Prolomení limitů do minulosti

Premiér Rusnok nám nadělil hezký dárek k nedávnému výročí sametové revoluce. Limity těžby uhlí jsou prý k ničemu a vláda v demisi stihne projednat jejich zrušení. Komunistické plány zbourání Horního Jiřetína, Černic a části Litvínova jsou zase "in". A uhlí se bude těžit a elektřina z něj vyvážet, soudruzi! Však hned přispěchal komunistický hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který ocenil "osobní zájem premiéra na řešení problémů, které trápí náš kraj".

Dříve než premiér promluvil o tom, že účel limitů - ochrana lidí před prachem a emisemi z těžby a spalování uhlí - byl naplněn, měl navštívit Ústav experimentální medicíny Akademie věd. Dozvěděl by se, že v Ústeckém kraji zkracuje špatný stav ovzduší lidem život v průměru o dva roky ve srovnání se zbytkem republiky. Prach ze spalování uhlí spolu s polyaromáty má v Ústeckém kraji na svědomí nejvyšší výskyt nádorových onemocnění prsu a plic.

Dříve než premiér promluvil o překonanosti limitů, měl navštívit 2140 obyvatel města Horní Jiřetín a obce Černice. A tamním občanům do očí říct, že neměli věřit státním zárukám, že je jejich chybou, když v posledních patnácti letech postavili přes devadesát nových domů, a že spolu s těmi novými bude zbouráno i dalších 667 domů v Horním Jiřetíně a 95 v Černicích. Včetně nové kanalizace a čistírny odpadních vod hrazené z evropských fondů.

Zanikne rovněž skoro tisícovka pracovních míst jen v Horním Jiřetíně, dalších více než čtyři tisíce lidí přijde o místo v chemičce v Záluží. Na druhou misku vah klade Jiří Rusnok prodloužení pracovních míst v Litvínovské uhelné, která dnes zaměstnává včetně nehornického personálu zhruba 900 lidí. Logiku v tom nehledejte, žádná tam není.

Dříve než podpořil úsilí těžařů o spálení dalších 770 milionů tun uhlí, měl se seznámit s cestovní mapou Evropské komise k nízkouhlíkové a efektivní ekonomice EU v r. 2050, která navrhuje snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2040. Představa, že Česko bude ignorovat trendy moderních evropských ekonomik a že namísto energetické efektivity, úspor a obnovitelných zdrojů energie u nás zakonzervujeme uhelný ostrov, překonává všechny komunistické pětiletky dohromady.

Není bez zajímavosti, že téma prolomení limitů se vrací v dobách, kdy zemi řídí přechodné úřednické vlády. Osobně jsem tlak těžařů zažil jako ministr životního prostředí v roce 1998 ve vládě Josefa Tošovského. S touto zkušeností jsem v roce 2008 předložil novelu horního zákona, jejímž cílem bylo definitivně snahy těžařů o prolomení limitů zmařit. Jenže premiér následující přechodné úřednické vlády Jan Fischer návrh stáhl. A nyní je tady třetí úřednická vláda a další pokus těžařů.

Otázkou je, proč to Rusnok dělá? Skutečně chce zrušit dvacet dva let platné usnesení Pithartovy vlády, znovu potvrzené před pěti lety? Nebo je cílem těžařů posílit v povolebním vyjednávání ty politiky, kteří jim jdou na ruku? V ČSSD dlouhodobě převládá v energetice vliv stínového ministra průmyslu Miloše Urbana, který prolomení limitů podporuje. V KDU-ČSL se zase prosazuje bývalý předseda Českého báňského úřadu Roman Makarius, který stál za pokusem těžařů o prolomení limitů v roce 1998.

Jestli je něco úkolem vlády ve vztahu k severním Čechám, pak je to emancipace regionu od vlivu báňských společností. Řešením zaměstnanosti není prodlužování životnosti lomů a posilování negativního obrazu špinavého regionu, ale restrukturalizace těžkého průmyslu a těžby na perspektivnější činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Zvýšit vzdělanost a rozvíjet inovativní výrobu a služby, zateplit lidem domy a snížit jim účty za topení, vyčistit špinavý vzduch a ušetřit za léčení, nabídnout místním lidem budoucnost namísto minulosti, to by měly být cíle regionální politiky nové vlády.

AUTOR: Martin Bursík
Autor je bývalý ministr životního prostředí.