zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Mezinárodní výzkumné centrum Ruska, USA a Francie spojené s unikátním reaktorem MBIR

31.07.2013
Energie
Mezinárodní výzkumné centrum Ruska, USA a Francie spojené s unikátním reaktorem MBIR

V červenci letošního roku vstoupil do realizační fáze projekt na vytvoření Mezinárodního výzkumného centra pracujícího s víceúčelovým výzkumným reaktorem s rychlými neutrony MBIR (MVC MBIR). Reaktor staví akciová společnost GNC NIIAR ve městě Dimitrovgradu v Uljanovské oblasti.

V rámci Mezinárodního fóra ATOMEXPO-2013, které se uskutečnilo v Petrohradu koncem června 2013, podepsali představitelé státní korporace Rosatom, Ministerstva energetiky USA a francouzského Komisariátu pro jadernou energii a alternativní zdroje (KAE) Memorandum o vzájemném porozumění v otázkách vytvoření MVC MBIR. Dokument podepsali náměstek generálního ředitele a ředitel Divize pro řízení inovací ruské státní korporace Rosatom Vjačeslav Peršukov, náměstek ministra energetiky USA Peter Lyons a ředitel Ministerstva jaderné energetiky Francie Christophe Béart.

Po uplynutí 12 měsíců od data podpisu Memoranda a na základě schválených principů, které má za úkol vypracovat speciálně vytvořená pracovní skupina, ustaví partneři Řídící výbor MVC MBIR, jehož členy budou představitelé Ruska, USA, Francie a dalších zainteresovaných států.

V rámci pracovního setkání představitelé státní korporace Rosatom, Ministerstva energetiky USA a KAE Francie zdůraznili společné úsilí svých zemí, které jsou lídry světové jaderné energetiky, zabezpečit maximální úroveň jaderné a radiační bezpečnosti, ekonomické efektivity a podporovat tím dlouhodobý rozvoj civilní jaderné energetiky v zájmu udržitelného a stabilního vývoje lidstva. Zároveň zdůraznili principiální význam a nutnost těsné a vzájemně výhodné spolupráce při realizaci významných nadnárodních vědeckotechnických projektů.

"Rusko se hodlá stát globálním lídrem v celosvětovém měřítku, proto jsme pozvali kolegy z USA a Francie, abychom jim nabídli možnost pracovat na unikátním reaktoru s rychlými neutrony, který budujeme z prostředků Ruské federace," prohlásil náměstek generálního ředitele státní korporace Rosatom Vjačeslav Peršukov.

Podle Peršukova nyní stojí před partnery úkol vypracovat, posoudit a schválit principy a mechanismy vytvoření a řízení MVC MBIR, stejně jako přístupy k utváření společného programu vědeckých výzkumů, které budou probíhat na unikátním výzkumném zařízení MBIR po jeho dokončení a spuštění na konci tohoto desetiletí. Peršukov zdůraznil, že koncepce vytvoření Mezinárodního výzkumného centra, kterou předložila ruská strana, počítá navíc s možností realizace doplňkových vědecko-výzkumných programů vědců z USA, Francie a dalších zainteresovaných států na základě zvláštních dvoustranných smluv.

"Spojené státy jsou společně s Ruskem průkopníky v používání rychlých reaktorů. Máme bohaté zkušenosti, které můžeme uplatnit v mezinárodní spolupráci," poznamenal náměstek ministra energetiky USA Peter Lyons.

Na založení víceúčelového výzkumného reaktoru na rychlých neutronech MBIR se budou podílet i české firmy. Konkrétně například nedávno speciálně vytvořené konsorcium (jeho členy jsou české firmy Arpo a EGP Invest a ruská společnost OAO TACMO) dokončuje práce na technickém projektu paroturbinového bloku zařízení s turbinou o výkonu 60 MW, včetně systémů vyvedení výkonu a teplofikace. V rámci konsorcia je moravská společnost EGP Invest z Uherského Brodu exkluzivní projektovou organizací, což je zaznamenáno i v odpovídajících smluvních dokumentech. Celková cena kontraktu na projektování paroturbinového bloku činí 2,5 milionu euro (více než 60 milionů korun).

"Navázání přímé spolupráce s ruskou jadernou energetikou považujeme za unikátní možnost pro další rozvoj naší společnosti. Už jen samotný projekt MBIR by nám zabezpečil kontrakty do roku 2019. Kromě toho se jedná o důležitý referenční kontrakt, jehož úspěšná realizace nám může otevřít nové zahraniční trhy," říká Petr Slačala, ředitel společnosti EGP Invest.

"Práce na takových prestižních projektech jako je projektování a výroba multifunkčního výzkumného reaktoru na bázi rychlých neutronů MBIR nám navíc pomáhá udržovat mladé, talentované experty s technických vzděláním a pro celý náš region je zárukou zachování pracovních míst pro absolventy vysokých škol," dodává Petr Slačala.

Multifunkční výzkumný reaktor na bázi rychlých neutronů MBIR

Projektování a výroba výzkumného reaktoru MBIR (o tepelném výkonu 150 MW), jehož spuštění je naplánováno na rok 2019, má za cíl obnovit, modernizovat a rozšířit možnosti sítě ruských výzkumných reaktorů.

Na reaktoru MBIR se kromě realizace širokého spektra výzkumných úkolů (výzkumy v oblasti uzavírání palivového cyklu a utilizace aktinidů z jaderných odpadů, výzkumy perspektivních palivových a konstrukčních materiálů, stejně jako nových a modifikovaných nosičů tepla, výzkumy chování paliva v nestacionárních a havarijních režimech provozu apod.) plánuje také výzkum a řešení aktuálních aplikovaných úkolů (výroba izotopů pro nejrůznější účely, získávání zkušeností ohledně modifikovaných látek, využití svazků paprsků neutronů pro medicínské účely, výroba tepelné a elektrické energie atd.).
Podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii je dnes po celém světě provozováno cca 240 výzkumných reaktorů. Dalších cca 360 reaktorů již bylo zastaveno a vyřazeno z provozu.

Největší počet provozovaných jaderných výzkumných reaktorů na světě je v Rusku (62), následují Spojené státy (54), Japonsko (18), Francie (15), Německo (14) a Čína (13). V České republice existují tři výzkumné reaktory - dva v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a jeden školní reaktor VR-1 na ČVUT v Praze.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
13
11. 2019
13.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí