zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vypouštění odpadních vod v rozsudku

14.11.2013
Voda
Čištění odpadních vod
Vypouštění odpadních vod v rozsudku

Vodní právo: odpovědnost "spolupachatele" jiného správního deliktu.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10.7.2008, č. j. 1 As 51/2008 - 72

  1. Ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), je "vypouštěním odpadních vod" jejich odtok mimo zařízení, kde vznikly, popřípadě mimo zařízení, v němž měly být přechodně uloženy do doby zajištění jejich zneškodnění původcem.
  2. Není vyloučeno, aby určitý škodlivý následek (zde znečištění vodního toku) byl způsoben konáním či opomenutím více právnických osob (a to případně i v souběhu s přestupkem fyzické osoby). V takovém případě správní orgány zkoumají odpovědnost každé z právnických osob ve vztahu k jí porušené právní povinnosti samostatně (a těmto právnickým osobám jsou pak sankce udělovány rovněž samostatně).

Z odůvodnění:

Nejvyšší správní soud se zabýval námitkou stěžovatele, podle níž byla ve správním řízení posuzována pouze jeho odpovědnost za správní delikt, a nikoli také odpovědnost společnosti XY. Vedení správního řízení vůči této společnosti pak mohlo podle stěžovatele mít vliv na posouzení míry jeho odpovědnosti za předmětnou havárii, což se mohl odrazit i ve výši stěžovateli uložené sankce, která by se tak rozdělila mezi více subjektů podle podílu na odpovědnosti za správní delikt.

Nejvyšší správní soud vyjádřil, že ze spisu vedeného správními orgány vyplývá, že správní orgán zahájil i řízení o správním deliktu se společností XY, a přestupkové řízení proti pracovníkovi této společnosti.

Obecně lze konstatovat, že není vyloučeno, aby určitý následek (např. znečištění vodního toku) byl způsoben jednáním či opominutím více právnických osob (a to případně i v souběhu s přestupkem fyzické osoby). V takovém případě správní orgány zkoumají odpovědnost každé z právnických osob ve vztahu k jí porušené právní povinnosti samostatně a těmto právnickým osobám jsou pak sankce udělovány rovněž samostatně; situaci, kdy by se jednalo o společnou odpovědnost dvou nebo více právnických osob za tentýž správní delikt, si lze teoreticky představit v případě porušení společné povinnosti, např. povinnosti týkající se společné věci apod.

Krajský soud zdůraznil, že správního deliktu "nedovoleného vypouštění odpadních vod" podle vodního zákona se dopustí vlastník zařízení (mající povinnosti dle § 38 odst. 3 téhož zákona) nejen tím, že sám prostřednictvím svých pracovníků (či prostřednictvím pracovníků jiného konajících na jeho pokyn) takovou vodu vypustí, ale i tím, že dopustí, a to i bez jeho vědomí, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla. Zákonnou povinností stěžovatele tedy podle krajského soudu bylo řádně pečovat o správné užívání lapolu, a právě tuto povinnost (stanovenou § 38 odst. 3 vodního zákona) stěžovatel porušil. Na tomto závěru podle krajského soudu nemohla nic změnit ani skutečnost, že nepředčištěnou vodu vypustil pracovník společnosti XY (ať již zcela svévolně či na pokyn pracovníka stěžovatele), která konala na základě smlouvy s Českými drahami, a. s.

S tímto názorem Krajského soudu se Nejvyšší správní soud ztotožnil.

Autor: Mgr. Veronika Vytejčková

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
EKONOX s.r.o.
17
1. 2020
17.1.2020 - Seminář, školení
Pardubice, Hotel Labe
EKONOX s.r.o.
23
1. 2020
23.1.2020 - Seminář, školení
Regionální centrum Olomouc
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí