zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Brusel nechce dát spalovně v Chotíkově dotaci 450 milionů

19.11.2013
Odpady
Brusel nechce dát spalovně v Chotíkově dotaci 450 milionů

Česko stále nemá zákon o nakládání s odpady, Evropské unii to vadí. Další dva projekty spaloven v Komořanech a Karviné jsou u ledu.

Jediný zbývající projekt na spalovnu, který v Česku zůstal, bude s největší pravděpodobností bez evropských dotací. Hlavním důvodem, proč spalovna Chotíkov nedostane evropské peníze, je přitom neschopnost ministerstva životního prostředí přijít s novým zákonem o odpadech.

"Stále doufáme, že dotaci dostaneme, ale je to složité," potvrzuje pro HN Tomáš Drápela, šéf Plzeňské teplárenské, která spalovnu staví. Celkově měla firma dostat ze dvou miliard až 450 milionů korun, žádost podala počátkem září. Avšak Evropská komise je zatím proti. "Po důkladném prozkoumání, které provedly útvary komise, bylo hodnocení projektu dne 31. října 2013 přerušeno, dokud české orgány nevyjasní řadu otázek, na něž útvary komise poukázaly," odpovídá mluvčí zastoupení EK v Praze Martin Stašek.

"S panem ministrem Podivínským jsme jednali v pondělí, nyní zpracujeme naše připomínky a za 14 dní s úředníky z MŽP letíme do Bruselu," říká o pokusech zachránit evropské stamiliony Drápela. "Snaží se nám pomoct, ale za tři měsíce v úřadu nezachrání něco, na co se u nás jedenáct let kašlalo," dodává.

Oficiálně je tedy kromě několika technikálií hlavním problémem neexistující novela zákona o nakládání s odpady. Ta měla být hotová již letos v létě, celé jaro se k ní několikrát sešla poradní skupina tehdejšího ministra Tomáše Chalupy. Nicméně k dohodě nedošlo.

V čem je zakopán pes? Podle Staška musí projekty splňovat směrnici o odpadech a její pětistupňovou hierarchii nakládání s odpady. Tedy od prevence jejich vzniku přes opětovné využití, recyklaci, jiné (například energetické) využití a nakonec uložení na skládku. A není tak jasné, jestli se odpady z Plzně nedají využít i jinak.

V České republice se již delší dobu vede bitva o to, jak požadované hierarchie dosáhnout. Zastánci spaloven chtějí postupné zdražování poplatku za skládkování - ten je dnes 500 korun a jde obci, v je-jímž katastru skládka leží (spolu s dalšími poplatky dnes skládkování stojí až 1200 korun za tunu). O kolik by měl vzrůst, není jasné, čísla se pohybují mezi 1500 až 2500 korunami za tunu v roce 2020.

Logika je jednoduchá. Pokud bude skládkování dostatečně drahé, vyplatí se odvézt odpady do spalovny, kde spálení jedné tuny vyjde v průměru na 1800 až 1900 korun. Bývalý ministr průmyslu Martin Kuba takto přišel s odvážným plánem jedné spalovny na kraj, kromě omezení skládkování mu ale šlo i o úspory uhlí.

Odpůrci však tvrdí, že než se začne spalovat, má Česko stále rezervy v recyklaci. "Pokud budeme ve velkém spalovat, dopadneme jako v Německu, kde díky vysoké míře recyklace nemají co do spaloven vozit," říká výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Podle něj tak při neudělení dotace Chotíkovu nejde ani tak o zákon, jako spíše o obecně negativní postoj EU k podpoře spalování odpadů.

"Stále máme co dohánět v recyklaci, například u biosložky odpadů," říká obchodní ředitel společnosti Marius Pedersen Pavel Borůvka. Podle něj je možné během pěti let snížit množství skládkovaného odpadu o 30-40 procent na 1,5 milionu tuny. Preferuje také přetřiďování odpadů a spoluspalování výhřevné složky odpadů například v cementárnách či teplárnách, ne nových spalovnách.

"U odpadářů jde o falešný alibismus, nechtějí, aby jim spalovny braly výnosný byznys," zlobí se ale Drápela. A je pravda, že odpadářské firmy se novely bojí. Jedna z možných variant totiž zásadně hýbe rozdělením 500korunového poplatku. Uvažuje se totiž i o tom, že by 80 procent z vybraných 1,5 miliardy korun šlo na kraje, které by je dále formou dotací rozdělovaly. A pokud by kraje měly spalovny, mohly by dotovat sdružení obcí výměnou za to, že by se odpady namísto na skládky svážely do spaloven.

Jedno je jasné. Kvůli legislativní nejistotě a neochotě na straně Bruselu se spalovnám v Česku nedaří. Ke třem stávajícím - v Brně, Praze a Liberci, měly vedle Chotíkova přibýt ještě dva projekty - v Karviné společnosti Dalkia a komořanský projekt Energetického a průmyslového holdingu. Ty jsou nyní u ledu.


Chotíkovská spalovna odpadů

2 miliardy korun

Zhruba tolik má stát spalovna v Chotíkově. Dotace z Bruselu měla činit okolo 450 milionů korun.

95 tisíc tun

odpadu ročně spálí spalovna v Chotíkově. Problémem spaloven je, že nespálí vše a struska o třetinové váze se opět skládkuje.

až 2500 korun

může stát spálení jedné tuny odpadu ve spalovně, v Česku je to většinou okolo 1800 až 1900 korun. Uložení na skládku stojí 500 korun.

Ministr Podivínský se nám snaží pomoct, ale za tři měsíce v úřadu nezachrání něco, na co se u nás 11 let kašlalo.
Tomáš Drápela
šéf Plzeňské teplárenské

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí