Spočítáno: jen letos Česko přijde až o třicet miliard z eurodotací

Necelé tři měsíce před koncem roku ministerstvo pro místní rozvoj vyčíslilo, o kolik peněz z Evropské unie může už v prosinci Česká republika přijít. Má jít až o 30 miliard korun. Vyplývá to z aktuální prognózy, kterou projednala vláda, a HN ji mají k dispozici.

Do konce roku musí být totiž vyčerpáno 65 procent všech peněz, které byly Česku pro roky 2007 až 2013 přiděleny. To se ale asi nestihne. Za třicet miliard korun mohla Česká republika postavit třeba 133 kilometrů dálnic nebo 38 kilometrů vysokorychlostní železnice.

"Těch 30 miliard je pesimistická varianta. Vedeme jednání s Evropskou komisí, abychom této ztrátě předešli," řekl HN ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl. Výsledky jednání jsou ale zatím nejisté.

Povodně jako omluva

Česko má několik možností, jak ztrátu alespoň snížit, všechny ale závisejí na rozhodnutí Bruselu. První z nich je přesun peněz z programů, kde se nedaří čerpat, do těch úspěšnějších. Z programu Životní prostředí, kde váznou hlavně velké projekty (například čistička vod v Praze Bubenči), by mělo jít 3,7 miliardy korun do dopravy. Z operačního programu Technická pomoc má pak 470 milionů pomoci severní Moravě, kterou trápí problémy s propouštěním.

Přesouvat se mělo i 3,7 miliardy korun z problémového operačního programu Severozápad, který byl kvůli podezření z trestné činnosti dlouho pozastaven a je nutné za chyby zaplatit pokutu. Regionální rada programu však tento přesun odmítla. Je přitom řazen mezi ty, kde je velké riziko nedočerpání přidělených peněz. Kvůli odmítnutí Severozápadu se navíc pozdrželo i jednání o ostatních přesunech.

Lukl je přesto optimistický. "Do konce měsíce bychom chtěli poslat žádost o schválení přesunů Evropské komisi. Myslím, že toto by nám mohla povolit," domnívá se ministr.

Získat "omluvenku" může Česko i díky tomu, že byly v zemi povodně, a proto se některé projekty zdržely. Časový skluz by unie mohla prominout i u projektů, kde se vše zadrhlo kvůli rozhodování antimonopolního úřadu. Ten aktuálně posuzuje projekty za 53,2 miliardy korun. Podle ministerstva jsou lhůty pro rozhodování úřadu neúměrně dlouhé a projevují se na plynulosti čerpání.

"Na takovou úlevu neexistuje nárok, záleží hlavně na tom, zda unie uzná, že projekty jsou kvalitní. Pak bychom mohli peníze čerpat i v příštím roce a nepřišli bychom o ně. Jde hlavně o infrastrukturní projekty," vysvětluje Lukl. Antimonopolní úřad jich posuzuje několik - celkem za 45,4 miliardy korun.

Malá šance na velkou záchranu

Poslední možností je žádost do Bruselu o uvolnění pravidla, které minimální limit čerpání stanovuje. To by Česku pomohlo nejvíce. Zatímco u předchozích variant je šance na úspěch poměrně velká, u této poslední příliš ne.

V Bruselu již žádost posuzovaly dva výbory - jeden se stanoviskem kladným, druhý se záporným, nyní se čeká na finální výrok parlamentu.

Ani europoslanec Ondřej Vlasák, který se jednání v Bruselu účastní, to však příliš nadějně nevidí. "Na 80 procent nám v tomto unie vstříc nevyjde," sdělil HN.

Ministr pro místní rozvoj však stále věří, že se podaří s unií dojednat některé ústupky. "Chtěli bychom se díky jednání dostat na ztrátu nevyčerpaných peněz v jednociferné hodnotě," doufá šéf resortu místního rozvoje.

Ztracené miliardy

Česku se nedaří čerpat z eurofondů především kvůli komplikacím s nastavením systému rozdělování peněz a kontrolou projektů v začátku programového období, tedy v roce 2007. Problémem jsou i časté chyby v projektech a podezření na jejich zneužívání a také administrativní náročnost. Někde chybí peníze na spolufinancování projektů. Česká republika je kvůli tomu pátá nejhorší v Evropě.

Zlepšení v příštím programovém období - v letech 2014 až 2020 - má pomoci lepší kontrola. Česká republika již poslala do Bruselu první verzi Dohody o partnerství, která stanovuje, kam mají peníze směřovat. Z 20,5 miliardy eur (v přepočtu přes 517 miliard korun) by měl jít největší balík do regionů, přes 50 miliard korun pak na aktivní politiku zaměstnanosti.

Těch 30 miliard je pesimistická varianta. Vedeme jednání s Evropskou komisí, abychom této ztrátě předešli.
František Lukl
ministr pro místní rozvoj v demisi

AUTOR: Barbora Strnadová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz