Zaslepeni světlem, prozřeni tmou

Téhož večera se jiná miliarda lidí zúčastní ekologické akce "Hodina Země" a od půl deváté do půl desáté zhasnou světla.

Organizátoři říkají, že lidem dávají možnost projevit přání "něco udělat" s globálním oteplováním. Neúprosná realita je však taková, že Hodina Země přináší zcela špatná ponaučení a ve skutečnosti zvyšuje emise CO2. Může sice vyvolávat pocity mravního uspokojení, ale její neplodná symbolika odhaluje, co je na dnešním zážitkovém environmentalismu shnilého.

Hodina Země nám říká, že vyřešit globální oteplování je snadné. Jenže kvůli zhasínání světel jen hůř vidíme.

Všimněte si, že se od vás nežádá, abyste vypnuli cokoli, co by způsobilo opravdovou nepříjemnost, třeba topení, klimatizaci, televizi, počítač, mobilní telefon či jiné z bezpočtu zařízení, která závisejí na cenově dostupné elektřině v dostatečném množství a umožňují moderní život. Kdyby bylo skutečně přínosné jednou za rok na hodinu zhasnout, proč bychom tak nečinili i zbylých 8759 hodin?

Zhasnout na hodinu světla by hypoteticky mělo snížit emise CO2 z elektráren po celém světě. Jenže i kdyby všichni lidé na celém světě zhasli všechna světla v bytových prostorech a to se bezezbytku promítlo do snížení emisí CO2, jednalo by se o ekvivalent pozastavení čínských emisí CO2 na necelé čtyři minuty. Ve skutečnosti Hodina Země vede ke zvýšení emisí.

Úsporami k vyšším emisím

Jak zjistili operátoři britské rozvodné sítě, drobný pokles spotřeby elektřiny nezpůsobí, že by se do sítě pumpovalo méně energie, a tudíž nesníží emise. Každé výraznější snížení odběru elektřiny během Hodiny Země navíc sice vyvolá pokles emisí kysličníku uhličitého v průběhu dané hodiny, ale ten vyrovná jejich následný vzestup při najíždění uhelných či plynových elektráren k obnovení dodávek elektřiny.

Útulné svíčky, jež si mnozí účastníci zapálí, vypadají sice velice přirozeně a přátelsky k životnímu prostředí, ale pořád jde o fosilní paliva - a jsou stokrát méně účinné než klasické žárovky. Použití jedné svíčky za každou zhasnutou žárovku ruší i teoretické snížení emisí CO2; použití potom dvou svíček znamená, že produkujete více CO2.

Elektřina přináší lidstvu obrovské výhody. Téměř tři miliardy lidí stále v interiérech pálí trus, klestí a další tradiční paliva, aby si uvařili a zahřáli se, čímž produkují jedovaté zplodiny, které podle odhadů připraví ročně o život dva miliony lidí, převážně žen a dětí. Před pouhými sto lety průměrná americká rodina strávila během chladných měsíců šest hodin týdně vhazováním šesti tun uhlí do kotle (nemluvě o uklízení uhelného mouru z koberců, nábytku, záclon a lůžkovin). Dnes se ve vyspělém světě takové znečištění vzduchu v interiérech díky elektrickým kamnům a kotlům nevyskytuje.

Elektřina nám rovněž umožnila mechanizovat velkou část našeho světa, čímž skoncovala s většinou nejnamáhavější dřiny. Pračka osvobodila ženy od nekonečných hodin nošení vody a drhnutí prádla na valše. Chladnička umožňuje téměř každému jíst víc ovoce a zeleniny a jednoduše nejíst zkažené potraviny, což vysvětluje, proč je dnes rakovina žaludku ve Spojených státech nejméně častá, přestože ještě ve 30. letech minulého století byla vůbec nejrozšířenější.

Od ekologie k výpadkům sítě

Elektřina nám umožňuje zavlažovat pole a ze vzduchu syntetizovat hnojivo. Světla, která díky ní svítí, nám dovolují žít aktivní a produktivní život i po setmění. Elektřina, kterou lidé v bohatých zemích spotřebovávají, se v průměru rovná energii padesáti šesti sluhů, kteří o ně pečují. I v subsaharské Africe mají lidé elektřinu odpovídající práci asi tří sluhů. Nepotřebují jí míň, ale víc.

To platí nejen pro chudé lidi světa. Vzhledem k rostoucím cenám energií kvůli zeleným dotacím 800 tisíc německých domácností už nedokáže platit své účty za elektřinu. V Británii je dnes přes pět milionů lidí trpících nedostatkem paliva a tamní energetický regulační úřad veřejně vyjadřuje obavy, že by ekologické cíle mohly za necelých devět měsíců vést až k plošným výpadkům sítě.

V současnosti ze slunce a větru vyrábíme jen malý zlomek potřebné energie - necelé jedno procento (0,7 %) z větru a pouze desetinu procenta ze slunce. Jedná se o příliš nákladné technologie. Jsou také nespolehlivé (stále nevíme co dělat, když nefouká vítr). I při optimistických předpokladech Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že do roku 2035 budeme vyrábět pouhých 2,4 % energie z větru a 0,8 % ze slunečního záření.

Chceme-li světovou energetiku ozelenit, měli bychom ustoupit od zastaralé politiky dotování solární a větrné energie - politiky, která už dvacet let selhává a selhávat bude i v příštích dvaadvaceti letech. Namísto toho bychom se měli zaměřit na vynalézání nových, účinnějších zelených technologií, které v konkurenci s fosilními palivy zvítězí.

Chceme-li skutečně udržitelnou budoucnost pro celé lidstvo na naší planetě, neměli bychom se znovu hroužit do tmy. Řešit změnu klimatu zhasínáním světel a večeří při svíčkách zavání přístupem "ať jedí koláče", který je jako řešení světových problémů přitažlivý jen pro elity žijící v pohodlí s dostatkem elektřiny.

Soustředěnost na zelený výzkum a vývoj sice nevyvolá tak příjemné pocity jako účast na globálním potlachu s baterkami a dobrými úmysly, ale je to mnohem lepší nápad.

AUTOR: Bjorn Lomborg
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Bjorn Lomborg, mimořádný profesor Kodaňské školy obchodu, založil a řídí Centrum Kodaňského konsenzu. Je autorem knih Skeptický ekolog a Zchlaďte hlavy.