší ložiska ropy (Athabascas, Cold Lake a Peace River Oil Sands) ve formě ropných písků se nacházejí na severovýchodě provincie Alberta v okolí měst Fort McArthur, Lloydminster a Grand Prairie. Uvedená ložiska zahrnují území o rozloze 141 000 km² a jejich celková kapacita činí 170 mld. barelů ropy.

Zemní plyn

• Export v roce 2010 dosáhl 253 mil. m³ denně a meziročně se zvýšil o 0,2 %.
• Na celkové produkci zemního plynu se export podílí 61 % a směřuje výhradně do USA. Zhruba 88 % dovozu plynu do USA přichází z Kanady.
• Kanada je 2. největší exportér plynu na světě (po Rusku).
• Hlavní ložiska konvenčního zemního plynu se nacházejí v jižní části provincie Alberta v okolí měst Edmonton a Calgary. Hlavní ložiska nekonvenčního zemního plynu jsou na severovýchodě provincie British Columbia (Montney a Horn River basins tight and shale gas).

Uhlí

• Export v roce 2010 dosáhl 31 mil. tun a meziročně se zvýšil o 14 %.
• Na celkové produkci uhlí se export podílí 46 % a směřuje do následujících zemí: Japonsko, Jižní Korea, Čína, USA a Brazílie.
• Kanada je 7. největší exportér uhlí na světě.
• Hlavní ložiska uhlí se nacházejí v provincii Alberta (70 % kanadských rezerv). Největším uhelným dolem je Highvale, který se nachází zhruba 70 km západně od Edmontonu a roční produkce dosahuje 12 mil. tun (cca 1/5 kanadské produkce).

Uran

• Export v roce 2010 dosáhl 8 111 tun a meziročně se snížil o 2 %.
• Na celkové produkci uranu se export podílí 83 % a směřuje především do následujících zemí: USA, Japonsko, Francie.
• Hlavní ložiska uranu (McArthur River, Cigar Lake) jsou v severní části provincie Saskatchewan. Uranový důl McArthur River je největší na světě a jeho kapacita dosahuje 150 000 tun. Prokázané a odhadované zásoby uranu v ložisku Cigar Lake činí 80 000 tun.

Infrastruktura

Aktuální situace

Elektroenergetika

Instalovaná výrobní kapacita elektráren dosahuje 134 000 MW.

Největší elektrárnou je jaderná elektrárna Bruce (provincie Ontario) s kapacitou 7 276 MW, což je zároveň 2. největší jaderná elektrárna na světě. V Kanadě je 5 jaderných elektráren s celkovou kapacitou 14 718 MW. Tři jaderné elektrárny jsou v provincii Ontario (Bruce, Darlington, Pickering) a po jedné v provincii Quebec (Gentilly-2) a New Brunswick (Point Lepreau).

Největší vodní elektrárnou je La Grande (Quebec) s kapacitou 6 653 MW. Největší uhelnou elektrárnou Nanticoke (Ontario) s kapacitou 3 920 MW. Největším plynovou elektrárnou je Lennox (Ontario) s kapacitou 2 100 MW. Největší elektrárnou spalující topný olej je Coleson Cove (New Brunswick) s kapacitou 978 MW.

Délka elektrické přenosové sítě vysokého napětí (115 kV, 230 kV a 500 kV) je více než 160 000 km.

Ropa (rafinerie, ropovody, zásobníky ropy)

V Kanadě je v provozu 23 rafinerií se zpracovatelskou kapacitou 3,275 mil. barelů ropy denně. Největší rafinerii s kapacitou 428 tis. barelů ropy denně provozuje firma Syncrude ve Fort McMurray (Alberta). Nejvíce rafinérií provozují firmy Imperial Oil (4) a Suncor Energy (4). Některé rafinerie jsou tzv. upgraders - přeměňují bitumen (těžká hustá ropa z ropných písků) v syntetickou ropu, která musí být dále rafinována.

Nejdelším ropovodem je Enbridge System Canadian Mainline v délce 5 000 km, který vede z Edmontonu (Alberta) přes Gretnu (Manitoba) a Sarnii (Ontario) do Montrealu (Quebec). Největším vlastníkem ropovodů je firma Enbridge z Calgary, jejíž síť ropovodů v Kanadě dosahuje 24 613 km a denní přepravní kapacita 2,2 mil. barelů ropy a ropných látek. Enbridge exportuje 65 % ropy ze západní Kanady a zajišťuje 13 % veškerého dovozu ropy do USA.

Vzhledem k obrovským prokázaným zásobám ropy jsou strategické zásobníky ropy udržovány na úrovni 5-7 denní spotřeby v západní Kanadě a 12-15 denní spotřeby ve východní Kanadě.

Plyn (plynovody, zásobníky zemního plynu, terminály LNG)

Nejdelším plynovodem je Alberta System v délce 24 187 km. Následuje plynovod Canadian Mainline v délce 14.101 km, který vede od hranice provincií Alberta a Saskatchewan na východ na hranici provincie Quebec se státem Vermont v USA. Největším vlastníkem plynovodů je firma TransCanada z Calgary, jejíž síť plynovodů v Kanadě dosahuje délky více než 40 000 km.

Kanada má 10 podzemních zásobníků zemního plynu s kapacitou 12,5 mld. m³. Největším zásobníkem zemního plynu je Dawn Hub v jihozápadním Ontariu.

Kanada provozuje jeden terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), který se nachází ve východní Kanadě ve městě Saint John (New Brunswick). Canaport LNG terminál byl uveden do provozu v červnu 2009, kdy obdržel první dodávku LNG z Trinidadu a Tobago.

Plánovaný rozvoj infrastruktury pro výše uvedené oblasti

Elektroenergetika

Největším projektem je Lower Churchill hydroelectric project v hodnotě 6,2 mld. CAD, který zahrnuje výstavbu vodní elektrárny o výkonu 800 MW v Muskrat Falls na dolním toku řeky Churchill v provincii Newfoundland & Labrador a přenosových sítí. Investorem jsou energetické firmy Emera z provincie Nova Scotia a Nalcon Energy z provincie Newfoundland & Labrador. Elektrická energie bude dopravována přenosovými sítěmi a podmořskými kabely v délce 1100 km do provincií Newfoundland & Labrador a Nova Scotia a pravděpodobně dále do provincie New Brunswick a USA. Kanadská federální vláda schválila v červnu 2011 investorům garanci za půjčky do výše 4,2 mld. CAD.

Ropa

Největším projektem je ropovod Keystone XL pipeline firmy TransCanada v hodnotě 7 mld. CAD o délce 2 673 km, který povede z oblasti ropných písků v Hardisty (Alberta) jihovýchodně přes provincii Saskatchewan a americké státy Montana a South Dakota do Steele City ve státě Nebraska. Keystone XL poté začlení část existujícího ropovodu Keystone vedoucí přes Nebrasku a Kansas do rafinérie Cushing v Oklahomě a bude pokračovat na jih státem Oklahoma až do rafinérií v Port Arthur a Houstonu v Texasu. Keystone XL má být uveden do provozu v roce 2013. Kapacita ropovodu Keystone stoupne ze současných 590 tis. barelů ropy denně přepravovaných do Cushing (Oklahoma) a Wood River/Patoka (Illinois) na 1,1 mil. barelů ropy. US Department of State rozhodne o schválení ropovodu do konce roku 2011.

Významným projektem je ropovod Northern Gateway pipeline firmy Enbridge v hodnotě 6,6 mld. CAD o délce 1177 km, který povede z oblasti ropných písků v blízkosti Edmontonu (Alberta) do nového námořního terminálu v Kitimat (British Columbia) na západním pobřeží Kanady. Ropovod bude mít dvě linie - jedna bude dopravovat do Kitimat 525 tis. barelů těžké ropy (bitumen) denně určené na export do rafinerií v Kalifornii a Asii a druhá linie bude zpět dopravovat kondenzát pro zajištění snazší přepravy bitumenu v ropovodu. Projekt nyní posuzuje Národní energetická rada (National Energy Board). Northern Gateway pipeline čelí velkým protestům od ochránců životního prostředí a původních obyvatel. Ropovod by mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2016.

Plyn

Největším projektem je plynovod Alaska pipeline konsorcia kanadské firmy TransCanada a americké firmy ExxonMobil v hodnotě 35 mld. USD. Projekt zahrnuje výstavbu plynovodu z Prudhoe Bay na Ajašsce do Boundary Lake v provincii Alberta v délce 2 737 km a závod na zpracování plynu v Prudhoe Bay. Roční přepravní kapacita plynovodu bude 60 mld. m³ a plynovod se plánuje uvést do provozu v roce 2021.

Významným projektem je Mackenzie gas project konsorcia firem Imperial Oil, the Aboriginal Pipeline Group, ConocoPhillips, Shell Canada a ExxonMobil v hodnotě 16,2 mld. CAD. Projekt zahrnuje výstavbu plynovodu Mackenzie Valley v délce 1 196 km v údolí řeky Mackenzie v Northwest Territories. Plynovod propojí tři naleziště zemního plynu v deltě řeky Mackenzie (Taglu, Parsons Lake a Niglintgak) u Beaufortova moře a systém existujících plynovodů na severozápadě provincie Alberta. Roční přepravní kapacita plynovodu bude 18,3 mld. m³. Plynovod má být uveden do provozu v roce 2016.

Významným projektem je také Kitimat LNG export terminal konsorcia firem Apache Canada, Encana a EOG Resources v hodnotě 4,7 mld. CAD. Exportní terminál LNG Kimitat v provincii British Columbia bude mít zpracovatelskou kapacitu 20 mil. m³ denně. Na LNG terminál bude navazovat plynovod v délce 463 km, který propojí terminál s existujícím plynovodem Spectra v místě Summit Lake. Plynovod Spectra vede ze severní části provincie British Columbia a provincie Alberta na jih provincie British Columbia. Výstavba LNG terminálu a navazujícího plynovodu by měla být dokončena v roce 2015.

Vlastnická struktura

Plyn (těžba, transport, zásobníky)

• Největším producentem zemního plynu je firma Encana (13 % kanadské produkce) se sídlem v Calgary, následují Canadian Natural Resources (8 %) a ConocoPhillips (7 %).
• Největším vlastníkem plynovodů je firma TransCanada.
• Největší kapacitu zásobníků plynu vlastní firma Enbridge.
• Výše uvedené firmy jsou privátní společnosti, jejichž akcie se obchodují na burzách v Torontu, popř. také v New Yorku.

Elektroenergetika (výroba, přeprava, distribuce)

• Největším producentem elektřiny v Kanadě je firma Hydro Québec vlastněná vládou provincie Québec V roce 2010 vyrobila 203,8 TWh elektřiny (35,7 % kanadské produkce). Soukromé firmy vyrábějí v Kanadě pouze 1/4 elektrické energie.
• Vlastníkem vysokonapěťových elektrických rozvodných sítí v každé kanadské provincii jsou firmy vlastněné provinčními vládami (např. Hydro One v Ontariu).
• Největším distributorem elektřiny je firma Hydro Québec, která má 4 mil. zákazníků.

Ropa (těžba, transport, rafinerie, zásobníky)

• Největším producentem ropy je firma Suncor Energy (14,4 % kanadské produkce) se sídlem v Calgary, následují Canadian Natural Resources (10,5 %) a Imperial Oil (9 %). Uvedené firmy jsou privátní a jejich akcie se obchodují na burzách v Torontu a New Yorku.
• Největším vlastníkem ropovodů je firma Enbridge.
• Nejvíce rafinerií mají firmy Imperial Oil a Suncor Energy, což jsou soukromé společnosti obchodovatelné na burzách v Torontu, popř. v New Yorku.
• Největší kapacitu zásobníků ropy vlastní firma Enbridge.

Čínské státní firmy kupují v poslední době podíly v ropných projektech v Kanadě

• Sinopec Group koupil v dubnu 2010 od třetí největší americké ropné společnosti ConocoPhillips za 4,65 mld. CAD podíl ve výši 9,03 % v kanadské firmě Syncrude, která těží ropu z ropných písků v provincii Alberta.
• PetroChina získala v prosinci 2009 souhlas kanadské vlády ke koupi většinového podílu ve 2 projektech (Mackay River a Dover) na těžbu ropy z ropných písků v severní Albertě za 1,9 mld. CAD. Uvedené projekty realizuje kanadská firma Athabasca Oil Sands.
• China Investment Corporation koupila v červenci 2009 podíl 17,2 % v kanadské firmě Teck Resources za 1,75 mld. CAD. Teck Resources je významný producent uhlí, mědi, zinku, zlata a molybdenu. Zároveň vlastní menšinový podíl v projektu Fort Hills na těžbu ropy z ropných písků.
• China Investment Corporation vytvořila v dubnu 2010 společný podnik s kanadskou firmou Penn West Energy, který bude zkoumat naleziště ropných písků v oblasti Peace River v severní Albertě. Čínský státní podnik investoval 817 mil. CAD do vlastnického podílu 45 % ve společném podniku.

Rizika

Kanada má obrovské zásoby energetických surovin (ropa, zemní plyn, uhlí, uran), které pokryjí energetické potřeby země na více než 100 let. Rizika z nedostatku energetických surovin v podstatě neexistují.

Kanada cítí možná rizika u exportu energetických surovin. Ropa vyrobená z ropných písků má dle Evropské komise velmi nepříznivý vliv na životní prostředí (vysoké emise CO₂). EU proto zvažuje v rámci implementace směrnice o kvalitě paliv (the Fuel Quality Directive) označit kanadské ropné písky jako špinavý a nežádoucí zdroj paliv ve srovnání s ostatními zdroji. Kanada se velmi snaží na politickém poli tuto situaci zvrátit, neboť má vážné obavy, že navrhovaná implementace směrnice může zakázat či omezit dovoz kanadské ropy z ropných písků nejen do členských zemí EU, ale potenciálně i do dalších oblastí světa.

Dalším možným exportním rizikem je výrazný odpor ke stavbě nových ropovodů v Kanadě i USA. Původní obyvatelé Kanady za pomoci ochránců životního prostředí se velmi brání oplánované výstavbě ropovodu Northern Gateway přes území severní části provincie British Columbia. Guvernér státu Nebraska je proti plánované výstavbě ropovodu Keystone XL z Alberty do Texasu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).