zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

První vlaštovky!

27.03.2013
Příroda
První vlaštovky!

Ačkoli teploty padají v noci hluboko pod nulu, do Česka dorazily vlaštovky! Pověstnou první vlaštovku (ve skutečnosti byly dvě) viděl člen České společnosti ornitologické Ivan Průša v nad rybníkem Řežabincem na Písecku. Záznam se objevil ve Faunistické databázi ČSO avif.birds.cz.

Současné mrazivé počasí výrazně zpomalilo návrat stěhovavých ptáků. Dvojnásob tedy platí přísloví, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Lucie Hošková z České společnosti ornitologické k tomu říká: "V minulých letech jsme první vlaštovku měli zaznamenanou i o deset dní dříve. Současné počasí je však spíše zimní a pro ptačí navrátilce to znamená veliký problém. Po dlouhé cestě nemají téměř žádné tukové zásoby. Navíc u nás hmyzožraví ptáci v tomto počasí nenajdou dostatek potravy. Pozorované vlaštovky budou tedy spíše výjimkou a na jejich hlavní přílet si musíme počkat, až se oteplí." Ze stěhovavých ptáků zatím přiletěli například skřivani, čejky, konipasi, drozdi, rehci, budníčci i první čápi bílí.

Vlaštovka je také jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují v Evropě statisíce lidí pomocí projektu Jaro ožívá. První pozorování jarních navrátilců se shromažďují na www.springalive.net. Tento projekt organizuje BirdLife International, v Česku zastoupený Českou společností ornitologickou. "Díky projektu Jaro ožívá například víme, že vlaštovky nyní čekají na jižní straně Alp, až se ve střední Evropě oteplí - z Itálie je totiž hlášeno velké množství pozorování," dodává Hošková. Spolu s vlaštovkami však do jižní Evropy dorazily už i jejich příbuzné jiřičky. Ty k nám většinou přilétají později než vlaštovky. "Až se oteplí, můžeme být svědky neobvyklého úkazu, kdy se k nám vrátí mnoho druhů stěhovavých ptáků zároveň."

I když vlaštovkám dostatek hmyzu nezajistíme, zrnožravým a všežravým ptákům můžeme pomoci, když budeme stále doplňovat krmítka. Usnadníme jim tak přežití letošního nebývale chladného nástupu jara.

Doplňkové informace

1) Vlaštovka obecná

Vlaštovky jsou drobní pěvci, hnízdící ve většině případů v blízkosti člověka. Jsou rozšířené po celé Evropě, nalezneme je v Africe, Asii, i obou Amerikách Miskovité hnízdo dovedně slepené z kuliček bláta si staví nejraději uvnitř hospodářských budov jako jsou chlévy, stodoly, maštale nebo v průjezdech a chodbách domů. Samice snáší 3-6 vajec, hnízdí 2x do roka od května do srpna. Živí se hmyzem, který obratně chytá za letu. Vlaštovka je dálkový migrant - zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.

Zajímavosti o vlaštovce:

. lidé odedávna věří, že vlaštovky nosí štěstí

. staří Slované vlaštovku považovali za posmrtné zosobnění lidské duše

. staří Římani je však považovali za posly špatných zpráv a německý reformátor Martin Luther dokonce za ptáky přinášející zlo.

. dříve si lidé mysleli že se na zimu zahrabává do bahna

. táhne rychlostí až 300 km za den

. nejvzdálenější nález naší vlaštovky pochází z Jihoafrické republiky (8503 km)

. nejstarší kroužkovaná vlaštovka v Evropě se dožila 11 let

. jubilejním desetimiliontým záznamem v databázi Euring Evropské unie pro kroužkování ptáků byl kontrolní odchyt vlaštovky u hnízda na pardubicku v ČR!

2) Faunistická databáze České společnosti ornitologické (ČSO) avif.birds.cz

Faunistická databáze je určena všem zájemcům o ptactvo z řad široké veřejnosti, "amatérských" ornitologů, birdwatcherů i vědců a slouží ke sdílení a uchovávání záznamů o pozorování všech druhů ptáků na území České republiky. Slouží nejen ke sdílení zajímavých a neobvyklých pozorování, ale také ke sběru kompletních seznamů všech pozorovaných druhů (včetně běžných druhů), čímž se významně zvýší možnosti budoucího využití a interpretace těchto dat. Po téměř dvou letech provozu má databáze téměř 2000 registrovaných uživatelů a za tři roky existence shromáždila přes 220 tisíc záznamů o 358 ptačích druzích.

4) Česká společnost ornitologická (ČSO) www.birdlife.cz

ČSO je občanské družení, založené v roce 1926. Zabývá se výzkumem a ochranou ptáků a jejich prostředí, ekologickou výchovou, vydáváním publikací a periodik. Je partnerem celosvětového sdružení BirdLife International v České republice. V současnosti sdružuje více než dva tisíce ornitologů, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody.

Kontakt

Lucie Hošková, hoskova@birdlife.cz, 602 972 368

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí