Uhelné Polsko hostí konferenci OSN o emisích

Polsko vyrábí 88 procent své energie z uhlí. Loni navíc vetovalo dohodu všech ostatních členů Evropské unie o budoucím zpřísnění limitů na vypouštění emisí. Je proto paradoxem, že ode dneška bude Varšava po dva týdny hostit konferenci OSN o klimatu. Ta má po krachu jednání v Kodani nastartovat svět k nové globální smlouvě o omezení emisí, jež má být dokončena za dva roky v Paříži.

"Abychom mohli skutečně zabránit změně klimatu, je potřeba globální dohoda, z níž vyplynou závazky pro všechny, a nikoli jako dosud jen pro rozvinuté země," vysvětlil polský postoj ministr životního prostředí Marcin Korolec. Ten bude konferenci předsedat, i když hlas Polska podobně jako Česka bude součástí postoje celé EU.

Varšavská konference má podle Korolce připravit shodu na právní formě nového dokumentu, definovat závazky a připravit "cestovní program" pro podpis nové dohody za dva roky v Paříži tak, aby byla závazná až od roku 2020.

Varšavská konference obnoví snahy o globální dohodu po krachu jednání v Kodani před čtyřmi lety. Smlouva měla nahradit kjótský protokol z roku 1997, jehož původní platnost do roku 2013 byla prodloužena až do roku 2020.

Konference a státní svátek

Polská média si kromě dočasně obnovených hraničních kontrol všímají především toho, že začátek konference je ve stejný den, kdy si Poláci připomínají obnovení nezávislého státu z roku 1918. To je každoročně spojeno s pochody ultranacionalistů, takže polská policie je v nejvyšší pohotovosti. Celkově má organizace summitu přijít polské daňové poplatníky v přepočtu na 600 milionů korun.

Mobilizované jsou i organizace na ochranu životního prostředí. Poukazují třeba na fakt, že nový zákon o obnovitelných zdrojích leží na ministerstvu životního prostředí celé dva roky. Nedávné rozhodnutí o dostavbě dvou bloků tepelné elektrárny na uhlí v Opole přitom padlo během několika měsíců.

Organizace jako Greenpeace nebo nadace ClientEarth, která je známá blokováním chystané stavby v Opole, vládě vytýkají stavbu nových tepelných elektráren na uhlí, zpomalení i úplné zastavení přijímání klimatických pravidel EU či blokování rozvoje obnovitelných zdrojů. "Polsku třeba hrozí pokuty za zpoždění v otázce direktivy o obnovitelných zdrojích," řekl Marcin Stoczkiewicz z ClientEarth.

Méně emisí = nižší růst

Polská vláda už loni před svým unijním vetem kvůli plánu na omezení emisí lobbovala u sousedů, včetně České republiky. Někteří ekonomové tehdy tvrdili, že unijní plán omezit emise do roku 2050 o osmdesát až pětadevadesát procent z úrovně roku 1990 bude polskou ekonomiku stát ročně jedno procento HDP a že si to ekonomika, která stále dohání své západní sousedy, nemůže dovolit.

"Varšava se obává, že unijní klimatická politika sníží konkurenceschopnost evropského průmyslu. Proto se spoléhá na podpis globální dohody, což vytvoří stejné podmínky pro konkurenci byznysu na celém světě," uvedl Ignacy Niemczycki, analytik thinktanku Polityka Insight.

Polská ekonomika jako taková měla podle předchozí klimatické dohody z Kjóta snížit své emise do roku 2012 o šest procent ve srovnání se stavem z roku 1988. Kvůli transformaci celé ekonomiky po pádu socialismu je ale Polsko snížilo o 30 procent. Má tak velký přebytek emisních povolenek, které prodává jiným zemím. Do roku 2012 na nich vydělala 780 milionů zlotých (4,7 mld Kč). I proto Varšava nemá zájem dosavadní systém vyplývající z kjótského protokolu nějak měnit.

V celé EU postoj k omezení emisí a zelenější hospodářské politice ochladl vlivem hospodářské krize po roce 2008. Přesto má podle expertů podobná konference smysl i v takové zemi, jako je Polsko.

"Skutečným cílem konference není ochrana klimatu, ale přerozdělení peněz mezi bohatými a chudými zeměmi," řekl týdeníku Polityka veterán klimatické diplomacie Maciej Sadowski z polského Institutu ochrany přírody. "Konference ale přitáhne pozornost, a politici tak nemohou téma přecházet. A je to skvělá příležitost, jak realizovat různé politické či hospodářské zájmy - tu se dojedná obchod s emisními povolenkami, tam se vytlačí staré technologie," vysvětlil Sadowski.

Nová klimatická dohoda

2020

je datum, odkdy by měla platit nová dohoda OSN o globálním omezení emisí. Jednat se o ní začne dnes v Polsku, podepsána by měla být za dva roky v Paříži.

AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz