zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

INVESTOVAT DO ROZVOJE ŠKOLNÍCH ZAHRAD SE VYPLATÍ

29.06.2013
Ekologické vzdělání a výchova
INVESTOVAT DO ROZVOJE ŠKOLNÍCH ZAHRAD SE VYPLATÍ

Děti, které jsou více v kontaktu s přírodou, jsou méně nemocné, stresované a méně agresivní a jsou lépe připravené na neočekávané zvraty života...

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na začátku června oznámilo, že v roce 2013 vyčlení 10 milionů korun na logopedickou prevenci v předškolním vzdělávání. Ministerstvo tak reaguje na stále se snižující úroveň řečových dovedností u dětí předškolního věku, což vede také k rostoucím počtům odkladů školní docházky z důvodu vad řeči u dětí. Neblahý trend dokládají i zkušenosti odborníků z OECD. V rámci projektu by mělo být proškoleno téměř tisíc učitelů pracujících s dětmi s narušenou komunikační schopností a kolem sta pracovišť bude vybaveno moderními interaktivními logopedickými pomůckami.

(převzato z tiskové zprávy MŠMT)

Poruchy nebo opožděný vývoj řeči jsou přitom jen jedním z problémů, s nimiž se dnes bohužel vyrovnává řada dětí a jejich rodičů. Nesamostatnost, emocionální nestabilita, fyzická negramotnost, obezita, poruchy pozornosti nebo deprese jsou další možné důsledky tzv. syndromu odcizení přírodě. Termín ve své knize Last Child in the Woods použil americký spisovatel a novinář Richard Louv, který se věnuje vztahům mezi rodinou, přírodou a společností.

Proměny dětství

Dětství dnešních dětí se výrazně liší od toho, které prožívala ještě generace jejich rodičů. Zejména městské děti jsou odtržené od přírody a jejích přirozených podnětů. Z dětství se vytrácí volná hra, hra "na něco".

"Děti, které jsou více v kontaktu s přírodou, jsou méně nemocné, stresované a méně agresivní a jsou lépe připravené na neočekávané zvraty života. Pobyt v přírodě může být mocným lékem chorob jako poruchy pozornosti, deprese a další nemoci. Právě tak, jako dítě potřebuje dobrou výživu a dostatek spánku, potřebuje i kontakt s přírodou," říká Richard Louv.

Z průzkumu realizovaného ve Velké Británii v roce 2009, který vypracovala společnost England Marketing pro organizaci Natural England, vyplývá, že ještě v předchozí generaci si v přírodě hrálo 40 % dětí, dnes je to pouze 10 %. Za posledních 30 let se také zkrátila vzdálenost pohybu dětí od domova o celých 90 %.

"Zkusme se vrátit o několik desetiletí zpátky. Kluci i děvčata běžně pobíhali venku, nikdo se nestrachoval, jestli je přejede auto nebo se připletou k nevhodné skupině. O víkendu pracovali s rodiči na zahradě či na poli, chodili do lesa, lezli po stromech, brouzdali se v potoce nebo bruslili na zamrzlém rybníce, " doplňuje lektorka lesní pedagogiky Ing. Dagmar Kozlová, Ph.D.

Příprava na život hrou

V přírodě děti přirozeně inklinují ke hře. Přírodní herní prvky jsou flexibilní, oproštěné od představ dospělých, podněcují proto fantazii a kreativitu. Rodiče bohužel často chápou hraní venku jako pouhou zábavu, ne jako něco, co jejich děti připravuje na život. Prostřednictvím hry se však děti mimo jiné přirozeně učí zvládat nejrůznější situace a řešit problémy. Zábavu pouze nekonzumují, samy si ji vytvářejí.

Příčin způsobujících u dětí výše popsané poruchy je samozřejmě víc. Dětství trávené v "izolaci" od přírody a kontaktu se skutečným světem i všemi jeho nástrahami, stejně jako nedostatečné možnosti pobytu ve venkovním prostředí však patří k těm zásadním. Například ve Velké Británii se řešení souvisejících problémů u dětí dlouhodobě zabývá nejen řada občanských iniciativ, ale i státní správa. V České republice širší diskuse k tomuto tématu zatím chybí, omezuje se na aktivity neziskových organizací spíše s regionální působností a alternativní přístupy, jakým jsou například tzv. lesní školky. Oproti zahraničí přitom u nás máme jednu nespornou, bohužel dosud přehlíženou výhodu: školní zahrady - kousek přírody ve městě, s nímž přijdou děti do kontaktu skoro každý den a který mají k dispozici téměř všechny české školy.

Školní zahrada: přehlížený český fenomén

Na dosud nevyužívaný potenciál se snaží upozorňovat Nadace Proměny. Prostřednictvím programu Zahrada hrou pomáhá rozvoji školních zahrad, inspiruje dobrými příklady, na tematickém portálu www.promenyproskoly.cz nabízí praktické informace, doporučené postupy rozvoje zahrad nebo názory odborníků.

Školní zahrady jsou "dědictvím", se kterým si bohužel zatím nikdo moc neví rady a jehož skrytou hodnotu je potřeba teprve pořádně docenit. Řada zahrad dnes bohužel často supluje tuctová dětská hřiště nebo oplocená sportoviště se zpevněnou plochou. Ke zdravému a všestrannému rozvoji toho ale děti potřebují mnohem víc.

Jak vyplývá nejen z úvodní zprávy MŠMT, náprava snižující se úrovně schopností a dovedností našich dětí stojí naši společnost nemalé prostředky. Upozorňovat se to snaží například i kampaň Česko mluví o vzdělávání. Zásadní jsou přitom nejenom investice do rozvoje samotného výchovně-vzdělávacího systému, ale i do prostředí, v němž se odehrává. Školní zahrady nevyjímaje.

Více o tématu, další názory odborníků a výsledky zahraničních průzkumů také na www.promenyproskoly.cz.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí