Povodně vznikají v nemocné krajině, technické stavby jim nezabrání
Z přirozených, klikatých potoků se v minulosti staly vybetonované, zregulované
kanály. Do odvodněných polí se srážky nevsakují, jen protečou do trubek a
stružek a rychle zaplňují potoky. Voda z jednotlivých potoků rychle odtéká a
přichází velmi rychlá a prudká povodňová vlna. To jsou podle Arniky hlavní
příčiny nedávných plošných záplav i současných lokálních bleskových povodní.
Spojením více rozvodněných toků se pak síla povodňové vlny násobí, stejně jako
rozsah škod. Zdravá krajina před suchem i povodněmi ochrání levněji a účinněji,
než hráze a betonové břehy [1].
Z přirozených, klikatých potoků se v minulosti staly vybetonované, zregulované kanály. Do odvodněných polí se srážky nevsakují, jen protečou do trubek a stružek a rychle zaplňují potoky. Voda z jednotlivých potoků rychle odtéká a přichází velmi rychlá a prudká povodňová vlna. To jsou podle Arniky hlavní příčiny nedávných plošných záplav i současných lokálních bleskových povodní. Spojením více rozvodněných toků se pak síla povodňové vlny násobí, stejně jako rozsah škod. Zdravá krajina před suchem i povodněmi ochrání levněji a účinněji, než hráze a betonové břehy [1].
Aktuální fotogalerii s popisky, jak s vodou hospodařili naši předkové, jak voda proudí krajinou a jak se rozlévá beze škod, najdete na http://arnika.org/kde-vznika-povoden
"Odvodněná krajina je jako střecha, ze které voda rychle steče dolů po okapu. A pod tím pomyslným okapem stojí naše města a obce. Každý metr krychlový vody, každá kapka, kterou nezadrží louky, lesy, pastviny nebo mokřady, ohrožuje zdraví a majetek lidí žijících v nižších částech toku. Každý metr zregulovaného malého potoka přispěl k přelití hrází v Mělníce, Děčíně, v Ústí nebo i v Zálezlicích," komentuje příčiny povodní vedoucí programu Ochrana přírody Jana Vitnerová z Arniky.
Nevládní organizace proto apeluje na premiéra Nečase a ministry Bendla a Chalupu (všichni z ODS), aby přijali taková opatření, která naši krajinu uzdraví a obnoví přirozená koryta potoků a řek.
"Úředníci a politici v řadě měst povolují stavby v záplavových územích, ukrajují z volné krajiny, pokrývají ji betonem a zabraňují vodě, aby se bezpečně a hlavně beze škod rozlévala. Technická protipovodňová díla často poskytují jen klamný pocit bezpečí. Nejsou totiž vždy spolehlivá a při jejich selhání dochází k největším škodám," dodává Vitnerová.
Současná povodeň však nemusela být tak ničivá. Vláda už v roce 2009 uložila několika ministrů, aby vypracovali soubor protipovodňových a protierozních opatření. Na investice do obnovy přirozených funkcí krajiny bylo tehdy vyčleněno 16 miliard korun. Současná vláda včetně ministra Tomáše Chalupy navržená opatření podcenili a finance utratili jinde. Místo aby 3,7 miliardy z evropských fondů použil na ozdravení krajiny, doslova je nalil do pražských tunelů [2]. Navíc při povodni nehledá Chalupův úřad příčinu, ale omezuje se na vydávání zpráv o počasí [3]. (link archiv tiskovek MŽP).
Poznámky:
[1] Příklady nákladů na přírodě blízká protipovodňová opatření:
|
Opatření
|
Náklady
|
Zdroj odhadu nákladů
|
|
Revitalizace potoka, včetně soustavy tůní a retenčního mokřadu
|
500.000,- Kč/km toku
|
Náklady na zemní práce a výsadbu dřevin - dle realizace u města Telč
|
|
Obnova meze mezi poli
|
100.000,- Kč/km meze
|
Náklady na zemní práce a výsadbu dřevin - dle realizace u Zdislavic na Vlašimsku
|
|
Remízek
|
20 - 50.000,- Kč/ha
|
Náklady na výsadbu dřevin
|
|
Obnova různovětého smíšeného lesa
|
Řádově stovky Kč/ha
|
Vyšší náklady na sazenice stromů, pomalejší nárůst dřevní hmoty, vyšší tržní cena dřeva
|
|
Změna osevního postupu
|
Řádově desítky Kč/ha
|
Náklady na osivo (pícniny, luštěniny), nižší tržní cena, nižší náklady na ochranu rostlin
|
|
Vyorání hlubší zádržné brázdy na ochranu pole
|
Řádově koruny na hektar
|
Vyšší spotřeba pohonných hmot při hlubší orbě
|
|
Orba po vrstevnici namísto po spádnici
|
Řádově haléře na hektar
|
Individuální dle konfigurace terénu
|
Sdílet článek na sociálních sítích
