Brusel přihrál miliardy českým firmám

Emil Kolben a Čeněk Daněk mohou být na své následovníky hrdí. ČKD Group, který navazuje na staleté tradice strojírenské výroby v Praze, je zatím nejúspěšnějším účastníkem miliardových soutěží na ekologizaci starších uhelných elektráren.

Dceřiná firma ČKD Praha DIZ vyhrála již dvě velké soutěže. V červnu podepsala smlouvu s lovosickou Lovochemií, která náleží do skupiny Agrofert miliardáře Andreje Babiše. Předmětem zakázky je náhrada dvou starých uhelných práškových kotlů za jeden moderní fluidní kotel.

Na konci května pražské ČKD získalo zakázku na snížení emisí oxidů dusíku ze tří kotlů podnikové elektrárny hutí ArcelorMittal Ostrava. Prosadilo se zde v konkurenci tří dalších uchazečů.

Nabyté zkušenosti a reference chce podnik využít v zahraničí. "V současné době se v Evropě připravuje řada podobných projektů. Zajímavé možnosti nabízí tento segment v Rusku, kde má projít ekologizací zhruba 1500 kotelen a teplárenských provozů," uvedl pro týdeník Ekonom generální ředitel ČKD Group Jan Musil.

Jím vedená firemní skupina letos nemá o zakázky nouzi. ČKD Praha DIZ dle smlouvy uzavřené v dubnu zajistí výstavbu spalovny komunálního odpadu v Chotíkově u Plzně. Zakázku v hodnotě 1,95 miliardy korun bude realizovat ve spolupráci s německou firmou Martin a s rakouským podnikem Zauner.

Jednu miliardovou zakázku v červenci získala i firma PSG-International se sídlem v Otrokovicích. V konsorciu s firmou Invelt Servis zajistí rekonstrukci staré teplárny v Plané nad Lužnicí na Táborsku. Také PSG má za sebou dlouhou tradici, navazuje na činnost stavební divize Baťova koncernu. Zmíněný podnik postupuje opačně než ČKD - v tuzemsku chce uplatnit zkušenosti nabyté při výstavbě moderních elektráren v Rusku. "Po řadě zahraničních realizací PSG zajistí první komplexní dodávkou energetického zdroje v České republice. Tato realizace pro nás bude referencí pro další domácí energetické projekty," uvedl generální ředitel PSG Tomáš Krones.

Nová technologie poprvé v Česku

Projekt je pozoruhodný i po technické stránce. Místo obvyklé plynové elektrárny s turbínou zde PSG nainstaluje čtyři pístové plynové motory s celkovým elektrickým výkonem 38 megawattů. Jejich provoz vychází po ekonomické stránce příznivěji. Rekonstrukce dále zahrnuje náhradu dvou starých práškových uhelných kotlů za moderní fluidní kotle.

Investorem je firma C-Energy Bohemia, kterou od podzimu roku 2011 vlastní česká podnikatelská skupina Carpaterra Capital Partners. Založili ji Michal Šušák a Ivo Nejdl, kteří předtím působili jako topmanažeři ve firmě PPF Investments nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Odkup a modernizace teplárny v Plané představuje jejich zatím největší investiční projekt.

Brněnský dodavatel investičních celků pro energetiku, společnost Tenza, vyhrála tendr na odsíření tří kotlů Teplárny Karviná za 339 milionů korun. Zájem má také o další podobné zakázky. "V současnosti připravujeme nabídky do několika velkých veřejných zakázek, jejichž realizace by měla probíhat v následujících letech," doplnila mluvčí Tenzy Barbora Vraná.

Až na jednu výjimku zatím v soutěžích na ekologizaci uhelných elektráren vítězí české společnosti. Výjimkou je zakázka na snížení emisí v Energetice Třinec za téměř 1,1 miliardy korun, kdy zvítězily Slovenské energetické strojárne. Ale i ty mají vazbu na Česko - vlastní je skupina EP Industries, jejímž hlavním akcionářem je Daniel Křetínský. Ten je znám především jako šéf a pětinový vlastník energetické skupiny EPH, případně jako majitel fotbalové Sparty.

Masivní investice do ekologizace starých energetických zdrojů vyplývají z přísnějších emisních limitů prosazených Evropskou unií. Velké uhelné elektrárny a teplárny budou muset vypouštět méně emisí oxidů dusíku a síry i jemných prachových částic již od ledna roku 2016.

Tyto škodliviny zůstávají ve stínu mediálně frekventovanějších emisí oxidu uhličitého. Oxidy síry a dusíku přitom způsobují dýchací potíže, drobné prachové částice vyvolávají astma, rakovinu plic i nemoci srdce.

Dopady na lidské zdraví jsou závažné, i když odhady různých autorů se liší. Například evropská Aliance pro zdraví a životní prostředí (HEAL) letos v případě Česka spočítala škody způsobené emisemi ze spalování uhlí až na 70 miliard korun za rok. Tyto emise dle zmíněné studie v tuzemsku každoročně způsobí 1034 předčasných úmrtí.

Unie nakázala, unie spolufinancuje

Evropská komise podporuje investice do ekologizace starších elektráren dotacemi ze svých fondů, přičemž v této specifické oblasti neplatí zákaz dotovat velké podniky. Peníze v Česku rozděluje Operační program Životní prostředí. Přislíbenou dotaci má 23 projektů v celkovém objemu 19 miliard korun. Evropské peníze uhradí z této sumy 7,6 miliardy korun.

Hlavní vlna "zakázkových žní" teprve přijde. Zatím je z pomyslného 19miliardového koláče zakázek rozděleno jen pět miliard. O dodavatelích ekologizace uhelných bloků budou teprve rozhodovat dvě největší elektrárenské skupiny v Česku - ČEZ a EPH. Dodavatele prací dosud nevybrali ani v Teplárně České Budějovice, ani v chemičkách Deza a Synthesia.

Největší energetický zdroj náležící pod EPH, východočeské Elektrárny Opatovice, již vypsal dvě soutěže na redukci emisí v odhadované hodnotě přes dvě miliardy korun. "Výběr dodavatelů na obě zakázky probíhá. Předpokládáme, že výsledek bude znám na podzim tohoto roku," doplnil mluvčí opatovické elektrárny Petr Zadák.

ČEZ vypsal celkem devět soutěží, dvě z nich později zrušil s ohledem na nevyhující nabídky. "Nejdále je soutěž na snížení emisí oxidů dusíku v Elektrárně Dětmarovice, kde čekáme už jen na podpis ze strany vítěze," poznamenal mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Otázkou nejbližších týdnů je podle Kříže také výběr dodavatele technologie vedoucí ke snížení emisí z třetího a čtvrtého bloku Elektrárny Počerady a Teplárny Trmice. Komplikují se naopak soutěže v případě elektráren Tisová a Mělník II. ČEZ tyto dva tendry zrušil, nabídky podle Kříže nesplnily technické požadavky zadavatele.

V tuto chvíli je už téměř jisté, že ČEZ část svých uhelných bloků nezmodernizuje. Místo toho je postupně odstaví. Takový osud nejspíše čeká uhelné elektrárny Mělník III a Prunéřov I, dva neobnovené bloky v Prunéřově II či elektrárnu Poříčí na Trutnovsku.

Podle pravidel stanovených Evropskou unií dostanou uhelné bloky neplnící přísnější limity po roce 2016 možnost "důstojně dožít". Energetická společnost je bude moci provozovat po dobu 17 500 hodin, odstavit je bude muset až po vyčerpání časového fondu, nejpozději však v prosinci roku 2023.

Dodavatelé technologií pro snížení emisí se mohou těšit ještě na druhou vlnu. Uhelné elektrárny a teplárny střední velikosti dostaly povinnost přísnější emisní limity plnit nejpozději od počátku roku 2023.

AUTOR: David Tramba