Řízené zaplavení: recept na částečné snížení následků povodní

Události posledních dní ilustrují, že problémy s velkou vodou se mohou dotknout i lidí, kteří nežijí pouze v blízkosti vodních toků. V důsledku klimatických změn bude muset počítat více lidí se škodami na nemovitostech a pozemcích. Kupříkladu ve středočeských Poděbradech napršelo předminulý víkend za jediný den 88 milimetrů (téměř 90 litrů vody na metr čtvereční), přičemž za celý rok zde spadne kolem 700 milimetrů srážek. Řadu domů tak nezatopila voda z řeky, ale příval vody z vydatného deště, který nezvládla pojmout kanalizace. Lidi, jejichž domy jsou od Labe i jiné vodní plochy vzdálené více než kilometr, tato událost nepříjemně zaskočila.

HN přinášejí informace, jak postupovat při nečekaných živelních pohromách v souvislosti s ochranou nemovitého majetku a následným odstraňováním škod.

Návrat do spouště

První věc, která lidi čeká po návratu domů, je odčerpávání vody. Důležité je nezačít s tím příliš brzo, upozorňují odborníci. Kdy nastane ten správný čas s čerpáním začít, se těžko odhaduje, ale obvykle ne dříve, než klesne hladina vodního toku na první stupeň povodňové aktivity.

"Pokud je okolí ještě pod vodou a odčerpáme vodu například ze suterénu, může dojít ke statickým problémům," upozorňuje Radim Mařík ze stavební skupiny DEK, jež má s prověřováním technického stavu objektů zkušenosti. To bývá obvyklejší u starých objektů.

Není dobré začít se sušením zdiva, které ještě nasakuje vodu, podotýká Mařík. Ten mezi dalšími chybami, kterých se lidé dopouštějí, vyjmenovává příliš vysokou lokální teplotu vysoušení, která může způsobit nadměrnou koncentraci solí. Naopak nedostatečné vysušení zdiva je druhý extrém. "Zdivo musí být suché v celém průřezu, a ne jen na povrchu, to se dá zjistit jen sondou do půlky zdi," říká Mařík. Když se v případě bytových domů voda dostane do technických místností, například do výtahové šachty, doporučuje se vyhledat odbornou pomoc.

Délka vysoušení záleží na počasí, teplotě či vlhkosti vzduchu. Letošní povodně přišly na začátku léta, což dává lidem dostatek času na to, aby své domy do zimy vysušili. "Zdivo je nutné vysušit před zimou, protože mráz by je poškodil. Pokud se nevysuší před zimou, je nutné vlhké zdivo chránit přidanou tepelnou izolací a v zimě se bude víc větrat," říká Mařík.

S vysoušením není kam spěchat

"Když se vysouší moc rychle, hrozí v extrémních případech zborcení objektu. Je důležité zjistit, jak vysoko je hladina tlakové vody," upozorňuje Miloš Petr z oddělení zákaznického servisu a záručních závazků ve společnosti Skanska Reality. Petr zároveň působí již osmým rokem jako dobrovolný hasič, momentálně jako zástupce velitele dobrovolných hasičů v Praze, a s povodněmi se setkal na vlastní kůži několikrát. V roce 2010 se účastnil například výjezdu do Frýdlantu v severních Čechách.

Ačkoli to třeba vypadá, že tráva okolo domu je suchá, voda může být jen 30 centimetrů pod povrchem a tato laguna tlačí na dům. "Setkal jsem se mnohokrát s tím, že lidé vysoušeli objekty a v momentě, kdy jsme vodu odčerpali do nějaké úrovně, začala voda ze spár zdiva crčet zase zpátky, ačkoli venku to vypadalo, že už je relativně sucho. Při vyčerpávání vody především ze starých objektů není kam spěchat," říká Petr.

"Problém může nastat, když vlhkost v konstrukci stále je a když v zimním období promrzne," pokračuje Petr. Staré domy nebývají tepelně izolované vůbec nebo minimálně a tam může dojít k destruktivním trhlinám na nosných částech, protože když zmrzne voda, přemění se do formy ledu a ten má tendenci roztrhat zdivo. V extrémním případě může podle Petra dojít ke zřícení objektu i dříve, než přijdou první mrazy. S odčerpáváním vody ze sklepů a domů a odklízením nepořádku lidem obvykle pomáhají složky integrovaného záchranného systému, případně armáda. Vlastníci nemovitostí si tak s půjčováním vysoušečů nemusí dělat starosti, to zajistí obce. Následné stavební práce jsou již často na majiteli objektu; buď si najme firmu, nebo si práce typu vysekávání omítek udělá sám.

Problematické bývají povodně na konci léta. V roce 2002 kulminovala Vltava v Praze 14. srpna, což už může být pro následné vysoušení domů pozdě. "Pak už musí majitel posoudit, zda si nepozvat odborníka. Jestli se mu vyplatí osekávat omítky, sundávat obložení z domu z exteriéru, aby odhalil zdivo a cihly měly čas vyschnout," říká Petr. "Já říkám, že je vždy lepší omítky osekat, protože omítka tvoří nepropustnou vzduchotěsnou část, která chrání nosnou konstrukci, a ta když nasákne, je lepší to mít do čista."

Mezi nejčastější vady, se kterými se technici společnosti DEK na nemovitostech postižených povodněmi setkávají, patří porušení statiky budov. To se projevuje prolomením podlah vztlakem spodní vody, která vystoupala nad běžnou úroveň, či poklesem základů kvůli zavodnění základové půdy. Majitelé budov až na výjimky budou muset vyměnit dřevěné podlahy a nahodit nové omítky. Mokré materiály jsou předpokladem pro růst plísní, jejichž spory jsou zdravotně závadné.

Majitelé domů budou muset oželet i dřevěné podlahy a dřevěné obložení, které je nutné vytrhat. Odolnější je jen masiv. Často se také zkroutí dřevěné dveře. Společně s novými omítkami se náklady na opravu domu vyšplhají často na několik stovek tisíc korun.

"Nedostatečné vysušení zdiva a dalších konstrukcí způsobuje riziko poškození zdiva při mrazu, zničení nových omítek, tepelných mostů skrz vlhké zdivo, plísní a zvýšené vlhkosti v domě," říká Mařík. "Doporučujeme konzultaci s odborníkem, jak sanovat a kdy je sanace hotová," dodává. "Pokud dům a jeho suterén byly dimenzovány pouze na zemní vlhkost, může se stát, že při zvýšení hladiny současně výrazně stoupne hladina podzemní vody a zasáhne suterén domu, čímž dojde k zatékání do sklepa a může dojít i k prolomení podlahy," upozorňuje na specifika domů v blízkosti vodních toků Mařík.

Řízené zaplavení

Zmírnit následky povodně může řízené zaplavení. Při letošních povodních zatopili hasiči schválně například Městskou knihovnu v Děčíně. Nebylo totiž zřejmé, jakým způsobem vydrží nosné stěny nově zkolaudovaného objektu nápor tlakové vody. Tuto cestu mohou zvolit i majitelé rodinných domů.

Pokud je předpoklad, že nemovitosti hrozí zaplavení do velké výšky, majitel domu by měl zvážit, zda není nejjednodušší si sklep zaplavit preventivně. "Když si nemovitost zaplavím čistou vodou, eliminuji množství nánosu povodňové vody, bahna, které by se mi do objektu jinak dostalo," vysvětluje Miloš Petr. "Člověk na to musí mít náturu, ale pak jsou následky mnohem menší." Čistá voda je totiž jednodušší na vysoušení a sanační práce.

Rozhodnutí, zda do toho jít, či ne, záleží do značné míry na stáří budovy, na tom, jak hluboko je podsklepena či jak kvalitní má hydroizolaci. Ve starších domech totiž hydroizolace vůbec nemusí být, a když voda opadne, lidé vidí, že se začíná vracet do koryta řeky, ale neuvědomí si, že voda v podloží je tlaková voda, která působí na objekt zespoda a tlačí na stěny a na základovou desku. Kdežto nové objekty bývají typicky dělané z monolitu, kdy je v zemi betonová konstrukce, která má minimální nasákavost, a jsou i staticky na úplně jiné úrovni, než je cihla, připomíná Petr.

Než začnou lidé po povodních uklízet, měli by po návratu do domu nejprve pořídit fotodokumentaci poničených věcí a oznámit událost své pojišťovně. Tedy v případě, že mají poškozený majetek pojištěný. Mělo by být vidět, do jaké výše na budově voda zasahovala, co všechno bylo vyplaveno, zničený nábytek a vybavení domu. Součástí soupisu poškozených, zničených nebo odcizených věcí by měla být cena předmětů, nejlépe včetně jejich dokladů. Teprve pak přijde na řadu hrubá práce - odstranění bláta a vyházení věcí, které do domu nanese voda, včetně uhynulých zvířat. Následně se celý dům vystříká hadicí s čistou vodou a pokračuje vysoušení.

Nemyslet jen na sebe

"Lidé, kterých se při povodních týká evakuace, zapomínají, že mohou způsobit škody na životním prostředí," popisuje zkušenosti Petr. Poté, co si nachystají evakuační zavazadlo, se zaměří na to, aby ochránili maximum věcí ve svém domě před zničením. "Každý myslí na to, aby se mu nezničily jeho věci, ale důležité je zbavit se veškerých chemických látek, které lidé v domech mají, odvézt auto na kopec apod.," zdůrazňuje Petr. Když je na to čas, cenné věci je lepší odvézt na bezpečné místo, v opačném případě je vynést do horních pater. Velmi důležité je snažit se minimalizovat škody na životním prostředí, aby nedošlo k zaplavení a znečištění vodního toku navíc ještě chemikáliemi, jako jsou ředidla, tolueny, technický benzin, motorové oleje či různé pohonné hmoty.

Aby lidé minimalizovali škody, je dobré přestěhovat co možná nejvíce věcí do vyšších pater, protože záplavová voda je vždy nějakým způsobem infekční. "Veškeré věci, které přijdou do kontaktu s takovou vodou, je lepší vyhodit. Pokud se s nimi nechci rozloučit, je nutné je vydezinfikovat," říká Miloš Petr a dodává, že rozvodněným korytem neteče voda říční, ale voda převážně vyplavená z polí, kde je spousta chemie. Přirozené je také odpojit celý objekt od médií - od vody, od přívodu plynu atd. Někdy ale na velké přípravy na evakuaci není čas. Zatímco při povodni například v Praze voda stoupala postupně, protože vltavská kaskáda reguluje odtok, v okamžiku, kdy se protrhne hráz rybníka nebo nějaké přírodní vodní nádrže jako v Zálezlicích, jde už o holý život. Takový scénář přirovnává Miloš Petr k vlně tsunami, která zasáhla před dvěma lety Japonsko. Nečekané problémy způsobily v Praze ostatně potoky Botič a Rokytka, kde se průtok na rozdíl od řek neměří. Zatímco Botič má standardně průtok kolem jednoho kubíku za sekundu, v maximálním průtoku měl tento měsíc 105násobek běžného stavu. "Ukazuje se, že i menší vodní toky, které byly považovány za lokální potůčky, mohou způsobit značné problémy a škody. Rokytka, Botič, Bečvárka na Kolínsku a další středočeské toky to ukázaly," konstatuje Jaroslav Novotný z realitní kanceláře RAK CZ.

105
Takový násobek běžného průtoku zaznamenal v letošních povodních pražský potok Botič. Ukázalo se, že škody na nemovitostech mohou napáchat i říčky, které jsme doposud považovali za nevinné.

Když do domu přijde povodeň

Před evakuací

Když je zřejmé, že se blíží velká voda, lidé se musí připravit na možnou evakuaci a nachystat si evakuační zavazadlo. V něm by mělo být suché oblečení, pohodlná obuv, konzervované trvanlivé potraviny, dostatečné množství vody, doklady a finanční hotovost. Je důležité zbavit se veškerých chemických látek, které jsou v domech. Je dobré dům co možná nejvíce vyklidit, protože záplavová voda je vždy infekční.

Úklid a oprava škod

Odčerpávání vody a vyhazování bláta a naplavených věcí přichází na řadu až po pořízení fotodokumentace škod pro pojišťovnu. Vysoušení objektu a jeho načasování má zásadní dopad na statiku domu a jeho další chod.

Problém může nastat, když vlhkost v konstrukci stále je a když v zimním období promrzne.
Miloš Petr
dobrovolný hasič a zaměstnanec společnosti Skanska Reality

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz