Bude Valonsko těžit plyn z bývalých dolů?

Bývalá důlní oblast ve Valonsku skrývá kromě černého uhlí další poklad - značné zásoby zemního plynu. Zemní plyn a metan se nacházejí nejen v částech dolů, ale i v místech samotných uhelných zásob.

Ačkoliv je těžké odhadnout potenciální množství zemního plynu pod povrchem, předpokládá se výskyt 100 až 200 miliónů m³ v oblasti provincie Henegavsko a mezi Monsem a Binch, což dle expertů dokazuje návratnost investice do projektu. Zásobu nelze označit za "obrovskou", doplňuje Jean-Marc Baele, profesor geologie Univerzity v Monsu, nicméně je významná, když zvážíme, že Belgie spotřebuje každý rok 18 miliard m³ zemního plynu.

Oproti zemnímu plynu dováženému z USA, Číny a Austrálie by plyn vytěžený v Belgii byl dražší. Nicméně růst cen energií by mohl během několika let rentabilitu belgického zemního plynu zlepšit.

Plyn se může nacházet až 2 000 metrů pod povrchem. Způsoby, jak ho vytěžit, jsou v zásadě dva. První z nich spočívá v čerpání vzduchu z dolu na povrch, ale množství metanu, které se dá takto získat, je limitované. Při druhé metodě se provede vrt až k úložišti metanu. Tato metoda se nazývá Coal Bed Methane.

O těžbu metanu z bývalých dolů projevil již zájem belgický miliardář Albert Fr`ere (holding CNP a filiálkaTranscor Astra), který chce nyní zažádat o dvě povolení. První povolení se týká těžby uhlovodíku v regionu jižně od Charleroi o rozloze 443 m² včetně studie potenciálu získávání metanu z částí starých dolů. Druhé povolení žádá o možnost těžby starých zásobáren společnosti Fluxys v Péronnes a Anderlues. Transcor zdůrazňuje ekologičnost těžby, která nemůže být srovnávána s využitím břidlicového plynu. Dále uvádí, že pokud se ve Valonsku zemní plyn nevytěží, bude muset region dříve či později zabezpečit jeho zásoby, aby nedošlo k úniku na povrch nebo do lidských obydlí.