zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

2018: Konec spalování uhlí v Česku

02.12.2013
Energie
Ovzduší
IPPC
2018: Konec spalování uhlí v Česku

Evropská komise chce zpřísnit emisní limity na úroveň, kterou lze jen těžko splnit...

BREF LCP. Pod touto zkratkou se skrývá nejhorší noční můra snad všech manažerů z oboru energetiky a těžkého průmyslu. Evropská komise si pro ně přichystala nižší limity pro vypouštění emisí do ovzduší. Dlouhý a složitý dokument o délce 884 stran může evropskou ekonomiku během příštích 10 let změnit k nepoznání.

Otevřeně se mezi firemními šéfy hovoří o hrozícím vynuceném odstavení uhelných elektráren a tepláren, ale také oceláren, ropných rafinerií a papíren.

Navržené limity emisí oxidů síry, dusíku či oxidu uhelnatého jsou natolik přísné, že všechny z nich současně nenaplňuje ani jedna uhelná nebo plynová elektrárna v Evropě. "Bez dodatečných miliardových investic by nebylo možné provozovat ani úplně nový uhelný blok budovaný v Ledvicích," potvrzuje mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Pokud Evropská komise svůj návrh prosadí, mohl by začít platit již za čtyři roky. Elektrárny a teplárny, které nebudou plnit zpřísněné limity, nezískají od roku 2018 nové integrované povolení k provozu a budou muset být odstaveny.

Podle konzultační firmy ENA dopadnou nová pravidla hlavně na středně velké uhelné a plynové kotle s tepelným výkonem od 50 do 100 megawattů. Dosud platné emisní limity se v jejich případě mají snížit šestkrát či sedmkrát. "Problémem jsou také finančně nákladné požadavky na monitoring emisí," dodává jednatel firmy ENA Jiří Gavor.

Nejlepší nastavují laťku

Původní smysl regulace emisí z velkých spalovacích zdrojů byl následující: vezměme hodnoty dosahované 10 procenty nejlepších a přikažme ostatním, ať se na ně dostanou také.

Tentokrát však úředníci Evropské komise vzali nejnižší hodnoty jednotlivých látek z konkrétních energetických zdrojů a prohlásili je za závazné pro všechny. "Vytvořili tak virtuální technologické zařízení, které nikde na světě neexistuje," poznamenal člen expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy Jakub Vít.

Cílené snižování emisí jedné škodliviny se totiž v praxi projeví nárůstem vypouštění jiných látek. Tak například minimalizace emisí oxidů dusíku z elektrárenských kotlů vede ke zvýšení v případě oxidu uhelnatého a amoniaku. Právě limit pro oxid uhelnatý doznal výrazného zpřísnění a daleko k jeho naplnění mají i dnes budované či modernizované uhelné bloky v Ledvicích a Prunéřově.

Kromě zpřísnění limitů dnes regulovaných škodlivin plánuje Evropská komise nově zavést limity pro vypouštění chlorovodíku, fluorovodíku a rtuti do ovzduší. Splnění všech podmínek současně by bylo v praxi možné s pomocí technologie zachytávání a ukládání spalin z elektráren. Ta je však stále "v plenkách" a investory od ní odrazují její vysoké finanční i energetické nároky.

Faktem je, že emise škodlivin z velkých spalovacích zdrojů představují problém. Jak letos na jaře varovala evropská Aliance pro zdraví a životní prostředí, tyto emise způsobí v zemích EU přes 15 tisíc předčasných úmrtí ročně. Finanční dopad autoři studie vyčíslili na 42,8 miliardy eur ročně, z toho na Česko připadá 2,84 miliardy eur.

Jiné studie ovšem dokládají, že podíl energetiky a těžkého průmyslu na celkových emisích setrvale klesá. Stále více emisí jemných prachových částic, benzo(a)pyrenu a dalších životu nebezpečných emisí pochází z automobilové dopravy nebo z domácích kotlů na tuhá paliva.

Dalším argumentem proti "utažení šroubů" je znehodnocení miliardových investic. Právě v tuto dobu začínají české energetické a průmyslové podniky masivně investovat do ekologizace svých uhelných kotlů. Jedná se o 23 projektů v celkovém objemu 19 miliard korun, jež povedou ke snížení škodlivých emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a jemných prachových částic.

Cílem těchto investic je splnit přísnější emisní limity, které pro velké spalovací zdroje začnou platit v lednu roku 2016. Další zpřísnění podmínek by vedlo k tomu, že vynaložené miliardy vyletí do vzduchu místo zachycených škodlivin. Možná již o dva roky později by tytéž podniky musely téměř nová zařízení odstavit, odepsat miliardové investice a pořídit za miliardové částky novější technologie.

Panika v průmyslu, klid na ministerstvu

Energetici a průmyslníci se původně domnívali, že přesvědčí bruselské úředníky o nereálnosti jejich návrhů po dobrém. Během připomínkování návrhu dorazilo celkem 8510 připomínek, z toho z České republiky jich přišlo 167. Bruselští úředníci se s nimi budou muset vypořádat.

Na rozdíl od paniky, která momentálně vládne v českém byznysu, zůstává ministerstvo průmyslu a obchodu v klidu. "V současné době nelze vyvozovat závěry o tom, že se blíží konec těžkého průmyslu nebo energetiky, neboť revize dokumentu BREF LCP je v půli cesty. Předpokládáme, že bude probíhat ještě minimálně dva roky," uvedl ředitel odboru ekonomických analýz na ministerstvu průmyslu Jaroslav Vomastek.

Také ekologičtí aktivisté považují tuto paniku za přehnanou. "Reakce Svazu průmyslu připomíná prohlášení z poloviny minulé dekády, že v případě zavedení emisních povolenek dojde k ekonomickému poklesu a zdražení elektřiny. Reálně emise poklesly o 10 procent a pesimistické předpovědi se nevyplnily," říká Karel Polanecký z Hnutí Duha.

Dotčené podniky se však obávají toho, že eurobyrokraté budou námitky ignorovat a pokusí se návrh protlačit co nejdříve. Mandát současné Evropské komise totiž v příštím roce končí. V tuto chvíli není jasné, zda Evropská komise poskytne novým členským zemím přechodné období pro splnění přísnějších emisních limitů, jak tomu bylo v minulosti.

Z odborného problému se tak stále více stává problém politický. Svaz průmyslu a dopravy spolu s Teplárenským sdružením upozornil dopisem premiéra Jiřího Rusnoka na vážnost situace. Premiér jim ve své odpovědi přislíbil podporu.

Napříč Evropou též vzniká koalice energetických společností, které chtějí zmíněný návrh zastavit. Zapojil se do ní například ČEZ, polské společnosti PGE a Tauron, německé koncerny RWE a E.ON, italský Enel a francouzská Dalkia.

Průmyslníci s energetiky by byli nejraději, kdyby ministři členských zemí Evropské unie vrátili návrh k přepracování během energetického summitu, který se má konat 12. prosince. Budou však muset dát dohromady kvalifikovanou většinu, což nebude snadné. Například německé vládě "zaříznutí" uhlí a urychlení nástupu obnovitelných zdrojů v zásadě vyhovuje.

AUTOR: David Tramba

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí