For Waste upoutá novými vodárenskými technologiemi

Souběžně se budou konat veletrhy For Arch, For Therm, For Wood a Bazény.

Letošní veletrh For Waste se koná 17. až 21. září na letňanském výstavišti v Praze. Zaměří se na technologické inovace pro průmysl i domácnosti. Mezi vystavovateli zabývajícími se problematikou vodního hospodářství se představí například společnost Hydroclar vyrábějící zařízení pro čištění, úpravu a čerpání vody, septiky a zemní filtry, myčky nákladních automobilů či přečerpávací stanice. Česká firma Voda CZ na veletrhu návštěvníkům nabídne vlastní čistírny odpadních vod a přehled možností úprav pitné vody. Presskan Systém zase představí typ tlakové kanalizace včetně jeho ukázky i projektování a možnosti výstavby ostatních inženýrských sítí. AB Plast se zaměřuje na výrobu a instalaci výrobků z plastu, jako jsou bazény, jejich zastřešení nebo čistírny odpadních vod. Zajímavou expozici předvede domácí výrobce domovních a obecních čistíren odpadních vod TopolWater. Mezi dalšími firmami se budou prezentovat také Rieder Beton, John Guest Czech, Engelbert Strauss či Ekocis.

Své zastoupení budou mít i firmy zaměřující se na technologie čištění vzduchu, protihlukovou ochranu, ekologii, ochranu životního i pracovního prostředí a úklid. V rámci veletrhu bude připraveno poradenské centrum, kde návštěvníci budou moci s pracovníky technických a technologických institucí, výzkumných ústavů a škol konzultovat dotazy související s úpravou vody, čištěním odpadních vod a možnostmi jejich recyklace. Poradenství bude zaměřeno na vodní hospodářství rodinných domů a malých sídel, problematiku provozu a údržby bazénů i zahradních jezírek. Doprovodný program připraví přednášky především pro odbornou veřejnost.

Čistírny přes internet

Domovní čistírny odpadních vod Topas 5 až Topas 350 společnosti Topolwater (pro 5-350 osob) jsou určeny k čištění odpadních vod, včetně vod z praček a myček nádobí, z individuálních zdrojů znečištění. Hodí se do rodinných domů, rekreačních objektů a chalup, hotelů a penzionů, restaurací, ale i pro menší obce.

Čistírny do kapacity 80 ekvivalentních osob (EO) jsou charakteristické jako jeden kompletní výrobek včetně víka, bez nutnosti dokupování dodatečných nástavců dle hloubky přítokového potrubí. Čistírny pro 100 až 350 EO se sestavují na místě instalace z více samostatných nádrží. Pro výrobu skeletu čistíren Topas je použit polypropylenový materiál zajišťující dlouhodobou životnost výrobku. Nyní se pro konstrukci nádrží používají patentově chráněné oceloplastové nádrže. Ty mají 100% garanci statiky pro všechny způsoby uložení bez požadavku betonování, včetně uložení pod hladinu spodní vody. Čistírny od 4 EO do 50 EO jsou vyráběny na základě certifikace dle EN 12566-3+A1:2009 (označení CE).

Čistírny Topas pracují na principu čištění odpadních vod pomocí aktivovaného kalu ve vznosu. Vzduch, nezbytný pro život mikroorganismů je dodáván malým membránovým dmychadlem s nehlučným provozem, jež je umístěno přímo v čistírně. Dmychadlo, spolu s přidaným třícestným elektroventilem je použito i na pohon vzduchových čerpadel, zajišťujících přečerpávání vody mezi jednotlivými komorami ČOV.

Průmyslové čistírny jsou určeny pro biologicky znečištěné odpadní vody z průmyslových provozů, jako jsou závody na zpracování masa, jatka, mlékárny nebo drůbežářské závody. Samotná technologie čistírny spočívá ve spojení SBR reaktoru s flotační jednotkou. Voda po mechanickém předčištění natéká do homogenizační nádrže opatřené míchadlem. Zde jsou vyrovnávány denní špičky a kvalita vody. Poté je voda čerpána na flotační jednotku, kde se po nadávkování chemikálií oddělí největší znečištění a dochází k výrazné redukci biologického znečištění (BSK5, CHSK). Předčištěná voda je poté vedena do biologického stupně, který je tvořen SBR reaktorem. V něm se voda, zbavená největších nečistot, ještě před vypuštěním z čistírny dočistí.

Vzhledem k tomu, že stávající řešení monitorování ČOV na základě datových přenosů po síti GSM je v některých regionech složité či dokonce nemožné, směřuje vývoj dalších služeb k monitorování čistíren, ať už jsou umístěny kdekoli, prostřednictvím internetového spojení. Tato služba umožňuje sledovat provoz ČOV na jakémkoli místě a v případě potřeby učinit potřebná opatření. U větších typů obecních čistíren lze z dispečerského střediska regulovat průběh jednotlivých čisticích cyklů, zatímco u menších domovních čistíren nelze řídit přímo chod ČOV, ale v případě nastalé závady ji pouze identifikovat a příslušnou obsluhu v místě instalace navést k jejímu efektivnímu odstranění.

Parametrizace systému ČOV probíhá v klientské aplikaci TIRS.NET partnerské společnosti Coral. Tento systém by měl umožnit připojení čistíren jakýmkoli způsobem k internetu a jejich monitorování v prostředí internetového prohlížeče. Dispečink i klienti mohou pracovat v potřebných jazykových mutacích.

Elektrické čistění vody pro průmysl

Při výrobě polovodičových součástek, produkci páry pohánějící turbíny či ve farmaceutických závodech jsou nároky na čistotu vody často extrémní. Jakékoli nečistoty totiž mohou výrazně zkrátit životnost drahého vybavení či dokonce ohrozit celý výrobní proces. Dříve se hojně využívala destilace, která je však velmi energeticky náročná. Další možností je reverzní osmóza, při které je voda tlačena pumpami přes velmi jemné filtry, na nichž se nečistoty zachytávají. I poté je však voda pro řadu aplikací stále vyčištěna nedostatečně.

V tom případě se využívá ještě elektrodeionizace. Během tohoto procesu je voda umístěna do elektrického pole a hnána kanálky se stěnami tvořenými polopropustnými membránami, přes které prochází buď pouze kladně, anebo záporně nabité ionty. Na konci elektrodeionizačního zařízení tak střídavě vytéká čistá voda zbavená téměř všech iontů a odpadní voda, v níž jsou tyto ionty soustředěny. Komplikace však mohou nastat, použije-li se k elektrodeionizaci příliš tvrdá voda. Částice způsobující tvrdost vody (zejména vápník a hořčík) se totiž usazují na membránách, a snižují tak účinnost čisticího procesu.

Na tento problém se zaměřili vědci společnosti Siemens a představili modul, který zvládne vyčistit i čtyřikrát tvrdší vodu než doposud. Výsledku docílili pomocí tenkých kanálků a speciálního materiálu zvaného "ionex", což je v podstatě umělá pryskyřice s vysoce pórovitým povrchem. Nazývá se také iontoměnič, protože v čištěné vodě zachytává ionty způsobující znečistění, a nahrazuje je jinými. Chytí-li ionex iont s kladným nábojem, uvolní místo něj do vody iont H+. V případě záporného iontu uvolní OH-. Ionty H+ a OH- se následně spojí a vznikne z nich molekula vody H2O.

Díky tomu, že lze pro elektrodeionizaci použít i více znečištěnou vodu, odpadá nutnost změkčit vodu před vstupem do modulu druhou reverzní osmózou. V praxi to znamená nižší náklady na vybavení a současně také výrazné energetické úspory. Menší náchylnost modulu na znečištění přináší automaticky i jeho vyšší spolehlivost.

AUTOR: Petr Bayer