Pátek, 29. března 2024

Rostou předpovědi počasí na stromech?

Když se potřebujeme najíst, zajdeme do hypermarketu, samoobsluhy, večerky nebo restaurace a za peníze si koupíme něco k jídlu...

Rostou předpovědi počasí na stromech?

V té prodejně si můžeme koupit jídlo vyrobené lidmi, jehož výroba stojí peníze, například pečivo, cukroví, masné a mléčné výrobky a podobně. Ale také si můžeme za několik desetikorun koupit například jablka nebo hrušky, která si stejně dobře můžeme utrhnout na stromě u silnice, když jedeme z práce. Pro někoho je pohodlnější si jablka koupit v supermarketu, ale někdo naopak má pocit, že ušetří, když si je natrhá na stromě.
Ale jak již bylo uvedeno, netýká se to všech potravin. Na stromě rostou jablka, hrušky, švestky, třešně, ale nerostou tam housky, koláče, řízky a pečení holubi. Takové výrobky musí někdo vyrobit, a to stojí peníze.

A jak je to s předpovědí počasí?
Řada lidí má dojem, že například meteorology nepotřebují, že stačí se podívat na internet a podle výsledků předpovědních modelů si počasí předpovědět sami. A že platit meteorology, kteří, podle jejich názoru, nedělají nic jiného, než že se jen kouknou na výsledky modelů, je zbytečné vyhazování peněz, když se na ty modely mohou podívat taky.
Dalo by se diskutovat (a již se zde o tom psalo), zda k interpretaci předpovědních modelů je zapotřebí placeného pracovníka s příslušným vzděláním, nebo zda si podle předpovědních modelů může každý předpovídat sám. Ale další věc je, že i ty předpovědní modely musí někdo udržovat v provozu. K čemuž jsou zapotřebí programátoři a počítačová odborníci, ale také i ti meteorologové, kteří řeknou, co ten počítač vlastně má počítat.
Samozřejmě že odborník na státní rozpočet může namítnout, že není zapotřebí si z českého státního rozpočtu platit vlastní předpovědní modely, když na internetu je k dispozici spousta modelů německých, amerických, norských, britských, švýcarských a dalších. Jenže tady je otázka, kdybychom naše předpovědní modely zrušili a používaly by se u nás výhradně zahraniční modely dostupné po internetu, jak by se na to dívaly zahraniční meteorologické služby a zda by zveřejňování výsledků modelů na internetu neomezily.

Ale i kdyby zahraniční meteorologické služby, zejména americká, i nadále zveřejňovaly na internetu výsledky modelů, stejně by to neznamenalo, že česká nebo středoevropská meteorologická služba je zbytečná. Ony totiž ty počítačové modely potřebují nejen výkonné počítače (ve kterých byla a je Amerika přece jen trošičku napřed), schopné programátory a kvalitní matematické a fyzikální vzorečky, ale zejména dostatečně přesná a spolehlivá a hustá vstupní data. Sebelepší model a sebevýkonnější počítač nespočítá, jaké bude počasí v následujících hodinách a dnech, když nebude mít k dispozici údaje o tom, jaké je počasí teď (nebo před chvílí). A k tomu je zapotřebí spolehlivě fungující síť meteorologických stanic, které jsou schopny dodávat údaje o aktuálním stavu atmosféry. Za prvé proto, aby ten počítačový model měl vůbec z čeho počítat, ale za druhé také proto, aby se ověřilo, jak ta spočítaná předpověď vyšla, a bylo možno ten program korigovat a zdokonalovat.
A proto je nutno konstatovat, že základem veškeré meteorologie a klimatologie jsou data naměřená na meteorologických stanicích. V dnešní době kromě toho i pomocí radarů, družic, systémů detekce blesků a dalších moderních metod, ale údaje z meteorologických stanic zůstávají nenahraditelné. A právě udržování sítě meteorologických stanic v provozu, platy profesionálních pozorovatelů i odměny dobrovolných pozorovatelů, zajištění aktuálního přenosu dat z meteorologických stanic do center ke zpracování, to je velice důležitá a drahá součást meteorologické služby u nás i kdekoli jinde na světě. Na samotné "předpovídání počasí" stačí malá kancelář s jedním pracovníkem, počítačem s internetem a telefonem, ten pracovník si, v současné době i na veřejně dostupných zdrojích, najde výsledky počítačových modelů i aktuální stavy počasí, a pak může relativně úspěšně "konkurovat" meteorologům ze státní meteorologické služby. Ale kdyby ta státní meteorologická služba neutrácela ohromné peníze za tu staniční síť a za měření aktuálního stavu počasí, pak by ani ten amatérský meteorolog nebo i ten obyčejný občan nenašel na internetu ty údaje, které tam jsou dnes.
O tom, jaké to je, dělat pozorovatele na meteorologické stanici, by se mohl kompetentněji vyjádřit nějaký profesionální pozorovatel, ale nepochybujte o tom, že je to náročná a odpovědná práce.

Kdyby se na území například ČR přestalo měřit a sledovat počasí a dodávat do mezinárodních meteorologických center, pak by ve vstupních datech i pro ty americké, německé a další modely byla "díra", kde by údaje chyběly, a tím by předpovědi těchto modelů byly méně přesné. Jen o něco, třeba o pár procent, ale poznalo by se to. Pro nás by to samozřejmě bylo ohromně výhodné, protože by státní rozpočet ušetřil ohromné peníze, a zhoršení veřejně dostupných amerických předpovědí by bylo jen malé. Ale kdyby si toho všimly i okolní státy a udělaly by to stejně, a měřily by jen meteorologické stanice na území USA, pak by americké globální předpovědní modely prostě naprosto přestaly fungovat. A na internetu na adresách amerických předpovědních modelů by buď zelo prázdné místoo, nebo by tam byly naprosto nepoužitelní paskvily.

Na základě uvedených skutečností je nutno konstatovat, že předpovědi počasí nejsou jablka, která rostou na stromech v podstatě "zadarmo" a stačí se podívat na internet a "utrhnout si", ale že za těmi bezplatně dostupnými předpověďmi na internetu jsou obrovské finanční prostředky, počínající u rozsáhlé sítě meteorologických stanic. A bez těchto rozsáhlých finančních prostředků by neměli potřebné podklady ani "nízkonákladoví" meteorologové, kterým stačí k vytvoření předpovědi stůl a počítač s internetem. (Stejně jako by vás žádný autobusový dopravce nedovezl z Prahy do Brna, kdyby mu stát za nemalé peníze neudržoval dálnici a ostatní silnice).

Ještě je nutno podotknout, že naměřené údaje nejsou zdaleka určené jen pro předpovídání počasí. Z naměřených údajů vycházejí i charakteristiky klimatu, které je zapotřebí znát v podstatě při každé lidské činnosti. K důležitým "klimatologickým", i když spíš hydrologickým údajům patří například čára na zdi s údajem typu "úroveň vody v září 1890"; ale ke spoustě účelů je nutné znát průměrné i extrémní stavy vody, srážky, teploty, rychlosti větru a spoustu dalších údajů. Je nepříjemné stavět most nebo dům a nevědět, jak vysoko v tom místě stoupá voda, je špatné postavit dům, ve kterém třetí zimu obyvatelé zmrznou nebo jim spadne na hlavu střecha pod tíhou sněhu, ale zase by bylo extrémně drahé stavět domy s vytápěním a tepelnou izolací dimenzovanou tak, jako by všude mrzlo jak na Sibiři, a střechy dimenzovat tak, jako by všude sněžilo jako v japonských horách. Z toho důvodu taky nemusí být úplně šťastné omezování provozu na meteorologických stanicích. Jestliže se například z finančních důvodů omezuje pracovní doba na profesionálních meteorologických stanicích, pak to v některých případech může narušit cenné klimatologické řady. Teplotu, tlak, vlhkost a vítr měří automaty, ale například homogenita dlouhodobé řady prvku "počet bouřek" nůže být omezením provozní doby narušena. Na zjišťování bouřky jako takové sice teď máme systémy detekce blesků, ale jejich výsledky nejsou zcela srovnatelné s "bouřkou na stanici".

Na základě uvedených skutečností je nutno konstatovat, že předpovědi počasí nerostou na stromech, nýbrž podklady pro ně stojí množství peněz a lidské práce, a na stromech nerostou ani klimatologické údaje, informace o průměrných a extrémních teplotách, větru, sněhové pokrývce, průtoku a dalších prvcích. Omezování provozu na meteorologických stanicích může zhoršovat kvalitu některých klimatologických řad, a zásadní omezení provozu staniční sítě by mělo dopad i na kvalitu meteorologických a hydrologických předpovědí, včetně výstrah na nebezpečné jevy.

Proto se lze oprávněně domnívat, že omezování finančních prostředků na meteorologickou a hydrologickou službu, které může mít dopad na kvalitu výstupů této služby, není dobrý nápad.

Autor: Pavel Jůza

Zdroj: ČHMÚ

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů